Anima Mundi

Filmová báseň o přírodě zkoumá prostředí nejseverněji položeného bukového lesa na světě. Atmosférické výjevy, které postrádají narativní vazby, jsou hutným zachycením lesní imprese v proměnách světla, počasí, měsíčních fází a ročních období na malých článcích makrosvěta. Brilantně ostřené záběry ptactva, hmyzu či měsíce, který se téměř neznatelně pohybuje za větvemi, podkresluje přirozený lesní šum a ptačí zpěv. S hudebním pozadím ze složitých melodických vzorců ve volném rytmu splývá do jednoho zvukového toku. V celém filmu nezazní jediné slovo a tvůrce je absolutně vytěsněn do role pozorovatele a komponisty, jehož jediným komentářem je samotný snímek, směřující k formě experimentálního či abstraktního filmu. Přírodní rekvizity, vystupující téměř v roli čistých tvarů, slouží k navození harmonie a nenápadného kouzla pomalu plynoucích přírodních cyklů. (Academia Film Olomouc)