Jak nezískat Pulitzera

Pro člověka z "oboru" poměrně děsivá sonda do zákulisí politické žurnalistiky. O to víc děsivá, když je vše založené na skutečné události. Hayden Christensen umí být natolik přesvědčivý, že byste mu nejradši zakroutili krkem. V tomto případě bych proto vyzdvihla spíše výkon jeho sekundanta Petera Sarsgaarda, Film je konzistentní, informačně nasycený, a stopáž je přesto velmi příjemná (30.10.2012)

Ze začátku se to tváří jako pohádka „jak pilný a pracovitý novinář k Pulitzcerově ceně přišel“ , ale vyklubala se z toho obstojná studie ambiciózního lháře. Příběh plachého a snaživého kluka, který pohádky psal, ale schován za přátelské a omluvné úsměvy nebo dotčené rozhořčení, mohl odhalené lži přebíjet dalšími. „Vlezka“, který dokázal tahat za fusekli nejenom vlastní redakci. Nikterak převratné přesto velmi poučné. (25.07.2006)

Malý, nenápadný film přibližující dusnou atmosféru několika květnových dní roku 1998 v redakci snobského časopisu The New Republic, který se pyšní tím, že ho čtou důležití lidé, včetně samotné hlavy státu. Přesto se v magazínu dopustí fatální chyby, když otisknou sérii článků od Stephena Glasse - na první pohled roztomilého losera, který se neustále podceňuje (jeho věčné "Are you mad at me?" leze očividně všem krkem) a v redakci se těší nebývalé popularitě, neboť si pamatuje, kdo kdy slaví narozeniny a kdo nerad zteplalou kolu. Za brýlemi a imagí šedé myšky se však skrývá prohnaný lhář, který si své články vycucává z prstu - zda tak činí kvůli kariéře, nebo jde jenom o snahu získat respekt rodičů, pro které povolání novinářské není dost prestižní, toť otázka. Na Christensenově výkonu nevidím nic tragického, naopak. Je to on, díky komu nakonec Glasse nezavrhnete, spíš vám ho bude líto, i když víte, že lhát se nemá. Peter Sarsgaard Haydenovi zdatně sekunduje a navíc mu to sekne i v outfitu z devadesátek;-) Shattered Glass si užijete, i když vám novinařina nic neříká. Je to totiž jedinečná sonda do duše lháře, díky níž si uvědomíte, že někteří z nás dokážou bezostyšně lhát přímo do očí, aniž by se začervenali. Naštěstí se tu však potvrzuje i stará pravda, totiž že lež má krátké nohy. Ale, sakriš, když já si tak přála, aby Stephenovi křivdili...:-) (27.10.2008)

Zákulisí americké novinařiny. 1) Novinářské drama o vlezlém notorickém lháři (velmi nesympatický 22letý Hayden Christensen) a jeho šéfovi (velmi sympatický 32letý Peter Sarsgaard). Oba hlavní hráči to zahráli na jedničku. 2) Zákulisí amerického žurnalismu už tedy známe. Jakpak to asi vypadá v tom českém? (12.09.2011)

Scénář vlastně jen oprašuje skutečný skandál, který před pár lety rozvířil stojaté vody americké žurnalistiky. Zvídavého redaktora internetového deníku tehdy napadlo jít ve šlépějších úspěšného novináře z prestižního časopisu, který si udělal jméno sérií vtipných a čtivých článků z atraktivního prostředí, a vytěžit z jeho odhalení další materiál. Ke svému překvapení zjistil, že si kolega z branže podle všeho kauzu tak říkajíc "vycucal z prstu". Následující pátrání odhalilo manipulace s fakty a zjevné lži v desítkách dalších případů a otřásl důvěrou v celou novinářskou obec. Snímek nicméně není analytickou sondou do stávajících poměrů v americké žurnalistice a nezamýšlí se ani obecně nad otázkou novinářské etiky. Snaží se jednoduše maximálně vytěžit konkrétní kauzu a natočit příběh o ambiciózním lháři a manipulátorovi, který za fasádou veselého sympaťáka skrývá patologické rysy svého charakteru. Vznikl slušný ale nikoliv výjimečný televizní film o tom, že je fajn důvěřovat, ale čas od času je taky třeba prověřovat. Celkový dojem: 65 %. (21.11.2013)