Černý talár pro vraha

Řeč Annie Girardot před soudním tribunálem byla velmi působivá. Takový monolog jsem hodně dlouho neslyšela. Její advokátka se pustila na pěkně tenký led. Akorát jsem se divila, že nezabili i jí. Samozřejmě bych jí to v žádném případě nepřála. Když se to vezme kolem a kolem, tak tenhle příběh je stále aktuální. Úplně postačí se podívat na to, co se kolem nás dělo a děje. Dabing opět neměl nejmenší chybičku. (23.10.2012)

Giovanniho věčné téma se tentokráte dostalo do rukou trojici, která se v tomto filmu setkala poprvé a naposledy. A Giovanni si možná už tehdy vybral Cremera do hlavní role svého životopisu, který natočil o 20 let později jako svůj poslední film. Perrin zde podal svůj životní výkon, stačí sledovat oči jeho policisty, kterým by ke konci filmu mohl chlad závidět i kdekterý led. Zmiňovat výkon ústředního tria snad ani není nutné, ani jednoho jsem nikdy neviděla zahrát špatně, byť pro Aničku Girardot to byla, nepočítám-li kvalitní spolupráci s Lelouchem, jedna z posledních příležitostí zahrát si ve skvělém filmu. (16.11.2013)

Ve své době určitě významná kriminálka, ale po těch 30 letech je z ní cítit vyčpělost a nemůžu hodnotit tak vysoko, jako většina díky vzpomínkám. Téma vyznívá hodně sentimentálně a děj se pomalu táhne, takže napětí z toho taky vyprchalo a proto bych ho doporučoval dneska především pamětníkům. Herecké výkony jsou však slušné a tak dobře udělaný dabing už dneska těžko uslyšíte. Z těchto důvodům nemůžu dát víc než 3 hvězdy. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (14.07.2013)

Hodnocení tohoto filmu ovlivnilo hned několik prvků: + výborný dabing ČST - studia Barrandov (Galatíková, Mrkvička, Schánilec)+stará francouzská krimi filmařská škola + závěr na způsob "Chobotnice" + usnutí někde za polovinou (na vině byl desetiletý Müller Thurgau) + opravdu vydařená hudba___ Sci-fi přání závěrem - aby se podobné filmy (v původním dabingu!) objevily v programu tuzemských komerčních televizí. Konec snění a palec ven z nočníku, zpátky k Velmi Krátkým Vlnám. (03.05.2009)

Klasické drama o tradičním tématu vzájemného prorůstání organizovaného zločinu a veřejné správy i praktické politiky se v mnoha ohledech příliš neliší od té části současné ruské filmové produkce, která se zabývá ztvárňovaním po desetiletí tajené odvrácené tváře někdejší sovětské společnosti. Tradičně dobré historické výkony, značně nadrutinní režie i scénář a nosné téma - musím souhlasit - povyšují film jak nad standard jeho přímo i nepřímo deklarovaného žánrového zařazení, tak nad průměr tehdejší produkce. Lehké to zkrátka nemá nikdo: ani ti, kteří zákon "poctivě" porušují, ani ti, kteří se živí tím, že zodpovídají za veřejný pořádek a eliminaci zločinu ve všech jeho formách. (01.03.2008)