Květ zla

Chladný a bezemoční pohled na zdegenerovaný, bohatý rodinný klan, který si odjakživa určuje svá vlastní pravidla. Ani nová doba a mladá generace na tom nic nezmění, jenom si namlouvá, že chce žít jinak. Na konec s klidem přijme výhody svého postavení a bez mrknutí oka přihodí dalšího kostlivce do skříně. Stejně dobře ví, že jsou prakticky nedotknutelní. (26.10.2021)

Sice jsem dala Claudemu čtyřku, ale moje pocity byly mírně rozpačité. Čekala jsem téměř po celou dobu na hlubší odkrytí Lininy osobnosti a ta malá chvilka týkající se její minulosti, byla přece jen trochu málo. Jinak spojení politika versus soukromí je vděčným tématem a francouzská kinematografie to pojala s noblesou sobě vlastní. Francois (vynikající herec) s Michel a Linou byli nejsympatičtějšími osobami a tak jsem se závěrečnému finále a jeho uzavření, či rozuzlení moc nedivila, protože hned z úvodních záběrů bylo patrné, k čemu celá tahle smutná rodinná situace spěje. (11.10.2015)

Další skvělá Chabrolova etuda na téma buržoazie a přetvářka. S nadsázkou načrtnuté charaktery a situace vrcholí ve skvělé závěrečné scéně, kdy dvě doposavad neškodně působící ženy poněkud nevzrušeně odtáhnou tělo zabitého a elegantně se vmísí do vřavy večírku. Vy se můžete vsadit o co chcete, že jim to zase projde, ale pousmějete se, protože buržoazie jistě má svůj nenápadný půvab. (10.03.2008)

Upraveno v září 2020. Film Květ zla je jedním z mnoha Chabrolových kriminálních thrillerů, vedených černým humorem k útoku na buržoazii. Jeho kritika, jako obvykle, není zuřivě nepříčetná, ani hystericky krvelačná, ale dává tradičně přednost nezdvořilosti a zlomyslnosti. Buržoazie a její komplexně provázané vztahy a manželství k potvrzování a ucelování majetku rodiny, přetvářka je závaznou normou a zločiny z vášně i zhrzenosti bývají bez pachatelů. Rodové prokletí koketně vybízí k tanci, a vzdychá po kráse, když předurčenost se cyklí. Claude Chabrol si s lehkomyslně pohvizdujícími verši pohrává s vnitřními světy vyššího stavu i formou podávání, kasá sukně dívek a jizlivě se posmívá z kamenné rozhledny. Průvodcem světem hříchů a neřestí je François Vasseur (zajímavý Benoît Magimel), buržoazní synek s pokorným návratem z útěku z předurčenosti. Nakonec žádný útěk nevyřeší základní otázku srdce, ani nenávist, ani přetvářku. Hlavní ženskou postavou je Michèle Charpin-Vasseur (příjemná Mélanie Doutey), Françoisova nevlastní sestra, respektive polosestra, i jeho rodové prokletí. Mládí si nedělá žádné starosti se zvyklostmi všedního dne, přesto je realita určující. Výraznou postavou je Anne Charpin-Vasseur (zajímavá Nathalie Baye), Michèlina matka a největší a také nejurozenější favoritka primátorských voleb města Bordeaux. Ambice jsou rodovou i třídní charakteristikou. Důležitou postavou je Gérard Vasseur (příjemný Bernard Le Coq), Françoisův otec, Annin manžel a majitel lékárny i lékárenské laboratoře. Majetek je tou nejdůležitější komoditou, Éros zas nutkavou posedlostí a chtíč prokletím. Významnou postavou příběhu je také Micheline Charpin, aneb milá tetička Line (sympatická Suzanne Flon), nejstarší žijící člen rodiny s pečlivě skrytým tajemstvím minulosti. Incestní nenaplněnost a nepotrestaný zločin naleznou své završení až po šedesáti letech. Z dalších rolí: Annina pravá ruka v politickém souboji o primátorský post Matthieu Lartigue (režisérův synek Thomas Chabrol), již dosluhující oblíbený starosta Bordeaux (Michel Herbault), přehlížený opozičník v městské radě Brissot (Didier Bénureau), Annin volič a důchodce Jules Labière (François Maistre), jeho politicky vlažnější manželka Thérèse (Françoise Bertin), darebný dědeček Pierre Vasseur (Yves Pignot), či frivolní herečka Dominique (Dominique Pivain). Film Květ zla je typickou Chabrolovou zlomyslností kriminálního thrilleru v černém humoru. Dokáže zaujmout i pobavit, přesto je vedle dalších režisérových výtvorů pouze jedním z mnoha. (26.12.2009)

Během dvou dnů jsem viděl dva filmy pod režijní taktovkou Clauda Chabrola a s Benoit Magimelem v jedne z hlavních rolí. Chabrol nezklamal, co se týká jeho stylu a Magimel mě utvrdil v tom, že je vskutku výtečný herec. Nesmírně jsem si Květ zla užil, postupné odkrývání charakterů jednotlivých postav mě chytilo a s napětím jsem očekával, co ještě přijde, jaká tajemství a hříchy všichni skrývají. Děj výborně graduje a závěr se jeví opět typicky "chabrolovský" (09.06.2008)