Westworld - The Choice

Třetí řada byla to nejlepší z Čapkova R.U.R., Detroit: Become Human, tvůrčího rukopisu Isaaca Asimova a předchozích dvou řad. Čtvrtá série Westworldu tak spíš působí jako jeden velký dovětek [jestliže vůbec], který těží z konceptu první série, akorát komplet převrácený naruby, takže pány tvorstva jsou nyní androidi. A ačkoliv je příběh víceméně přímočařejší [špionážní linka je bezpochyby vrchol], jaksi vede odnikud nikam – stane se zde mnoho, a přitom nic. Navíc pokud je 4. série jakousi existenciální alegorií, je dost nečitelná. Aaron Paul si každopádně celou show krade pro sebe a já mu to jen přeju.... kolem a kolem jde však o velice rozporuplný zážitek. A zas jsem to nepochopil. Production value zde ale překonává všechny pomyslný standardy televizní tvorby, not gonna lie. (09.09.2022)

Možná je to rouhání, ale mám pocit, že Westworld mi dal rafinovanější náměty pro mou životní filozofii, než Matrix. Ať už si o kvalitě jednotlivých řad myslíme, co chceme, vždy je to mindfuck, a čtvrtá řada je větší poctou Matrixu, než čtvrtý Matrix sám. Zatímco Matrix je hollywoodsky opulentní, zenově jinotajný Westworld působí životně. Zatímco poslední Matrix se dopracoval k létající Trinity, ve Westworldu „létají“ všichni. Duší seriálu je pak nadčasová architektura od španělského Santiago Calatravy. Je pro Westworld tím, co New York pro Sex ve městě. A když už jsme u New Yorku, když nemůže produkce do Valencie (ve 4. řadě je snad jen jedna scéna ve Městě umění a věd), musí Calatrava do New Yorku. Vedle samotných newyorských architektonických výpečků, jako nové budovy „Vessel“ na Hudson Yards, hraje ústřední „postavu“ telekomunikační věž, jejíž originál stojí v Barceloně.     Westworld má prostě na rozdíl od Matrixu mnohem víc vrstev a snů ve snech, kdy nikdy nevíte, co je realita. A výjimečný je v tom, že realitu výrazně odráží. Čtvrtá řada nám tak může připomenout echo doznívající doby týkající se vakcíny a konspiračních teorií o čipech. Ale seriál, tak jako jeho architektura, je víc nadčasový. Míchání představ a reality věrohodně odráží náš život a společnost (včetně fenoménu zvaném „Mandelův efekt“ - situace, kdy mnoho lidí věří, že se něco stalo a pamatují si to, i když se to ve skutečnosti nikdy nestalo). Vzpomněl jsem si na vtip, jak dva lidé označkují delfíny a říkají si, že teď bezstarostně budou plavat v moři a ani si nevšimnou, že jsou pořád monitorováni. Pak vytáhnou své mobily a odcházejí. Westworld ukazuje, že z Matrixu se nemůžete nikdy úplně probudit, že algoritmy naše životy neviditelně řídí víc, než si myslíme, že na „nesystémového“ člověka, který prozře, uspořádají ostatní hon. A, což je další kouzelný Easter egg, díla jako je architektura Calatravy, vidí jen ti, kdo prozřou. (15.08.2022)

Takových 70%, mám z toho poněkud rozporuplné pocity. Na jednu stranu dobré nápady, slušný námět a je to podáváno rafinovaně, na stranu druhou takové podivné zpracování, takové nijaké, nedokázalo mě to vtáhnout jako předchozí série, bylo to takové plytké, nevím, jak to úplně pojmenovat... Nemělo to atmosféru, ducha, charisma. Ze začátku je problém se zorientovat, uvažoval jsem, jestli nám něco neuteklo - chtělo to nějaké rychlé opáčko, ale asi ani to by nepomohlo, ta rafinovanost je dost velká, ale možná to je záměr. První dva díly jsou takové pomalé, rozehřívací, takové mírně nepříjemné překvapení. Poté se to rozjede, je to slušná jízda, ale... Jak jsem psal... Přijde mi, když nad tím teď přemýšlím, že byla spousta nápadů, spousta linek, ale žádná se nějak extrémně nepropracovala. Proto i ty velké časové skoky v některých epizodách nejspíše. Navíc už to začíná být trošku překombinované. Dá se v tom vyznat, má to být asi na efekt, ale už je to trošku moc. Ale pořád to má kouzlo onoho světa, jsou tam dobré věci, překvapení, sem tam nějaký vtípek. Ale už to prostě není ono. Těch 73% hodnocení je odpovídající asi. Musím říct, že to asi mohli nyní klidně ukončit. Na další řadu se kouknu, abych věděl, jak to dopadne. Žádná velká očekávání. Howgh! (19.08.2022)

Mě se čtvrtá série moc líbila, oproti zmatené trojce mi přijde, že se čtyřka vrátila do starých kolejí a konečně nasadila to správné tempo. Hodně příběhu se tady uzavřelo, ale teď je otázkou jestli napořád, věřím, že se nějaké oblíbené postavy v páté sérii vrátí. I když tahle řada byla zdařila, tak už by to ten seriál asi chtělo ukončit, ať to zbytečně neprotahují. (22.09.2022)

// Po první sérii jednoznačně nejlepší řada, ačkoliv je vlastně zbytečná a jen všechno resetuje, takže kdyby náhodou (pravděpodobně) nedošlo na pátou, má to alespoň nějaký konec. Přiznám se, chytřejší scénář než měla ta první už stejně napsat nejde, takže veškeré dění pro mě bylo víceméně irelevantní. Zpětně si totiž uvědomuju, že mě na Westworld baví hlavně tři věci. Pohlcující svět s cool architekturou a designem, hudba a – to nejdůležitější – chemie mezi herci. A v tomhle byla čtyřka zkrátka výborná. Aaron Paul konečně povystoupil ze stínu Jessieho Pinkmana, Angela Sarafyan se přihlásila o šanci v něčem velkém a MVP čtveřice Harris, Wright, Newton a Hemsworth se konstantně předháněla v tom, kdo si ukradne víc scén pro sebe. Žral jsem jim to opět i s navijákem, a i když přestávám být fanda Tessy Thompson a Evan Rachel Wood nedostala prakticky žádný prostor, i díky nim jsem si to nakonec překvapivě dost užil. A jak říkám, na pokračování už se klidně můžou všichni vykašlat. Tenhle konec je naprosto adekvátní. (21.08.2022)