Deepwater Horizon: Moře v plamenech

Prvotřídní dedy, manžel a Hrdina kapitalistické práce Marky Márk s přeukrutně správňáckým výrazem sveřepě potírá snahu Bezskrupulozního Parazita, největšího současného globálního dobra, o marinování makrel v Mexickém zálivu fosilní omáčkou Strýčka Sama. Počítám, že s takovou ve dvojce bude do půl pasu nahý vlastnoústně u pobřeží Lujzijany rozdýchávat v černém bordelu zmítající se alky, pulírovat vyvržené zapatlané tuňáky a dělat u toho TA-BLE-TY. Finální grilovačka je však opravdu skvostná, realistická a až korporátně škodolibě zábavná, akorát bych chtěl jednou vidět i realistické obsazení, tedy v hlavní roli místo reklamy na trenky Kálvina Klajna nesympatického otylého proplešlého strejce, co má doma místo Hadsnovic Katky hnusného porážkového tapíra, jak bylo patrné ze závěrečných fotografií. (23.12.2016)

Úvod před samotnou katastrofou je docela nezajímavá část, protože se pouze řeší provedení nebo neprovedení testu cementu. Zkouška potrubí a následná havárie vrtné plošiny Deepwater Horizon je rozhodně divácky atraktivnějí a intenzivnější část filmu. Snímku se určitě daří uctít památku obětí, ale ten začátek mohl být kratší nebo záživnější. Osudné noci 20. dubna 2010 zemřelo na palubě Deepwater Horizon 11 lidí. (02.01.2017)

"Dobrej test začíná na nule, probíhá na nule, končí nulou." Ovšem tohle je vrt na prd, o čemž se pracovníci několikrát vtipně zmíní ještě před výbuchem. A pak to přijde - rána a akce. Jenže já jsem viděl už dost katastrofických filmů na to, abych se mezi tím zmateným pobíháním nezačal rychle nudit. Proto jsem přestal kličkovat mezi padající ocelí, poletujícím sajrajtem a praskajícím potrubím a začal jsem se věnovat filozofickým otázkám typu: Proč uhořet, když se můžu pohodlně utopit? Odpověď jsem tradičně nenašel, ale jsem si jistý tím, že nebýt v akci "sympatičtí kravaťáci" od BP, tak bych přišel o jedinou emoci, kterou ve mně snímek vyvolal - touhu poškádlit jejich tělesné schránky šroubovákem a kladivem. (24.04.2017)

Haprující mix dvou naprosto neslučitelných přístupů; chladně procedurálního s greengrassovskou patinou a zaujatě „odborářsky“ černobílého co se charakterů týče. Jsou zde jen dva typy postav; správní praví tvrdě makající chlapi/předáci od rodin, co jedinou špínou na jejich charakteru je kolomaz (nutno však uznat, že duo Wahlberg/Russell tuto polohu zvládá se ctí) a zlotřile zlounský kravaťácký management, co nic neumí a ničemu nerozumí, vrhající krhavé pohledy, počítající každý cent a mnoucí si ruce nad špinavou pracující lůzou. Díky této polarizaci to nachází snadná nerealistická řešení „kdo za to může“, čímž se ostudně otupuje ona procedurální linie, která je jinak sama o sobě podána výtečně i uvěřitelně a je nejsilnější devizou filmu. Závěrečná katastrofická (nikoli katastrofální) třetina je sice patřičně působivá i řádně explozivní, ale tak zběsile stříhána, kdy jeden střih následuje druhý ještě než ten první skončil, že to vší tou (pravděpodobně záměrnou) nepřehledností diváka div že neotupí. Celkově spíše zklamání, z tak nosné události jakou katastrofa na Deepwateru byla, šlo rozhodně vytřískat více než jen solidní počin nejistě rozkročený na pomezí dvou žánrů. (04.01.2017)

Představení života na ropné plošině mi připomenul Propast. Hodně se mi líbilo, že to nehraje na vyhrocený akční scény a heroický činy, ale spíše zobrazuje normální dělňase, jak se vypořádavají s krizovou situací. Hraje tam hodně známejch ksichtů a potěšil mě konečně trochu jiný John Malkovich v roli takovýho lehce buranskýho korporáta. Když jsem na konci viděl fotku reálný ženy hlavního hrdiny, tak jsem se musel smát, že tu roli přiklepli Kate Hudson, která navíc hned v úvodu ukazuje vypracovanej zadeček. (22.02.2017)