Zkáza krásou

Překvapivě nezáživný dokument. O životě Lídy Baarové se tu divák nedozví nic nového a upřímně řečeno celkovému obrazu příliš neprospívá ani sama Baarová, která by si coby vypitá troska čas od času zasloužila otitulkovat, protože jí nebylo příliš rozumět. Vše zajímavé tak obstarávají dobové záběry, které de facto nemají s Baarovou nic společného a pár ukázek z jejích zahraničních filmů. Každopádně tenhle projekt mi i tak přijde absolutně zbytečný a vlastně se jen veze na mediálním zájmu o Renčův film. 30% (05.04.2016)

Tak za á by mě zajímalo, kam dali mužové oči, páč Baarová žádná kráska nebyla. Možná, kdyby se na ní změnilo pár maličkostí, např. zaoblil její hranatý obličej, vyměnily oči a pusa, tak by byla holka k světu. Jediné, co na ní doopravdy stálo zato, byl její hlas plný tragiky. Báječně by se hodila do šejkspírových her, popř. do nějakého dokumentu o veganovi, vyprávějícím svůj nejhorší životní zážitek, když v salátu překousl žížalu. Za bé, Baarová by mohla dávat kurzy rétoriky. Sice mluvila pomalu, ale snad ani jednou se nezapletla, vždy dokončila větu, nepoužívala pomocná slůvka jako "jako", "jakoby", "eeee", "éch" a "tak podívejte se, pane redaktore". Používala dlouhá souvětí, žádné holé věty. A to ještě vezmeme v úvahu, jak by její projev vypadal, kdyby v sobě neměla flašku bechera. Je k nevíře, že jí to v jednaosmdesáti tak pálilo, když pálila jednu cigaretu za druhou a mohutně se konzervovala alkoholem. Třeba ten její monolog na konci, o nesmyslnosti života, tomu nezbývá než tleskat. (02.07.2016)

Je to zvláštní, sice je to dokument jedné mluvící hlavy, ale Baarová na sebe prozrazuje určitě mnohem více, než by chtěla. Nedokáže usměrnit své nabubřelé ego, a tak se v pravidelných intervalech chválí, jak byla krásná, talentovaná, jazykově nadaná a skvěle hrála. Sama pro sebe si už za ta léta vytvořila historku, které nepochybně věří, historku o tom, že nevnímala, co její milenec Goebbles říká. Ona jí věří natolik, že není nutné, aby jí věřil ještě kdokoliv jiný. Baarová na sebe také prozradila, že se jako správná kariérista neváhala kdykoliv vyspat s kýmkoliv. Zajímavé, pokaždé tomu říká láska. Musím však také konstatovat, že je velice překvapivé, jak si Baarová tolik let mimo české prostředí udržela naprosto perfektní češtinu, kterou až na jedno jediné drobné škobrtnutí u sněhu, který byl „šmucik," ovládá lépe než většina současných českých herců a hereček. Třeštíkové se podařil dokonalý portrét ženy, který byla dříve veselá v rozkroku a na sklonku života smutná po celém těle. (27.06.2019)

Dokument hodnotím průměrně... Obecně stárnutí je pro statečné, stárnutí herců, nedejbože hvězd a žen obzvláště ... Řekl bych že ten klíč k tomu jak to zvládnout je "smíření"... Což myslím se Bárové nepovedlo... Když spituji svědomí, mám je čisté. Vědomě sem snad nikomu neublížila. Jako pošetilá, slávou opilá herečka jsem se nepěkně zapletla do dějin, aniž jsem tušila co dělám. A za tuhle pošetilost jsem zaplatila, kdo chce může hodit kamenem...“ (27.12.2017)

Onanie nad zašlou slávou... LB, byť dobrá herečka a krásná ženská, která nedospěla k pokoře. Hraje to na nás s ledovýma očima až dokonce a docela mě mrzí, že paní Třeštíková spoléhá na naše znalosti celé situace... Jestli jsem to pochopila správně, nechává na publiku, ať si udělá názor samo. Jenomže to není dobrý tah. Někteří lidé neví nebo neznají a pro ty se tento dokument může stát oslavou oné dámy, která se roky válela s pravou rukou Hitlera. Která hrála po zbytek života na blbou, přitom dooobře věděla. Dokument obsahuje překvapivě chyby faktické a chybí zde názory pamětníků či oponentů. Hezké byly naopak neznámé záběry prvorepublikových filmových ateliérů a konkurzů. Nevím, nevím.... Pro mě spíše zklamání. (04.04.2016)