Malý kriminálník

V pražských kinech se promítal od 27.2.1992 (Praha) (29.11.2012)

Režiséra Doillona vůbec neznám, Richarda Anconinu si jako herce spíše již matně vybavím z Cesty zhýčkaného dítěte a samotný film dle zdejšího hodnocení působí jako průměrný. Nicméně titul s plakátem mě na první dobrou zaujali tak, že jsem si film bez zaváhání brzy pustil a byl jsem příjemně překvapen, jak velmi zdařilým hereckými výkony dětských protagonistů, tak zdařile vystavěným dramatem tří postav. Kluk, ač s pověstí flákače a špatného žáka ve škole, má jasné plány s dobrým úmyslem, ale špatné sociální zázemí a zanedbaná výchova v něm při cestou za těma plány probudily duši kriminálníka. Nevyrovnaný policista naráží na limity zákona během své dobročinné touhy po spravedlnosti i na limity své osobnosti. Během dne se v něm střídají protichodné pocity od vzteku až po soucit, podobně u dospívající dívky, která zažívá nesnadné první setkání se svým dosud nepoznaným bratrem. Sociální psychologické drama říznuto „road movie“ o bloudění a hledání opory i samého sebe je nejvíc napínavé v první třetině, poté dlouho přešlapuje v bludném kruhu bez nacházení jednoznačného východiska a k závěru se stává stále víc emocionálně vyčerpávějícím. [75%] (08.01.2022)

Zlatý Medvěd - výběr (20.01.2006)