Si j'étais un espion
Keby som bol špiónom
If I Were a Spy
Režie:
Bertrand BlierKamera:
Jean-Louis PicavetHrají:
Bernard Blier, Bruno Cremer, Claude Piéplu, Suzanne Flon, Francis Lax, Jean-François Rémi, Madeleine Geoffroy, Patricia Scott, Jacques Rispal (více)Obsahy(1)
Doktor Lefebvre je volán k pacientovi, který však není při jeho příchodu doma. V bytě hraje televize. Doktor nechá u souseda vzkaz, když nasedá do vozu, soused ho volá, že se nějaké paní udělalo na chodbě špatně. Doktor se vrátí a ženu ošetří, pak se dozví, že žena zvonila u stejného bytu. Až do této chvíle by to byla jen banální záležitost jedné návštěvy u nemocného. Žena však lékaře požádá o pomoc a od tohoto okamžiku se za ním rozejdou stíny, které se brzy zhmotní v kafkovské postavy kontrašpionážní sítě. Hlavní roli manipulovaného lékaře hraje režisérův otec Bernard Blier. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (18)
Mysteriózny nádych mierne podivnej špionážnej dráme uprieť nemožno. A napriek nevalnému tempu práve tá mysterióznosť drží diváka v napätí. Prvá polovica sa tohoto pridŕža, po vyložení všetky kariet na stôl však už nemá ďalej čo ponúknuť a druhá polovica už začína nudiť. Očakával som v závere ešte nejaké vypointovanie, ale nedošlo k nemu. Herci si svoje zastanú, ale viac ako na štandartné výkony by som to nevidel. ()
Mě se to celkově líbilo - ve mě to vybudilo myšlenku, jak jednou někdo zazvoní u mých dveří. Nějaká podivná existence, přesvědčivá, něco chce... ale já jsem jenom docela normální chlap, který žije ve svém stereotypu a využívá jeho výhod. Najednou ale někdo cizí chce, abych jej zrevidoval a pomohl tím k něčemu mlhavému, možná dobrému, možná špatnému někde v dáli, čím víc nevím, oč jde, tím víc se zdráhám. Pak už zbývají jen drsnější praktiky... A konec? Jsem jen docela normální chlap, netoužící po odvetě nebo mstě. Bernard Blier byl famózní. ()
Bernarda Bliera známe téměř výhradně z komedií, takže už jeho obsazení do psychologického thrilleru je něčím výjimečným. Ze začátku se zdá, že budeme svědky příběhu na způsob Okna do dvora nebo Promiňte, omyl! Jenomže pak se to nějak sveze do ztracena. Do chvíle, než Blier dostane svého hlídače Cremera, jsem pociťoval napětí a nejistotu, co se stane v příští minutě. Ale od této chvíle už to nějak nebylo ono a vyložené zklamání mi přinesl konec, čekal jsem nějakou Velkou Pointu, vyjasnění, katarzi... bral bych dokonc i svatbu, cokoliv. A zatím... no nic. Ale slušných 60% ()
Mladý Bertrand si obsadil do role postaršího doktora z města samotného velkého tatínka...a udělal dobře, věřte tomu!!! Skvělá atmosféra film-noir a výborně dokreslená neutěšená představa normálních lidí o světě agentů a tajných služeb. Bernard Blier a Bruno Cremer opět dokazují, že ani mladší neztráceli šmrnc a herectví předváděli na velmi vysoké úrovni srovnatelné s největšími herci tehdejší Francie. Dokonalý film s opravdu očekávatelným koncem....nijakým. Výborné. A hudba Serge Gainsbourga? No jedna báseň...:-) ()
Tento snímek se může směle pyšnit dokonalou atmosférou, hustou tak, že by se dala krájet.. Nedůvěra ze všech stran, neznalost okolností, stálé sledování, telefonní odposlechy, nebezpečné zastrašování.. Bernard Blier se mi v roli lékaře moc líbil a Bruno Cremer mu sekunduje velmi zdatně, sice stál na opačné straně, přesto vlastně vůbec nebyl zlý, jen plnil rozkazy.. Závěr mě překvapil nebo spíš lépe řečeno zaskočil.. ()
Reklama