Sedm statečných

Už od začátku jsem byl proti remaku, ale nakonec jsem ho vzal na milost kvůli Pizzolattovu scénáři, i když je očividně proškrtaný, některé nahozené motivy nejsou vůbec vytěžené a tak rozhodně nepatří k silným stránkám celého počinu. Kapitalizmus v roli záporáka, postupné verbování i ta etnicky smíšená banda jakž takž funguje, ale masakr ve finále je akční lahůdkou letošního roku. Obsazení sympatické, Pratt je hodně fajn. Na originál to nemá, ale chápu úmysl dát Sedmi statečným moderní fazónu. Zatím to jde. Zatím to jde. (27.09.2016)

Moc hezký to je a dokonce mnohem oldschoolověji natočený než bych čekal (tempo), ale stejně jsem občas musel zíváním odhánět nudu; krátil bych klidně o půlhodinu. Mrzelo mě, že přestřelka v polovině filmu svou přehledností a atmosférou trumfla finální pistolnické inferno... [11. narozeniny MovieZone, Bio OKO] (02.10.2016)

"Tato země kladla vždycky rovnítko mezi demokracii a kapitalismus. Kapitalismus a Boha. Stavíte se do cesty nejen pokroku a kapitálu. Stavíte se do cesty Bohu." Demagogický padouch Bogue mě bavil, stejně jako geodetické zaměření bojiště, rotační kulomet a vdova s koulema. Jenže to je tak všechno, neboť byl ukraden název, námět, hlášky i poměr živých k mrtvým hrdinům, což mě příliš nepotěšilo. Naštěstí jsou to multi-kulti sympaťáci a obě přestřelky se jim vyvedly, ale prostě se to mělo jmenovat nějak originálněji - třeba Šest statečných, Sedm hrozných nebo jednoduše Tenkrát na jihozápadě. (02.03.2017)

Pred zúriacim liberálnym šialenstvom už nič nie je v bezpečí, niet kúska priestoru, ktorý by táto zvrátená ideológia nepošpinila svojimi špinavými paprčami. Došlo aj na siedmich statočných pištoľníkov, ktorí v roku 1960 vo filme režiséra Johna Sturgesa zachránili úbohých mexických farmárov pred všetkého schopnou bandou desperáda Calveru. Dnes to však už nie sú žiadni hrdinovia, ale len partia bielych heterosexuálnych macho fašistov. Hnusná white power sebranka rasistických extrémistov. Teraz je treba si zvyknúť na tých pravých sedem statočných. Na multikultúrny zlepenec, ktorému samozrejme šéfuje afroamerický černoch. Takže čumte idioti, kto sú tí politicky korektní "Siedmi statoční". No a samozrejme, že i pán režisér Antoine Fuqua má tú správnu farbu pleti, na jedine ktorej životoch záleží. * (12.08.2020)

[ČSFD projekce] Samotný film z roku 1960 je remakem, tedy budu k tomuto komentáři přistupovat s rezervou. Příběh sedmi statečných, odpadlíků společnosti, kteří se postaví neskutečné přesile, aby jednou v životě splatili jakýsi dluh svému svědomí, je opravdu romantický a již notoricky známý, tedy není třeba se tu s ním zdržovat. Skladba postav je dle mého skrovného názoru na divoký západ docela roztodivná, jelikož se nám tu sejde docela zajímavá etnická směsice. Netuším, zda to byl záměr, ale mně to příliš nesedělo. Dialogy jsou celkem plytké a občas vám přijde, že zbytečné, snad by bylo lepší trochu detailnější rozpitvání jednotlivých charakterů postav, než táhlé záběry na hory, lesy, louky, pole a do výstřihu hlavní hrdinky. Co se týče samotných akčních scén, které tvoří prakticky většinu filmu, jsou opravdu pěkné, ale hodily by se spíš do nějakého profláknutého akčního snímku s vysokým pořadovým číslem. Chyběla mi tam větší záživnost a smysl pro detail. Více vyhrocených situací, co by se člověku vryly do paměti. Takhle z legendární klasiky vyšla jen lehce nadprůměrná rutina, aby zas někteří mladší diváci zjistili, že existuje ještě několik starších kousků, které jsou tu již od let, kdy pomalu jejich rodiče nebyli na světě, a které stojí za to vidět víc. 60% (22.09.2016)