Zúčtování

Určitě jedno z překvapení roku. Promyšlené psychologické drama o autismu tu O'Connor mísí s brutálním akčním nářezem ve stylu Johna Wicka. Affleck je skvěle obsazený. Příběh krásně odsýpá a pořád se něco děje. I účetní část je zajímavá. Není tu nouze o vtipné situace ala Ben kontra normální svět. Bernthal jako padouch super. Uvažte Barman vs Punisher, kdo by na tohle nešel? (04.11.2016)

Niečo také som už dlho nevidel. Náročné na pozornosť a napriek tomu svižné. Pekný príbeh, spád, akcia, soundtrack, snáď len trochu nudnejší začiatok, ale o to väčší mazec na konci a až do konca celkom slušné prekvapenie. Plný počet hviezdičiek je viac ako zaslúžený. Ben našiel režiséra, ktorý mu nielen napísal úlohu priamo na tvár, ale k tomu zvládol ešte okrem rozjazdu enormne napínavý a dravý film a tiež s nevšedným scenárom.. Je to jazda to bezpochyby. Ak chcete vidieť jedného autistu, ako si so všetkým poradí, je to v niečom celkom neopozeraný thriller, prepletený krimi a drámou. Solídni herci, hlavne Bernthal, zaujímavý príbeh, slušne natočené. Prekvapenie roka. (16.11.2019)

„Sarkasmus? To je sarkasmus?!“ - „Ne, není to sarkasmus. Sarkasmy nepoužívám.“ Autistický superhrdina, který vládne tělem, zbraněmi i čísly? Ben Affleck tu byl výborný. Jeho postavu se smyslem pro přesnost, pořádek a souměrnost (jídlo, příbory v šuplíku) jsem si hned oblíbil a ten autismus mu (povětšinou) věřil. Bavil jsem se při jeho práci s fixy, omluvě („rozchechtala“ mě), takovém tom venkovském střílení si či souboji s páskem. Čímž se dostávám k akčním scénám, které mi přišly opravdu kvalitní. A když si k tomu přičtete výbornou technickou stránku, napětí a svižné tempo, film vám uteče opravdu rychle. Za slabší (krom trochu zbytečně doslovného a lehce nataženého konce) považuju romantickou linku. To nesmělé oťukávání asociála a užvaněné účetní mě sice zprvu vcelku bavilo, ale jak už jsem naznačil výše, moc uvěřitelně postupem času nepůsobilo a přišlo mi chvílemi moc na sílu. Kvůli tomu dávám „pouze“ silné 4*, jinak velká spokojenost. „Co máš v plánu?“ - „Najít toho, kdo ji chce zabít.“ - „A?“ - „Střelit ho do hlavy.“ (25.04.2017)

O'Connor zklamal. Warrior byl nejlépe natočeným klišé v historii a úplně mě odrovnal, Zúčtování je chladné jak ženská při menstruaci a vyloženě urazí, když svůj tak chytře napsaný příběh s postupně zvýznamňovanými motivy nedokáže zakončit alespoň trochu zapamatování hodným způsobem (a místo toho vytahuje ten nejnevhodnější zvrat pro vyprávění tak vážné a vesměs inteligentní). Nikdo filmu neodpáře, že je výtečně obsazen (Affleck pro tuhle roli ideální), že má koule a představa brýlatého autistického úředního coby bad ass motherfucker terminátora je strašlivě cool (stejně jako některé z toho plynoucí vtípky: "To je zabil kalkulačkou?"), ale tuhle potenciální zábavu umí režisér prodat jen v několika akčních momentech, jinak si s překvapivou dramatickou povrchností bohužel poradit nedokáže. A to jsem se fakt upřímně těšil... 65% (08.12.2016)

Solomon Grundy, Born on a Monday, Christened on Tuesday, Married on Wednesday, Took ill on Thursday, Grew worse on Friday, Died on Saturday, Buried on Sunday, That was the end, Of Solomon Grundy. Solomon Grundy, Born on a Monday... Už dost, Chrisi, podívejme se na O´Connorovu účetní závěrku, konkrétně výsledovku. Na straně zisků figurují perfektně ozvučená, dostatečně surová akce a především akt stvoření neobvyklého superhrdiny, s kterým by se mohly ztotožnit osoby s poruchami autistického spektra (samozřejmě tím nemyslím přejít z rychlosoučtů rozsypaných párátek na headshoty). Mezi ztráty řadím zbytečnou komplikovanost a narušení dynamiky při flashbacích a zdlouhavém vysvětlování minulých událostí. Obrovským pasivem je pak twist, ke kterému jsem se celou dobu modlil, aby nenastal. Kterýkoliv účetní by si spočítal, že jeho statistická pravděpodobnost je asi taková, jako že J.K. Simmons bude ještě někdy mít vlasy až na ramena. Temný rytíř z účtárny sice skončil v černých číslech, ale jeho zisk se po zdanění žánrovými konkurenty jeví jako zanedbatelný. Ohledně Afflecka nesdílím všeobecné nadšení. Jeho standardní herectví připomínající člověka, co má v zadku vražený mražený asparagus, bylo pro ztvárnění postavy s Aspergerovým syndromem naprosto ideální, stejně jako třeba když Arnie představoval kybernetický organismus s rakouským přízvukem.. (11.11.2016)