Loupež Mony Lisy

Mona Lisa je jedním z nejslavnějších obrazů světa. 21. srpna 1911 došlo v pařížském Louvru k nemyslitelnému činu. Neznámému pachateli se ji podařilo ukrást. O dva roky později byl lupič dopaden a obraz vrácen zpět. Podle některých teorií se však nevrátila pravá Mona Lisa, ale její dokonalý padělek... Mona Lisa je bezesporu nejslavnějším obrazem světa. 21. srpna 1911 došlo v pařížském Louvru k nemyslitelnému činu, neznámý pachatel se zmocnil tohoto mistrovského díla Leonarda da Vinciho a odnesl ho z muzea. O dva roky později je pachatel loupeže odhalen a Mona Lisa se vrací zpět do Louvru.
Roku 1996 přijíždí do Paříže renomovaný kunsthistorik a novinář Jerome Coignard, aby napsal pravdivý příběh o záhadné loupeži Mony Lisy. V Louvru se od roku 1911 mnohé změnilo, zdi slavného muzea však i dnes zdobí obraz charismatické a tajemné Mony Lisy. Od dob loupeže existuje teorie, že se roku 1914 nevrátil do Louvru originál, ale falsifikát. Jerome prověří stará vydání novin a zjistí, že loupež Mony Lisy byla jednou z prvních novinových senzací v dějinách. Až na jeden otisk prstu neměla policie žádné stopy, šance na dopadení pachatele byly nulové, vyšetřovatelé proto čelili velkému tlaku ze strany tisku i ze strany veřejnosti. Týden po loupeži otevírá muzeum své brány veřejnosti, pod prázdnou zdí, kde dříve visela Mona Lisa, se vrší hromady květin. Lidé truchlí, holá zeď se stává poutním místem. Mnozí věří, že v loupeži má prsty nepřátelské Německo. V policejních archivech narazí Jerome na důležitou informaci, pět týdnů po loupeži se obraz objevil na černém trhu v Belgii. Vyšetřovatelé se přestrojí za britské sběratele a pokusí se obraz koupit, pak jsou ale policejní plány zveřejněny v novinách a z obchodu sejde. Roku 1912 policie zastavuje vyšetřování a Mona Lisa je považována za nenávratně ztracenou. Roku 1913 přichází nečekaná zpráva z Itálie, zloděj byl identifikován jako chudý italský dělník Vincenzo Peruggia, který trvale pobývá v Paříži a který před časem pracoval jako sklenář v Louvru. Policie vtrhne do Peruggiova bytu, obraz zde nenajde, je zde však nalezen seznam významných obchodníků s uměním, sběratelů a amerických milionářů. Šlo snad o loupež na zakázku? Počátkem 20. let se americké ekonomice daří a bohatí muži jako Rockefeller skupují umělecká díla starých evropských mistrů ve velkém.

Jeromovo pátrání se přesouvá do Florencie, kde Leonardo da Vinci zahájil roku 1503 práci na portrétu Mony Lisy. Někteří lidé se domnívají, že Mona Lisa je pouze fiktivní žena, jiní jsou přesvědčeni, že se jedná o manželku florentského obchodníka Francesca del Gioconda. Ve florentských archivech objeví Jerome dopis, ve kterém Peruggia nabízí obraz florentskému obchodníkovi s uměním Gerimu. Peruggia požaduje za obraz 500 tisíc lir, což činilo zhruba 1,5 milionu Eur. Geri prověří pravost obrazu, rozhodně za něj ale nehodlá zaplatit, namísto toho volá policii. Peruggia je zatčen, obvinění se nebrání, jeho doznání potvrdí otisky prstů. Peruggia tvrdí, že chtěl vrátit mistrovské dílo své vlasti. Italský soud jeho patriotismus ocení a odsoudí ho k pouhým sedmi měsícům vězení. Peruggia vypoví, že v den loupeže oblékl svůj pracovní plášť a vešel do Louvru vchodem pro zaměstnance. Ten den bylo muzeum pro veřejnost zavřené. V liduprázdném sále sundal obraz ze stěny a překryl ho pláštěm, na služebním schodišti pak vyndal obraz z ochranného rámu. Peruggia chtěl opět odejít vchodem pro personál, dveře byly ovšem zamčené. Peruggia drze požádal zaměstnance muzea, aby mu dveře odemkl, poté i s drahocenným obrazem opustil Louvre a zamířil do svého bytu. V lednu 1914 je Mona Lisa převezena zpět do Paříže, reakce italské veřejnosti jsou však velice nesouhlasné. Vrátila se také do Louvru pravá Mona Lisa, nebo falsifikát? Pátrání po potencionálním kupci originálu zavede Jeroma do washingtonské Knihovny Kongresu. Ve starých výtiscích novin najde Jerome rozhovor reportéra Karla Deckera s Eduardem de Valfiernem, který tvrdí, že si u Peruggii objednal loupež Mony Lisy. Podle svých slov nechal Valfierno před loupeží zhotovit 6 padělků, které nechal přepravit do Ameriky a uložil je do trezoru. Ty pak po krádeži obrazu prodával jako originály, na kterých vydělal 60 milionů dolarů. Pravou Monu Lisu ke svému obchodnímu záměru nepotřeboval, stačilo mu, že byla ukradena. (TV Prima)