Casino Royale

Rozporovala bych hlavní roli Sellerse, Niven má mnohem více prostoru, ale jelikož je výborný, určitě to nevadí. Naopak vliv Woodyho na scénář rozporovat nelze. Minimálně v "budu zpátky za 5 minut, když ne, začněte beze mě." Místy film ztrácí dech, ale jinak má téměř zběsilé tempo plné velmi vtipných dialogů. O gagy, jež se podobají Panteřím, se stará Niven a Allen. Závěr se netají svou zřejmou inspirací v grotesce. Chybéla jen šlehačková bitva, ale nechyběla tvůrčí invence při tvorbě zbraní, obzvláště šípový samopal by mohl osvěžit výzbroj nejedné armády. Filmu se podařilo zparodovat budoucí snímky o neprůstřelném agentovi, to je zřejmě dosti unikátní postavení v dějinách kinematografie (16.01.2020)

Casino Royale je vlastně něco mezi svéráznou komedií a totálně ujetou magořinou, parodie na parodii, což je asi něco jako dvě hodiny strávené v pračce, moc z toho asi nepoberete ale vylezete hezky fresh&clean. V závěru už si tvůrci nebrali servítky a s lehkostí sobě vlastní do příběhu zakomponovali prvky westernu, Frankensteina a tleskající tuleně. První dáma Ursula Andress je ovšem kouzelná, stejně jako Woody, stejně jako spoustu malých odkazů na bondovky i nebondovky. (23.11.2006)

Po pomalejším rozjezdu následuje jedna skopičinka za druhou, některé hvězdy se objeví jen kvůli několika humorným poznámkám (Belmondo - Merde! > protože mu nikdo nerozumí, tak hledá ve slovník > Ouch! O'Toole hrající na dudy říká Sellersovi. - Vy jste Richard Burton? - Ne, jsem Peter O'Toole. - Tak to musíte být skvělý člověk.) Nejdrsnější parodie (a ano, ve Žhavých výstřelech okopírovali aspoň jednu zdejší scénu s Geronimem) se tu střídá s příjemně satirickým pohledem na bondovky. Ke konci to je takovej absolutní mix humorných a absurdních scének, že jsem se smál, až mi tekly slzy. Konec prostě nemá chybu. Dokonce se tu autorům podařilo, aniž by to nejspíš tehdy tušili nebo zamýšleli, předpovědět mnohotvářnost Jamese Bonda. Málokterá filmová postava totiž nezemře se svým představitelem, pokud vůbec vydrží tak dlouho. Samozřejmě jsou tu i trošku hluchá místa, vlastně většina kolem Maty Bondové nestojí za nic, ale třeba scéna v kasínu, kdy Bond/Tremble hraje bakarat s Le Chiffre je prostě výtečná. Ta má takovou atmosféru, že by skutečně mohla být ve špionážním filmu. Bondovka to není, ale přesto je to podle mě nejlepší film s Jamesem Bondem a to včetně mé nejoblíbenější bondovky Nikdy neříkej nikdy. (29.09.2006)

Ukážkový prípad hollywoodskej 60s nabubrelosti. Producent Charles Feldman neváhal najať hneď niekoľko režisérov, aby sprasili x-krát sprasený scenár, ktorý snáď niekde v prvopočiatkoch mal podobu paródie na bondovky. Faktom zostáva, že sfilmovaný making-of by bol podstatne výživnejší ako táto extrahovaná nuda s toporne vážnym Sellersom v roli kvázi-Bonda. Hoci je tu priam extrémna koncentrácia superhviezd, iba dve zostali v mojich očiach bez poškvrny: Ursula Andress ako Vesper Lynd a kúzliaci Orson Welles. (21.10.2015)

Tato přepálená pitominka se mi zdá být zosobněním šedesátých let :-) která jsou spolu s dvacátými jedním z vrcholů lidstva... Herci zapáleně recitují (někdy mnohokrát déle, než se dá snést) dadaistické zcestné řeči. Někdy jsou i vtipné, někdy méně... a David Niven a Peter Sellers, kteří mají oba být hlavními hrdiny (ehm), velmi zdatně drží kamenné ksichty v poněkud šlehlých situacích (v čemž mi přijde výrazně lepší Niven). Na druhou stranu, je tu scéna, kdy za stolem sedí na jedné straně uhrančivá osobnost Orson Welles a na druhé straně Peter Sellers, dvě nevšední hvězdy, a vzájemná nevraživost z nich jen kape. Už jen pro ni stojí za vidění... (22.11.2011)