Míň je víc

Dobrý den, jsem Jirka z Jihlavy a 14.1.2014 jsem viděl Míň je víc poprvé. Formát soutěže mi připadal nezáživný. (Otázka: Fináloví soupeři Ivana Lendla? Odpověď: Měčíř, Mc Enroe a [kerouak]. Dotaz moderátora: A jste si jisti, že ten poslední je tenista? :-) ) Ale 15.1. se úroveň pořadu rapidně zvýšila :-) Kolik lidí ze sta uhádne díky komu? (14.01.2015)

" A čsfd válec nám padá do černých čísel, výborně. Klesne ale až na nulu? ..." Vědomostní soutěže jsou nejen v ČR na ústupu. Což je mně, jakožto milovníkovy useless trivia, velmi líto. Takže jsem rád, když se alespoň v UK sem tam vynoří něco nového, co vydrží déle než rok (Eggheads, Only Connect, Pointless), vedle stálic typu University Challenge a Mastermind. Pointless není nijak zázračná soutěž. Je to spíše čajíček pro teatime slot (Zdravím pana Časnačaje). Skoro až na úrovní Edmondsovi Deal or No deal (Ber nebo Neber). Už jen z tohoto pohledu mi přijde hloupé srovnávat Míň je víc (Pointless) s Riskuj! (Jeopardy) nebo AZ-kvízem (Blockbusters). ___ Pointless answer in Pointless show. ČT se asi snažila o podobnou nadsázku a tak se držela hesla Míň je Víc a rozhodla se obsadit pouze jednoho moderátora. A celá soutěž tím ohromně trpí, protože pan Smetana ji sám nezvládá utáhnout. Navíc to vypadá, že většina se natáčí na první dobrou. Což je taky chyba. ___ A přitom Xander s Richardem v originále nepředvádí nic světoborného, jen good old banter. (12.01.2015)

Honza Smetana mi velmi připomíná postavu (Luděk Bajgr) z pořadu Pečený Sněhulák, která uvádí písňový blok ("Vaše chmury zahání, naše píseň na přání.") - jak se dycky natočí trochu bokem ke kameře a přihmouří oči - to se dycky nemůžu smíchy udržet. Otázky jsou dobré, ale na půlhodinový formát je jich příliš málo. Vraťte AZ Kvíz před Televizní noviny !!! (22.01.2015)

Je třeba si chránit prdel! Soutěž, jejíž princip jsem doposud nepochopil, i když mně byl padesátkrát vysvětlen, uvádí prvotřídní bukvice s dolíčky jak Zagorka po operaci mrdu. Nechápu, v čem má divák spatřovat zábavnost soutěže. Rozhodl jsem se, že se pokusím soutěži přijít na chlup přímo na místě. Podal jsem přihlášku do soutěže a po náročném castingu, kdy mně v předsálí rvali do prdele postupně ředkvičku, banán a květák, jsem prošel, až mně v prdeli uvízl patizon a bez vymazání plechu. Byl jsem na sebe pyšný a brány soutěže před televizním národem jsem měl otevřené. Uvelebil jsem se za soutěžním stolkem s tím, že mě žádná z otázek nezaskočí. První zádrhel přišel, když jsem se napil z květináče na stolku, ve kterém se vznášel kondom s chomáčem ochlupení, čehož jsem si všiml později. Co mrdka nechtěla, hned první otázka souvisela s ohanbím. Moderátor mně položil záludnou otázku, kolik má na péru chlupů. Pekelně jsem se soustředil, vydedukoval jsem podle matematického vzorce odmocninu z pěti chlupů na jeden kilometr čtvereční, z jednoduché rovnice jsem si odstranil závorky, sečetl jsem všechny filcky na chlupech a výsledné číslo jsem vynásobil dvěma dolíčky buzny moderátora. Vyšlo mně 3333 vystříkaných čísel do každého soutěžícího. Sám jsem byl překvapen, když se usmívající buzík zatvářil spokojeně a moji odpověď označil za správnou. Princip soutěže jsem sice stále nechápal, ale hned napoprvé jsem uspěl. Jenže moderátor se na mě culil dál a nepřestával. Mrštným pohybem se dostal za moje záda, pevně mě objal a šeptl do ouška fatální větu: "Když ti to hádání tak krásně jde, poznáš co je to mít v díře Smetanu, kočkodane!" Napětí okamžiku ze mě udělalo na chvíli sochu, ale vzápětí to ze mě opadlo. Zaradoval jsem se a radostně jsem se optal, jestli mě bude píchat Emma Smetana. V tu chvíli jsem ztuhl hrůzou a orosil se i na intimních partiích, neboť jmenovaná moderátorka pracuje v jiné televizi. Věděl jsem, co přijde. Cukrouš se jmenoval Jan Smetana a už se do mě chystal šroubovat kolibříka. Chytře a uvědoměle jsem sílu okamžiku přerušil tím, že zatím padla jen jedna otázka. Zoufale jsem se natáhl až k protilehlému moderátorskému pultíku. S rukou Saxány jsem uchopil list, na kterém bylo znění druhé soutěžní otázky.Ta zněla: Kolik měří pyj moderátora Smetany. Dobře jsem věděl, že musím odpovědět míň, aby to bylo víc. Vyhrkl jsem, že jeho kanón měří 1 cm. Zavřel jsem oči a stáhl půlky. Nic se nedělo. Asi po minutě jsem se otočil a studio bylo prázdné. Později jsem se dozvěděl, že jsem se stal vítězem a úspěšně jsem přestál Smetanův šroubing péra do kotlíku. Nechal mě být. Sice jsem princip soutěže ani po jednapadesáté nepochopil, ale zasoutěžil jsem si jak se patří. 0% (23.06.2015)

Když už jsem tam byl, tak musím dát aspon ty 3 hvězdy :D. Ale jistě by se tu dalo spousta věcí vylepšit. V první řadě formát soutěže. I do té půlhodiny by se dalo vměstnat o hodně víc otázek, místo kokotin co ze sebe vypouští Honza Smetana. A taky aspoň cestu by mohli zaplatit, když už se člověk dostane do finále a vleče se tam přes půl republiky. (14.07.2015)