Nečekaná zrada

Velmi svérázné a rozhodně ne špatné! Předně bych chtěl poznamenat, že český distribuční název tohoto Lelouchova filmu - "Nečekaná zrada" - není příliš šťastný. Distributor se jím pravděpodobně snažil vzbudit dojem, že se jedná o jakési napínavé válečné špionážní drama (možná tomu někdo skutečně uvěřil). Faktem je, že původní titul Partir, revenir (tedy Odejít, vrátit se) mnohem více vystihuje téma(ta) i ladění celého snímku. V prvé řadě: Z hlediska syžetu je příběh díla strukturován do mnoha časových rovin, jejichž vzájemné prolínání, neustálé odcházení/vracení se, je pojato velmi organicky. Odchod a návrat hlavní hrdinky (do koncentračního tábora a po válce zpět do míst, kde jí někdo udal gestapu) je jednou z hlavních dějových peripetií. Odchod a návrat film tematizuje i v rovině transcendentální: Postava otce-psychiatra, hraná Michelem Piccolim, totiž upřímně věří v reinkarnaci ("Jsou životy, kdy se člověk učí a životy, kdy žije," tvrdí například opakovaně v různých souvislostech.) - Pokud jde o stránku technicko-uměleckou, snímek se vyžívá v dlouhých, velmi dynamických jízdách ruční kamery, která obkružuje postavy a hbitě reaguje na jejich pohyby. Zvukové složce dominuje Rachmaninovova hudba, jíž se v mnoha momentech podřizuje i stránka obrazová (a to masivním způsobem, v diváckých filmech nezvyklým). Dialogy jsou pěkné, herci skvělí (jde ostatně o samé známé firmy). Jenom ta melodramatická story o lásce a válce je na mne možná místy až příliš hysterická. (04.02.2008)

Annie Girardot, Jean-Louis Trintignant a Michel Piccoli jsou vždy zárukou velmi dobrého hereckého výkonu a když se k tomu přimíchá inteligentní scénář se zajímavou myšlenkou, je to signál ke zhlédnutí tohoto filmového šperku. Očekával jsem dobrý filmový zážitek, dostal jsem vynikající. V počátcích války se sice všeobecně vědělo, že Židé jsou transportováni do lágrů, ale nikdo nepředpokládal, že se ve skutečnosti jedná o "lágry smrti". Z tohoto hlediska sice jistě není možné chování filmové postavy ztvárněné Annie Girardot omluvitelné, ale je možná pochopitelné. Vždy je bližší košile (synova nevázanost na židovskou dívku či vlastní klid nerušen neustálými klavírními výstupy) než kabát (problémy vlastní rodiny s nacisty). Špatnou technickou stránku provedení CZ dabingu v některých pasážích přehlížím, s přihlédnutím na celkovou hodnotu snímku z jeho morálního a lidského hlediska. Myslím, že se jedná o snímek, který má ještě co nabídnout i při opětovném zhlédnutí. (07.12.2009)

Nepamätám, kedy naposledy som mal počas nejakého filmu chuť vyhodiť telku von oknom ako práve pri tomto "diele". Príbeh by možno nebol najhorší, ak by mal normálne spracovanie, nie toto nezáživné a nudné tlachanie o ničom a dej sa nehýbe. Riadne to podkopávajú aj rozhlasové dialógy sprevádzané obrazom, ktorý nemá nič spoločné s dejom. No korunu tomu dalo to neustále kvílenie klavíra a vôbec nehralo rolu to, čo sa práve deje, ani či prebieha nejaký rozhovor, proste sa pustil klavírny koncert a išiel až kým neskončil. Už po 20 minútach som mal v úmysle to dopozerať bez zvuku, no vytrpel som si to až do konca a ak ešte niekedy začujem Rachmaninova, tak nech sa majú na pozore ľudia, čo budú práve v mojej blízkosti. (13.12.2017)

Tento film Clauda Lelouche se možná mnohým bude zdát příliš rozvleklý, což bych dal docela i za pravdu. Ovšem obsah filmu je, ne-li strhující, pak tedy určitě pozornost zcela pohlcující. Škoda jen toho Rachmaninova, který je sice dobrý, o tom žádná, ale radši bych ho trochu ubral, protože staré dobré "méně je někdy více" v tomto případě platí na 100%. (31.07.2011)

Jako jo, aspoň jsem si zase poslechl 2. Rachmaninův klavírní koncert, škoda, že ho často zbytečně rušily jakési rozhovory dokonale nesympatických postav a všemožné hluky. Jo a ještě musím upozornit na naprosto příšernou práci ve zvukové střižně. Aby hrál Rachmaninov v podkresu a do toho zase někdo něco jiného přímo ve filmu, je fakt zajímavé. Někdy se také stávalo, že zvuky a ruchy ve filmu vypli pro jistotu úplně a hrál jen podkres a přitom byl záběr na symfonický orchestr, který hrál zcela jinou skladbu. Byl záměr vyvolat absolutní neschopnost? Bravo. A fakt, že je celý film velká nuda, už je samozřejmostí, kterou je skoro zbytečné zmiňovat. Zajímavý je možná tak začátek, konec už byl pravým utrpením... (27.02.2008)