Zkáza krásou

Třeštíková a Hejna propojují intimní zpověď s životopisným filmem a daří se jim. Zejména díky střihu je celé vyprávění plynulé a působí velmi emotivně. Třeštíková nabízí unikátní náhled na pomíjivost krásy. Sledujeme hvězdu prvorepublikových filmů, jak se mění ve vrásčitou a odtažitou stařenu, které až flaška becherovky dokáže rozvázat jazyk. Třeštíková strávila u Baarové dvě odpoledne a hlubší vztah s ní vybudovat nestihla, ale i to můžeme brát zavděk, jelikož i jedna návštěva u staré dámy přináší mnoho zajímavých pohledů do spletitého života této herečky. (05.02.2022)

Tak prakticky nic nového jsem se o fenoménu Lída Baarová nedozvěděl. To, že byla opravdu půvabná a talentovaná jak herecky tak i jazykově, jsem věděl. To, že na stará kolena chlastala jak duha, jsem věděl taky. Ale na druhou stranu jsem zase viděl dosud nepromítané záběry z německých (hlavně úchvatná Barkarola) a italských filmů. A především mě dostaly záběry z Lucerny, kde probíhal filmový ples. No prostě nádhera, vidět všechny ty dnes skoro zapomenuté herce po kupě. Během některých výpovědí LB se začalo řehtat celé kino, protože patos s jakým bývalá megahvězda vykládala svůj život, jako by právě odehrávala jednu ze svých rolí, měl někdy opačný efekt. Trhá mi to srdce, ale dám jen za tři - přece jenom, je to reclovaná práce paní Třeštíkové, které si jinak velmi vážím. (10.01.2016)

Helena Třeštíková dala Lídě Baarové devadesát minut čistého času, aby promluvila o svém životě. No a Lída mluvila a mluvila, hodně kouřila a trochu pila becherovku z lahve a hodně brečela. Ty slzy... ty mi přišly tak neupřímné, až se mi z toho chtělo brečet. Zarazil mě i byt, kde Baarová bydlí: jak má na stolku svoji fotku z mládí. Lída Baarová zůstala héérečkou až do smrti a tato její zpověď je jen další ukázkou jejího hereckého umění. Dokumentu chybí jakýkoli kritický přístup k životu Baarové a já si myslím, že to tady prostě mělo být. Časová osa je totiž sakra málo, když někoho necháte mluvit o svém životě (s Goebbelsem/bez Goebbelse). (03.02.2016)

Lídu Baarovou musí mít člověk rád, aby mohl bez předsudků sledovat tento dokument o jejím životě. Byla to hvězda předválečného filmu a velmi krásná žena, ale nebyla to příliš talentovaná herečka. Jako člověk úplně selhala. I když žila ve svém oslnivém filmovém světě, nemohla si nevšimnout v době okupace dění kolem sebe, třeba poprav a deportací lidí do koncentračních táborů nebo vypálení Lidic. Pokud se stýkala s tak vysoce postavenými fašistickými pohlaváry, mohla svým vlivem řadě lidí pomoci. Nestalo se. V tomto dokumentu mi vadila její tvář poznamenaná věkem, raději si ji budu pamatovat jako Maskovanou milenku nebo Dívku v modrém. Co se týče historických faktů, nedivím se, že vykreslila svůj osud ze svého pohledu co nejpříznivěji a obsadila se do role ukřivděné osudem stíhané ženy. Ocenit lze vložené archivní dobové dokumenty zřejmě získané z filmových týdeníků. (20.09.2016)

V tomhle snímku nenajdete pravdu, stejně jako ji nenajdete v hraném zpracování jejího života. Jsou zde fakta, která jsou podána dobovými záběry, ale jsou to především Lídina slova, která jsou zde prezentována jí samotnou. Dá se věřit herečce? I tohle je něco, co vás napadne. Ale přesto z konce necítíte, že by byla spokojená se svým představením, to smíření je až bolestné. (07.07.2017)