Deset malých černoušků

Ono objektivně je to na čtyři hvězdy, protože to má nějaká hluchá místa a těží to z atmosféry rakouského zámku vysoko na vrcholku zasněžené hory jen zpoloviny a hororově také jen zčásti, ale na druhou stranu se to nedrží věrně předlohy, ale dotváří ji a přináší dokonce překvapivý prvek, který celou tu lineárnost úmrtí nabourá víc, než původní pointa Agathy Christie. Dobré je, že až se mě syn bude ptát, kdy vznikl žánr slasherů, tak to bylo první filmovou adaptací této knihy (která se ale odehrává na ostrově, a přesto mi ten posun na rakouský horský zámek přijde skvělý) z roku 1945. SPOILER Jen mne trochu mrzí, že poněkud cynický zpěvák, kterého hraje tehdejší hvězda Fabian, a který má skvělé cynické hlášky, zemře jako první. U jeho podání písničky, byť se u ní směje, jde mráz po zádech. A doporučuji si někam sepsat bokem text a pak si jednotlivé smrti odškrtávat (mně to třeba nesedělo u ryby a spolknutí). Ale za ten pro mne nečekaný závěr, jenž mne potěšil, dám nakonec pět. (11.12.2018)

Kniha mě úplně dostala a navíc je úplně ta nejlepší, kterou jsem od Agathy Christie četl. A samozřejmě jsem chtěl vidět i tuto filmovou adaptaci. Trochu jsem se jí obával, byl jsem přesvědčen, že nemůže knihu překonat - a ejhle, ona se jí mimimálně vyrovnala. Je tu pár změn, hlavně finále, což mě nejprve trochu zklamalo, ale nakonec jsem se s tím smířil. Výměna pustého ostrova za horskou chatu také příběhu nijak neuškodila. Film byl skvěle obsazený, atmosférický a maximálně napínavý. Atmosféra byla naprosto na jedničku a to, že byl film černobílý na ní ještě přidávalo. Skutečně vynikající napínavá detektivka, která nádherně rozjela atmosféru a mě vyrazila dech. Detektivka podle knihy, o níž jsem si myslel, že se nedá zfilmovat. Omyl. Za mě rozhodně 90%, jsem nadšený a velmi brzo si to rozhodně zopáknu. (09.03.2013)

Celkem zdařilé zpracování jedné z mých nejoblíbenějších knih od Agathy, ale stejně nemůžu dát víc než tři. A to hlavně za dvě věci. Za prvé opravdu nechápu ty inovativní změny ve spáchaných zločinech a charakterech postav, který jsou někdy i dost zásadně odlišný od předlohy, ale ještě hůř je na tom příšernej konec, kterýho jsem se bála od začátku, že ho tam takhle šoupnou a stalo se. V knížce je to dokonalý do posledního "indiána" a tady jen další tuctový zakončení. Ještě bych překousla vysvětlovací část, bejt tam musela a bylo to asi lepší řešení, než vzkaz v lahvi... Zklamání... Asi se mrknu na tu ruskou verzi. (27.06.2011)

Nebylo to vůbec zlé. Přestože jsem byl s dějem tak nějak předem obeznámen, tak si snímek držel solidní atmosféru. Navíc tvůrci obsadili velmi sympatické herce, na které se dalo koukat i je poslouchat. Jediné, co mi přišlo maximálně retardované, debilní až kreténské, byl naprosto ubohý happyend, kterým to tvůrci maximálně posrali. Takhle debilně by jej Agáta určitě nenapsala. A vůbec veškeré provedené změny v předloze byly změnami k horšímu. Nechápu, nač měnit něco, co změnu nevyžaduje. Jestli chtěli čůráci tvůrci šokovat diváky happyendem, tak se to minulo účinkem. Maximálně se jim podařilo diváky akorát nasrat, protože takhle debilně přeslazený závěr se k celému průběhu prostě nehodil. Pokud někdo neměl s tímto knižním dílem tu čest a preferuje kinematografii, tak mu doporučuji zhlédnout raději britskou minisérii. Tady to vidím maximálně na slabé tři kousky, když přivřu oči před tím zprzněným závěrem, který se mi opravdu velmi těžko vydýchává. (11.05.2018)

"Znáte ten vtip o dvou Angličanech, kteří spolu ztroskotají na ostrově a do smrti spolu nepromluví, protože je nikdo vzájemně nepředstavil?" Na hrad v rakouských Alpách se sjede deset vzájemně si neznámých lidí. Hostitel U.N.Owen (alias "unkown" - neznámý) je jmenovitě přivítá z magnetofonové nahrávky a prozradí, že všichni mají na rukou krev. Každý někdy v minulosti zavinil smrt nevinného člověka a každého zde stihne trest. Přejeme hezký pobyt. :-) Není sporu o tom, že Agatha Christie to dobře vymyslela, přesto je to zcela konvenční film. Z průměru ho vyzdvihují dvě věci: 1.) Řemeslná neobratnost. Ano, je to paradox, ale to, co by většině filmů škodilo (špatné kompozice obrazu, vrtkavé svícení, zvuk místy jako ze studny atd.), je pro Černoušky pravým požehnáním. Přispívá to k žádoucí strašidelné atmosféře a ke zdání životnosti toho Agathina úhledného schématu. 2.) Zatímco pozdější filmové detektivky zhusta sázely na hvězdné obsazení, Deset malých černoušků hraje deset lokálních hvězd nižší svítivosti (srdce roduvěrného anglofila potěší zejména Stanley Holloway a Wilfrid Hyde-White), které jsme zvyklí vídat výhradně ve vedlejších rolích. Pokud neznáte předlohu, nemůžete si díky tomu předem "vypočítat", v jakém pořadí budou vraždeni. 70% (05.12.2009)