Vzkaz v láhvi

Třetí díl se mě líbil určitě méně než Zabijáci. Tehdy mě duo záporáků, stejně jako proti nim stojící dvojice detektivů přikovala solidně k obrazovce. Rok se sešel s rokem a máme tady Vzkaz v lahvi. Úhlavní neřád má charisma. Hagen umí a dokázal to zatím ve všem filmech, ve kterých jsem jej zastihl. Bohužel tady nedostává tolik prostoru kolik by si zasloužil. Budu se opatrně těšit na další filmek ze série o oddělení Q. 60% (12.09.2016)

║Rozpočet DKK 39,5milióna║Tržby Celosvetovo $9,396,000▐ miestami priam delikátna atmosféra, napätie, ale ako celok to má rovnaké neduhy ako predošlé diely, niekedy sa to fakt bije zo strašnou naivitou, režisér nedokáže tomu dať lepší dejoví prechod bez toho aby nepoužíval klasické obohrané klišé, herci fajn /videl v kine: 60%/ (01.06.2016)

Střet víry v boha, ďábla a nevíry černé díry. Schválně hádejte, jestli se bude na konci listovat v kostelním zpěvníku.. Nevím, jestli je u severských kriminálek dobrou cestou nadřadit akci nad atmosféru a procedurální vyšetřování, protože pak to vypadá, že detektivní tým musí být hodně hloupý a neprofesionální, aby měl film alespoň sto minut. Ještěže zčernalý humor vnesl energii listů větrné turbíny a kompenzoval skutečnost, že se Nikolaj Lie Kass celou dobu tváří, jako by měl v zadku vraženou tyčku od slunečníku. Škoda, že se mezi hlavními hrdiny nešlo trochu dále v diskuzích o víře, bylo by to ku prospěchu věci a Carl by si snad uvědomil, že mít kolegu, co slaví Ramadán, není v zemích s dlouhými nocemi zase tak špatné.. (12.07.2016)

„Co je? Mysleli jste, že vás necháme vyslýchat naše lidi bez účasti místní policie?“ - „Jo.“ Po Ženě v kleci a Zabijácích jsem se na Vzkaz v láhvi moc těšil. Ústřední pár detektivů jsem si již dávno oblíbil a stejně tak očekával vše, co oba výše zmíněné díly nabízely. I když jsem moc nechápal, proč přišla změna režiséra. Nakonec jsem za ni rád. Nejenže Moland „dodržel“ atmosféru a styl původních dvou dílů, dokázal je ještě vyšperkovat. A to až tak, že se mi „trojka“ líbila prozatím překvapivě nejvíc. Režisér se nebál přitlačit a mnoho scén bylo opravdu parádních. I když několikrát to až přehnal (přeživší útoku nůžkami, nehlídaný pacient, oživování). Ne však v případě hlavního záporáka, který je možná místy až moc suverénní, ale ta stylovost a charisma z něj doslova prýští. A také znovu plesám nad humorem, možná ještě o něco černějším a nekorektnějším než dřív. K 5* chybělo tentokrát opravdu málo. „Carle, známe se léta. Moje víra tě nikdy nezajímala.“ - „Doufal jsem, že to přejde. Že je to zlozvyk. Jako kouření a homosexualita.“ (08.01.2017)

Na zfilmovanou sérii románů Jussi Adler-Olsena koukám záměrně jen v TV. Skandinávských kriminálek je tolik, že je docela fajn, když si čas usnadním nějakou filmovou sérií. No a u této jsem si vždycky ze začátku zvykal na hlavní postavy, abych si posléze příběh naprosto užil. Tady je to ale trošku složitější. Carl Mørck se tady totiž celý film tváří, jak kdyby měl v prdeli zaraženej ananas a pořádný moudro z něj vypadne až na závěr celého filmu. To Assad alespoň vyjadřuje pár emocí a celé to svojí postavou dost zachraňuje. Naštěstí ale film má hodně slušnou atmosféru a naprosto ultimátního psychopata v podobě Pål Sverre Hagena, takže si můžete být jisti, že určité momenty si tu najde každý z Vás. Celkově vzato jsem ale byl zklamaný. Film jsem si pustil třeba pětkrát a až na po páté jsem ho opravdu dokoukal. Neznám vlažnější start u filmové skandinávské kriminálky, jak v případě tohoto filmu. (27.07.2017)