Podnikavá Joy

Ne, že bych Davida O. Russella nějak uznával, ale za poslední roky jsem viděl všechny jeho filmy s touto trojicí a je to celkem jistota. Bradley Cooper se sice příliš na place neohřál, ale i tak se jedná o dobrou spolupráci několika vycházejících hvězd a opět originální příběh o lakonické vynálezkyni, se kterou se může zžít každá odvážná žena. Čekal jsem něco horšího, ale za závěr tu čtvrtou hvězdu přidám...70% (22.05.2016)

Americký sen, jak se z ničeho stát veleúspěšným, ale celé je to o mopu. A pak ještě o protivné rodině, která do hrdinky furt hučí a hučí, že na to nemá. Roberta De Nira vidím v takové roli už po několikáté. Místo mafiánů z mladších let, se ve stáří přehrál do škatulky zapšklých dědků. Isabella Rossellini si zahrála taky pořádnou čarodějnici. Hrdince prostě všichni jenom házejí klacky pod nohy a ona se přesto vzchopí a ten mop si prosadí. Víte, co? Fajn! Mop je bezvadná věc a další věci, co vymyslela (osobně gratuluji a děkuji za protiskluzová ramínka) jsou užitečné a praktické. Ale film o ní je – fádní. I když je snímek ryze kapitalistický, tak jsem si při něm připomněla filmy z 50. let, kde se furt řešila jen práce a nic jiného. SHRNUTÍ: Zábavné asi jako video návod na použití mopu. (23.10.2018)

Máme tu životopisné filmy o geniálních matematicích, astrofyzicích, letcích... a taky tu máme životopisný film o ženě, co vynalezla samoždímací mop. Nakonec ale proč ne. Joy je povedené drama s komediálními prvky o cestě za americkým snem. To už tu sice několikrát bylo, ale tohle nevtíravé odlehčené podání mi sedlo, i když nemůžu říct, že by to byl film, který vyloženě nadchne. (10.01.2016)

Tohle je podnikání. Žádné zeširoka vzaté skákání v čase, ale naservírování počátečního pekla ve světě byznysu v přímém přenosu s famózní Jennifer Lawrence. Scéna po scéně, záběr po záběru. Všechny emoce jsou na místě a má to neskutečnou energii. Pro jedince co se svým nápadem začínali podobně strastiplnou cestu je to dvojnásobný nášup. K nepochopení je pak úvodní nahořkle "woodyallenovský" rozjezd, který je plný prapodivných individuí a zvláštních režisérských postupů - je potřeba cca 30 minut posečkat. Ke konci ale čím dál lepší a jasnější, stejně jako životní cesta hlavní představitelky. Jennifer si krade některé scény vyloženě pro sebe, neskutečné, měla dostat Oscara spiš než Brie Larson, která byla holt v méně komerčním bijáku. (16.05.2016)

V průběhu filmu jsem si uvědomil, že jsme ten mop doma měli taky. Po shlédnutí filmu jsme pak jeli ke známým, kde jsem zjistil, že mají úplně stejný mop. Předtím bych si toho vlastně ani nevšiml. Tímto tedy filmu děkuji za to, že mi odvyprávěl příběh věci, u které bych si jinak horko těžko uvědomil, jak se dostala na svět a přitom samotná tvůrkyně s ní měla tolik trápení, že kde kdo z nás by se z těch sraček už nikdy nevyhrabal. Joy to ale zvládla a proto o ní vznikl tento film, který mě ze začátku hrozně uspával. Jakmile ale Joy byla už v tak velkých sračkách, že v teleshoppingu začala prodávat sama sebe (nejlepší scéna filmu, mimochodem), začal celej film bejt docela zajímavej. Škoda ale Jennifer Lawrence, kterou mám jinak docela rád. A přitom vlastně nevím ani proč. Její herectví je hrozně bez emocí a je z něj cítit dost arogance. Přitom to ani nemusí být pravda. Ve výsledku jsem jí celou tu dobu roli Joy tak nějak trpěl, ale závěrem mě totálně uzemnila. Škoda. U životopisných filmů je potřeba soucitu u diváků. A ten mi tady po odvyprávění tohoto příběhu trošku chyběl. (03.01.2016)