Reklama

Reklama

Zlaté pobřeží

(festivalový název)
  • Dánsko Guldkysten (více)
Trailer

Obsahy(1)

Děj svérázného příspěvku k žánru historického filmu se odehrává ve 30. letech 19. století, v době, kdy se v afrických koloniích stále hojně obchodovalo s otroky, ač již šlo o praktiku nelegální. Osmadvacetiletý Wulff se vydává z Kodaně do Dánské Guineje, tehdy nazývané Zlaté pobřeží, aby zde s pomocí domorodých obyvatel založil kávovou plantáž. Ne vše ale jde podle jeho plánu. Opakované útoky divokých kmenů donutí Wulffa k hledání pomoci u místního obchodníka Richtera. Nechtěně tak vpluje do víru událostí, díky kterým pod nevinnou slupkou dánské pevnosti odhalí prohnilou konspiraci. Příběh v zásadě antikoloniálně smýšlejícího idealisty vrhá světlo na temnou kapitolu evropských dějin. Kamera, střih a zejména hypnotická hudba, kterou pro film složil Angelo Badalamenti, se navíc v rukách dánského režiséra proměňují v nástroje k budování specifické, snové nálady. Výsledkem je filmový trip ležící na průsečíku lyrické básně a děsivé noční můry. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (16)

pekl 

všechny recenze uživatele

Nádhera! Apocalypse Now a Dead Man dle Terrence Malicka. Už se těším na soundtrack s hypnotickou hudbou Angela Badalamentiho. Režisér na MFF KV 2015 vystoupil s tím, že reakce na jeho film jsou buďto bezvýhradný obdiv, nebo totální zatracení, což dokumentuje i hodnocení na ČSFD. Doporučení režiséra ale zní: Berte tento film jako když vám někdo poprvé v životě nabídne ústřice - prostě ho ochutnejte! ()

MrKlobouk 

všechny recenze uživatele

Je to fakt špatný. Souhlasím s jednoznačnou inspirací Malickem, ale jako by tam chyběla ta vnitřní myšlenka právě pro něj tak charakteristická, takže zůstal jen okatý vizuál ( za to ta 1 hvězda s odřenýma ušima). Asi bych ocenil i snahu o modernější hudební podkres, kdyby nebyl tak hnusnej a nepůsobil jako pěst na oko. Chápu, že to byl nízkorozpočťák, ale když vám tam v akční dobývací scéně běhá všeho všudy 10 lidí, tak je to maximálně úsměvný, vlastně ani to ne. Docela zajímavý pohled na téma otroctví se tak změnil v utrpení, který sem už pěkně dlouho nezažil. O poslední půl hodině raději ani mluvit nebudu, nebo bych musel strhnout i tu poslední hvězdu. ()

Reklama

Traffic 

všechny recenze uživatele

Kolonialistické eurouměníčko, které sice zaujme solidní výpravou a scénografií, ale jinak je k připosrání průměrné a předvídatelné. Za banální rozpravou o zlých dánských otrokářích, v níž jsou afričtí domorodci odsouzení do role němých statistů, se skrývá nebezpečná druhá rovina o dobrém bílém muži - mesiášovi, kde původní obyvatelé plní opět stereotypní funkci šlechetných divochů. Závěrečný záběr je v tomhle příznačný: temné anonymní siluety černochů, o nichž se za celou dobu nedozvíme vůbec nic, a veprostřed hrdina-běloch, kterému je vzdávaná pocta, navíc prostřednictvím křesťanské (tudíž importované) symboliky. Humus. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Jako první mě napadlo to co Traffica. Jenže pak si říkám, proč by vlastně běloch nemohl být hrdina? Co když v tomhle konkrétním případu se skutečně objevil "bílý mesiáš"? Je to tak nepředstavitelné? Film kontrast bílého hrdiny a černochů neustále připomíná, statičnost černochů hnaná do extrému odráží pohled člověka, který za něco bojuje z přesvědčení, i když vzhledem k svojí "vrozené" odlišnosti do problému vlastně ani nepronikl. To, jak jsou černoši zobrazení jako pasivní objekt bez projevené vůle, ještě zesiluje odhodlání hrdiny, který černou kulturu nezná a bojuje o princip. Jeho utrpení je pak výrazně fyzické, tudíž vzniká zajímavý kontrast boje nejasného ideálu (jehož hodnota oproti konvencím není potvrzena zázračným vyléčením) a konkrétního hmatatelného utrpení. Za mě působivé. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Tak strašně naivní pošilhávání po Malickovi / Herzogovi, že i ten implicitní rasismus spíš rozesmívá. Badalamentiho sebe-vykrádání působivé, obraz spíš pokulhává, poslední třetina, kde hrdina, Kristus / Marlow / renesanční člověk zakládá katedru alternativního divadla, už vysloveně k smíchu. #kviff2015 ()

Galerie (28)

Zajímavosti (4)

  • Natáčalo sa v africkej Ghane. (MikaelSVK)
  • Vo filme je možné vidieť, že jeden z vystupujúcich černochov v kapele hrá na saxofón. Tento hudobný nástroj však ešte v roku 1836 nebol vynájdený. Saxofón skonštruoval belgický nástrojár, flautista a klarinetista Adolphe Sax až o 4 roky neskôr. (MikaelSVK)
  • Režisér Daniel Dencik prohlásil: "Film Guldkysten, ač je inspirován historickými skutečnostmi, nesmí být považován za přímou historickou skutečnosti. Příběh je fikce po celou dobu. Proto se hlavní postava jmenuje Wulff Frederik Wulff, a ne Wulff Joseph Wulff, jak se jmenuje reálný předobraz hlavního hrdiny."  (Tristan Rafael)

Reklama

Reklama