Manželé a manželky

Hodně syrová a realistická studie mezilidských vztahů. Ale abych řekl pravdu Allena mám radši v té komičtější poloze. V Manželích a manželkách se opět dočkáme pro Allena typických vyprávěcích prostředků jako přímé zpovědi postav na kameru a dlouhých neuvěřitelně ukecaných konverzačních scény a ty mám u jeho filmů opravdu rád. (10.05.2004)

"Život nenapodobňuje umenie, ale špatnú televíziu". Mikroskopické nakuknutie ba i uvažovanie nad manželským labyrintom vzostupov a pádov, ktoré sa týka Vás (milý rodičia) a (dúfam že nie) čoskoro aj nás (milá mládež). Horúce ako vriaca voda z kanvice, chutné ako cukrová vata z jarmoku. Premiešať, pretrepať alebo pospájať? Pomôže to? Veru, to asi nikto nikdy nezistí... (08.02.2010)

Po slabých 80. letech s otravnou Farrowovou se Allen probral a natočil výborný psychologický snímek o vztazích - skvěle napsané a zahrané postavy (obzvlášť Judy Davis exceluje i ta Farrowová do mozaiky zapadá), z řady scén mě fakt mrazilo. "Dokumentární" styl kamery k filmu perfektně sedne a i po letech je to svěží záležitost. Pro mě určitě jeden z nejlepších filmů Allena, úplně odlišný od všeho, co do té doby natočil. (15.06.2015)

Doporučovala bych všem, kdo chtějí točit vztahovky, ať vážně či nevážně, ať si nejdřív dobře prohlídnou tento film, aby se přesvědčili, jestli to Woody Allen už nevybádal a nenatočil za ně, a přitom vzal téma nevěry, stárnutí, stereotypu (který ovšem nemusí být vůbec na škodu), svědomí a pochopitelně lásky a sexu vůbec pěkně od podlahy, z různých perspektiv, s nadhledem i porozuměním, jak to asi umí jenom on a jak to stále rozvíjí ( a někdy bohužel opakuje) ve svých dalších filmech. Kdyby to bývalo mnoho tvůrců učinilo, mohli jsme být ušetřeni různých smrtelně vážně se beroucích "skvostů" nebo třeskutě trapných komedií na téma nevěra (dosaďte si sami tu svoji "jéžišmarjá, to je volovina!"). Tady je nejlepší Judy Davis a v závěsu Woody Allen. Mia Farrow mi film dost kazila, nemám ji ráda, a to odjakživa, ne kvůli jejímu tyjátru při rozchodu s Allenem. Nelíbila se mi snad v žádném filmu a třeba Velkého Gatsbyho podle mě úplně pohřbila, stejně tak jsem kvůli ní nedokoukala Johna a Mary. Pro mě je prototypem zdánlivě slabé a empatické, přitom ve skutečnosti silné a sobecké ženy - pasivně agresivní, jak to Woody Allen trefně nazval, a to prosím v době, kdy ji měl moc rád. (09.07.2012)

Mám rád Woodyho Allena a jeho nezaměnitelný humor, kterým koření svoje vztahové analýzy. Tentokrát si vzal pod drobnohled manželské problémy a upustil od intelektuálních narážek (kterými byl zahrnut například Manhattan). Také humoru tu najdeme poskrovnu, ale o to víc působí film dospěleji (je to logické i k režisérově věku). Dokumentaristicky laděný snímek má proto mnohé co říct a záleží jen na divácích, co si z něj odnesou. 9/10 (20.03.2009)