American Crime Story

To není napětí, co seriál ve mě budoval. To byla frustrace. Marně jsem čekal, že se stane něco, o čem jsem nebyl předem spraven. Divák vidí případ z obou stran a nekoná se žádné překvapení. Tento seriál vypadá hezky, herecky je zvládnutý, ale narace nefunguje. Divák vůbec nemusí přemýšlet. To mě hodně zklamalo. Mnohem lépe by to fungovalo, kdyby to bylo vyprávěné jen z jedné strany. Líbil se mi hodně vývoj postavy, kterou ztvárnil Schwimmer. Za emotivní konec čtvrtá hvězda. (10.08.2017)

Vynikajúce spracovanie, ktoré je nadmieru prehľadné, informačne viac menej dokonalé a herecky taktiež kvalitatívne na skutočne vysokej úrovni (vau, a tá podoba hereckých predstaviteľov v porovnaní s pravými osobami - vygooglite si to, alebo vyčkajte na záverečný diel). Čo mi ale na ACS chýba sú výraznejšie emócie. Na jednej strane chápem, že sa chceli tvorcovia vyhnúť tomu, aby sme sa na O.J.-ov prípad pozerali tak ako porotcovia - cez okuliare, zastrené mnohými emóciami, ktoré sa v nich snažila obhajoba vyvolať. Ale na strane druhej od filmu/seriálu vyžadujem aby ma vedel emočne zasiahnuť, čo sa American Crime Story až do posledného dielu nepodarilo. Dovtedy si viac menej išiel svojou cestou, v ktorej sa snažil byť číro profesionálnym a minimálne emotívnym. Čo môže byť jeho plusom v očiach niektorých divákov, ale z môjho uhľa pohľadu to je bohužiaľ výrazné mínus a práve z toho dôvodu dávam tomuto inak veľmi dobre natočenému spracovaniu známeho kriminálneho prípadu o hviezdu menej. P.S. z toho čo som mal možnosť vidieť v rámci všetkých desiatich dielov, hlasujem za guilty without reasonable doubt. 1.séria 85% (07.12.2016)

Popík FX se musí dávkovat opatrně. American Horror Story se pro mě od brilantního k nesnesitelnému seriálu posunulo poměrně nekompromisně - stanice to prostě přetáhla. A nyní jsou tu Crime Story a Feud, ve kterých Murphy a jeho vlastní Dream Team variují těch pár samých postupů znova a znova. Seriály FX jsou v podstatě něco jako Marvelovky - manufaktura jednolitých produkcí, které se odlišují instantní stylizací a námětem. Možná kdybych neviděl Feud, nebyl bych tak přejedený a nepřišel by mi OJ tak sterilní. I když zásadnější chyba asi je zhlédnutí komplexního Made in America, které nabídlo mnohem víc. PS: Versaceho jsem po dvou dílech opustil. (26.05.2017)

OBSAHUJE SPOILERY! Ryan Murphy má v Hollywoodu pověst geniálního hyperaktivního dítěte, a to z dobrých a pochopitelných důvodů. Jeho seriály mnohdy začnou pořádným výbuchem a stylem, a pak to někde, někdy a najednou začne působit, jako by se Ryan u psaní seriálu začal snad nudit (obvykle proto, že začal psát další seriál). Stalo se mu to u Glee, děje se mu to u American Horror Story, a jeho vymazlený projekt Scream Queens se navíc nesetkal s nejvřelejším přijetím, ba ani pochopením ze strany diváků. Jsem proto dvojnásob rád a upřímně mu přeju, že tohle obří sousto, které si ukousnul s procesem OJe, zpracoval tak skvělým způsobem, a takřka neoddiskutovatelně tím potvrdil tu část o géniovi. V první sérii ACS stvořil desetihodinový televizní román, který elegantně nahlíží na celý proces od začátku do konce, na všechny jeho účastníky (včetně poroty), dělá to informativně, překvapivě civilně, a přitom neuhýbá tak daleko od vtipně skandálního pulpu (např. scény v podobě slávychtivých teen Kardashianek), který je Murphyho rukopisu tolik vlastní. Dokonale vykresluje charaktery obou stran, zobrazuje společenský přesah celého případu, rasovou problematiku, mediální šílenství, a přitom nechává všechny otazníky nezodpovězené, nenutí divákovi, jestli je OJ vinen či ne, nechává každého vyvodit si vlastní závěry (býval bych nevěřil, že si kdokoli může myslet, že OJ to neudělal, ale pak jsem se podíval na imdb a zjistil, že nemalá část diváků se domnívá, že tenhle seriál víceméně utrvzuje OJovu nevinu). Herecky (co do výkonů) i obsazením (co do vizáže) se pak ACS předvádí, jako už dlouho nic. Murphyho favoritka Sarah Paulson snad nikdy nehrála líp, a jestli za Marciu Clark nedostane Emmy i Glób, pak jsou všechny televizní ceny větší fraška, než OJův proces. Nikdo ale nijak nezaostává, takový David Schwimmer ze mě svým výkonem dokázal vymámit sympatie, které jsem k žádnému Kardashianovi nikdy nechoval. Soudce Ito či otec Rona Goldmana jsou pak zřejmě jednovaječná dvojčata svých předobrazů (viz google). Jedinou diskutabilní castingovou volbou je Cuba Gooding Jr., který se reálnému OJovi nijak nepodobá, a na tuhle roli se zkrátka typově nehodí, byť to zahrál výborně. The People v. OJ Simpson je jednou z největších televizních událostí posledních let, je strhující, zábavná, mnohdy bolestivá (1x06 jsem pomalu ronil slzy vzteku a rozhořčení, zrovna tak při verdiktu), ale především důležitá, protože podněcuje k diskuzi o závažných otázkách, a to se málokterému seriálu podaří. Murphy a jeho vlastní Dream Team zkrátka umí, a já upřímně doufám, že se během následujících sérii nenechají rozptýlit nějakým barevným odleskem na zdi. (07.04.2016)