Podnikavá Joy

David O. Russell točí zvláštní a svérázné filmy a ve většině z nich hraje Jennifer Lawrence a Bradley Cooper. U mě vede jednoznačně American Hustle, Joy mě tolik nepřesvědčila. Snímek na mě působil až příliš americky, šlo to cítit téměř ze všeho. Jennifer je bezpochyby výborná herečka, o tom nemá smysl vést polemiky, nicméně si nemyslím, že by za každý výkon měla získávat nominace a dostávat ceny. Výkon v Joy je slušný, ale nijak omračující. Opět srovnání s American Hustle, tam zářila naprosto jednoznačně. Suma sumárum, Joy je průměrný film, na nějž si za týden ani nevzpomenu. (15.02.2017)

Nebýt té jedné oscarové nominace, filmu bych se vyhnul velkým obloukem, protože téma filmu mě absolutně nezaujalo. Nicméně, Joy mě docela mile překvapila. Čekal jsem totální nudu, ale ta se nakonec ani moc nekonala. A to z jednoho prostého důvodu jménem Jennifer Lawrence. Předesílám, že se nepovažuju za jejího fanouška, ovšem byla to právě ona, kdo mě nejvíc zaujal. Hlavní hrdince podobné „Mařenky“ ve mně vzbuzují vše, jen ne sympatie, ovšem v podání výše zmiňované herečky jsem se přistihl, že jí chvílemi nepokrytě fandím, čehož bych se před projekcí nenadál. Zvláště její rodina byla „nádherně“ na zabití. A sem tam se objevila i nějaká ta vydařenější scéna či pasáž (příjemně kýčovité Something Stupid, otcův svatební proslov, šílená soap opera, rozhovor v hotelovém pokoji atd.). Ale nejvíc komické mi přišlo ostříhání vlasů a z ní plynoucí představa nového člověka (jestli mě na ženách něco nikdy nepřestane bavit, je to přesně tenhle faktor). Celkově vzato nic strhujícího ale díky hlavní představitelce to bude lepší průměr. (13.07.2016)

Příběh o ženě, která v životě nic nedokázala, ale pak dostala nápad na fantastický mop, je určitě zajímavý, Joy musela překonat hodně překážek, aby se její výrobek stal úspěšným a udržela si ho. Natočeno je to ovšem takovým stylem, že chvílema je to opravdu napínavé, ale chvílemi zase nudné. Každopádně dalo se na to dívat. (28.08.2017)

Russellovi už začíná s jeho osvědčeným týmem a stylem malinko docházet dech. První polovina Joy je totiž dosti velký režijní guláš, v němž jsou rádoby vtipné scénky dávkovány bez ladu a skladu, celé to působí chaoticky, postavy jsou nesympatické a celá ta stylizace alá televizní soap opera tom vůbec nesvědčí. Až se zjevením Bradley Coopera a náhlým vršením problémů začne film po režijní stránce opět připomínat toho starého dobrého Russella, jak ho máme rádi a celé to konečně začne šlapat, jak má. Bohužel už je na to malinko pozdě a svůj vlastní odfláknutý scénář, v němž režisér až překvapivě kašle na pořádné vykreslení vedlejších postav, zkrátka zakrýt nedokáže. Jennifer Lawrence je ovšem opět famózní a i zbytek obsazení drží toto rozpačité drama za všech okolností nad vodou. Od Russella jsem ale očekával mnohem více. (02.01.2016)

„TOTO JE PŘÍBĚH JOY…“ /// Příběh holky, která nejdřív prožije „Americkej sen“, pak zjistí, že byznys (občas) není fér a nakonec (jako v každý správný pohádce) povstane z popela (jako ten bájnej Fénix). Příběh, za kterým vidím skutečnýho člověka. Rozhodně díky Jenifer. Její trhlá rodina má zase zásluhu na tom, že to není v tý dýlce nuda. Navíc jsou tady sympatický emoce, páč tý holce přeju… a pak doufám… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Zajímám se o historii. Čehokoliv. Třeba mopu. 3.) Thx za titule „Kateřina Hámová“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (17.05.2016)