Malevil

Za těch třicet let co uběhlo od vzniku Malevil se styl natáčení post-apokalyptických filmů razantně změnil. Jestli k lepšímu nebo k horšímu ať si rozhodne každý podle sebe. Klidné tempo filmu (to, co zřejmě irituje většinu mladých recenzentů) mne nijak netrápí, to podle mne není anachronismus... co ale z hlediska současné kinematografie beru jako přežitek je celkový náhled (film je spíš než realistický naivní) asi jako když srovnáte Dva roky prázdnin a Pána much. Dnes film musí ždímat z diváka emoce za každou cenu, ať už je to strach, napětí, dojetí, slzy... a smích. Prvoplánovitě. Šablonovitě. U Malevil to tak není. Tak si to užijte... a nebo ne. (04.09.2010)

7.10.2010 - dnes jsem dočetl knihu, která je po právu klasikou. Došlo mi, že z filmu si tak pamatuju asi 4 sekundy... dám si ho proto znovu, nic moc nečekám, takže snad to nebude nijak hrozný. _______ 7.10.2010, večer: Tak bohužel bylo!! Předlohu četli režisér se scénáristou asi jen tak jedním okem, takže sem tam sedí nějaký jméno, Malevil je hrad a bouchla bomba/bomby - to je asi tak všechno, co má kniha a film společné. Postavy a jejich podobnost ke knižní předloze: Momo - jakž takž, Emanul - no dejme tomu, Menou - rozhodně ne (snad jen 1,2 záblesky v průběhu filmu, Colin taky ne... Evelyn - ach, co z tý holky ti filmaři udělali? Ztvárnění nálady a hledání způsobu, jak dál žít tu úplně chybí. A děj? Taky škoda mluvit. Favlinka a Jacques úplně vypuštěni, Tomáš stejně tak, Catie hodně mimo mísu. Fulbert, Vilmain - pokroucení a zcela jiní, než by měli být. A to pomíjím, že z vesnice La Roque se ve filmu stal železniční tunel, z účetního Vilmaina lékař, z hluché postavy slepá atd. Momo se ve filmu sice napíchne tělem na vidle jednoho ze "zdivočelých" lidí, ale "nic to není", narozdíl od knihy, kde bezprostředně padne mrtev. Problém 6 mužů a jedné, později 2 žen, je tu vykreslen asi třemi slovy, která zní nějak jako "...a mohli bysme se mít rádi všichni!", což říká Catie nevím komu a stiskne mu u toho ruku. Vztah Emanuela a Evelyn, který je velmi důležitý tu není nijak zmíněn. Na Malevilu se nestavěla vysílačka! Malevil se nestal takovou zříceninou ... Je toho hodně a ještě víc. I konec je úplně, ale úplně jinej ... Bylo by líp, kdyby to přiznalo jen inspiraci knihou a ne jí to takhle prznilo. Krom toho - film jsem viděl se zdaleka nejtragičtějšími titulky, co jsem za poslední léta zahlédl!! (07.10.2010)

Vlažnejšie post-apokalyptické sci-fi, ktoré sa trochu hrá na viac ("Sme jediní preživší na svete"). Nedostatočne spracované charaktery majú za následok, že divák si k nim iba slabo hľadá cestu a je mu v podstate fuk, čo sa s postavami stane. Inak film ničím neohuruje, neprináša žiadny nový pohľad na problematiku a nevystupujú tu ani žiadne charizmatické postavy, ktoré by si človek nejako zapamätal. Na druhej strane, ale ani neurazí, keď samozrejme odmyslím pár pokusov o nejaký ten (trápny) vtip. (20.02.2015)

Postapokalyptické putování hrstky přeživších postav krajinou po výbuchu nepostrádá ve výsledku jistou osobitost, ale na můj vkus postrádalo hutnější atmosféru. Veškeré reálie na zemské pevnině, které mají znázorňovat krajinu po katastrofě, působí maximálně věrohodně, navzdory velmi pomalému tempu mě dokázaly ve vybraných pasážích pohltit a upoutat pozornost, ale současně to pohlcení provázel i nezájem o další osudy postav. Jakoby tvůrci spoléhali výhradně na obsah a neřešili, jak dál onu divočinu nasnímat, aby ještě lépe na diváka zapůsobila, vtáhla ho plně do dění a nezůstalo pak jen u pouhého nahlížení do příběhu z dálky. Velmi povrchní zůstala psychologie postav, ty mi zůstávaly bez výjimky lhostejné a nepomohlo ani, že v jedné z hlavních rolí hrál můj oblíbenec Michel Serrault. Když pak po dvou hodinách přiletěly záchranné helikoptéry, pocítil jsem v první řadě vysvobození nikoliv pro utrápené postavy, jako především pro mě a radoval se z konce zcela jinak, než možná tvůrci původně zamýšleli... „Podařilo se nám přežít. Toť vše.“ 45% (17.10.2020)

Absolutně nechápu, kde vůbec autoři filmovýho zpracování vzali tu drzost vzít si název knižní předlohy, kterou touhle splácanou blbostí absolutně znehodnotili. Film se jí drží asi prvních 10 minut a v celku jen v tý nejzákladnější dějový linii - jaderná katastrofa, pár přeživších na hradě, zlej pan Fulbert. Jinak si s příběhem autoři filmu dělali co chtěli, vznikla z toho skoro dvouhodinová nuda, krom jinýho završená nesmyslnym koncem. Nezbejvá než doufat, že se filmem nenechá moc lidí odradit od výborný stejnojmenný knihy od Roberta Merle. Tu můžu narozdíl od filmu doporučit všema deseti. (23.08.2014)