Válečné hry

"Po důkladné úvaze jsem dospěl k názoru, že Váš obranný systém se podělal." War Games byly varováním, že svěřit bezpečí země křemíkový diodě není úplně dobrej nápad. Ovšem o moc lepší mi nepřipadá nápad svěřit bezpečí matičky Země do rukou lidí, kteří věří, že můžou vyhrát jadernou válku. Jadernou válku totiž může vyhrát jenom Pakistán, ale to je tajná informace. Já se u Válečnejch her bavím, kdykoli si je zahraju. Připadají mi napínavý i varující a existenciální moudra profesora Falkena mě nutí k rozpohybování obou mých šedých buněk mozkových. (20.01.2022)

"Shall we play a game?" Tohle skvělé heslo dávalo tušit, že půjde o řádnou legraci - vyloupla se z toho ovšem o něco naivnější verze terminátorského SkyNetu (pravdou však zůstává, že WarGames byly dřív). Nicméně Corbin coby generál Beringer byl stejně tlustý a hlučný jako Carwil v Red Alert 2 (s tím, že úvodní animace má s odpolováním hlavic ledaccos společného :)... No a ústřední dvojici mlaďoučkých herců jsem zobal z ruky - geniální IT podivín Broderick byl fatální a džínová královna Sheedyová taktéž... (01.05.2009)

V roce 1983 to musela byt urcite bomba a musim priznat, ze i po 25 letech tento film ma svoji atmosferu a je urcitym zpusobem stale vyjimecny. Sice z neho dycha atmosfera studene valky mezi USA a Sovety az moc okate, ale i to se mu da odpustit, stejne jako do oci bijici moralizovani. Mam proste pro tento film svou slabost a tak musim dat 4* ac jsem lehce na vazkach. A pro ty, kteri by si chteli zahrat hru, ktera je inspirovana prave touto simulaci, ktera bezela na konci filmu, necht si zahraje DEFCON, pri jehoz hrani zazijete stejne sklicujici atmosferu, kterou zazivali i hlavni hrdinove, kdyz ocekavali dopad prvni jaderne rakety... (19.02.2008)

Tento film jsem viděl ještě na VHS, ale úplně jsem na něj zapomněl. Až po přečtení nádherné knihy "Ready Player One" jsem se k tomuto filmu vrátil a s nostalgií si rozpomněl na vlastní začátky s počítači, vytáčenými modemy atd. Navíc na to jak je film starý hezky naznačuje co by nás jednou mohlo potkat... (07.02.2018)

Ještě dříve než se v Cheyenne Mountain komplexu utábořilo velitelství Hvězdné brány (Stargate Command) se v Colorardu zahnízdilo operační středisko NORAD (North American Aerospace Defense Command). Na počátku osmdesátých let byla studená válka v plném proudu a není divu, že se dalo pár chytrých hlav dohromady a tak se američtí politici, vojáci a vědci rozhodli svěřit plánování a provedení jaderné odvety do pomyslných elektronických rukou super počítače WOPR. Zatím v Seattlu si středoškolák David (Matthew Broderick), nadšenec do videoher a počítačů, který má problém s autoritou a biologií, užívá strasti i slasti mládí. Jeho snaha získat přístup k ještě nevydaným počítačovým hrám ho dostane do velkých potíží. Náhoda chce, že se mu podaří najít zadní vratka do WOPRu a spustit válečnou simulaci. Nevědomky tak odstartuje proces, který může vést k rozpoutání třetí světové války. Víc jak třicet let stará technika může vzbuzovat úsměv, ale silné protiválečné poselství a obava z toho s jakou důvěrou vkládáme moc do umělé inteligence, dává filmu Johna Badhama jasný přesah. První půlka vyprávění je dětsky naivní, ale vše se rychle překlene do vcelku napínavé druhé poloviny, kde není nouze o pasáže, kde doslova mrazí. Nostalgická podívaná, která má své nezpochybnitelné nadčasové kvality. (02.07.2014)