Ghoul

Skôr dobré, než zlé, ale nad scenárom radšej nerozmýšľajte. Režisér sa zrejme chcel presadiť na americkom trhu a išiel na to inteligentne. Nakrútiť hororový found footage je jedným z najľahších spôsobov. Potrebujete neznámych hercov, minimálny rozpočet, čo najamatérskejší vizuál a ani so scenárom si nemusíte lámať hlavu (väčšina found footage sa skončí pádom kamery poslednej obete bez nejakého veľkého vysvetľovania). Keďže vám stačí malý rozpočet, i mizerná tržba pár miliónov dolárov môže byť z ekonomického hľadiska vyhodnotená ako jednoznačný komerčný úspech. Ak by som o Ghoulovi pred pozretím nič nevedel, veril by som tomu, že ide o „bežnú americkú produkciu". Jáklovi sa v mnohých prípadoch darí nakrútiť fakt nepríjemnú strašidelnú scénu (gumáky na povale, finále v tuneloch, nočný generátor), nemá problém so zručne dávkovanými občasnými krvákmi (mačka) a veľký podiel na mojej spokojnosti mali pôsobivé ukrajinské exteriéry a interiéry. Plus je tu dodnes šokujúca „legenda“ o najslávnejšom sovietskom sériovom vrahovi. Produkcia Rob Cohen (režisér Rýchlo a zbesilo)! (21.11.2016)

Petrovi Jáklovi sice i po druhém pokusu patří dík za snahu natočit něco v tuzemsku neortodoxního, ale to je asi tak všechno. Spíše než jako suverénní kus působí Ghoul jako řemeslně slušný koktejl dávno okoukaných found footage filmů, z nichž většina má logicky tu výhodu, že tady byla dřív. Mimochodem, afektovaný kulomet děsivých situací v roztřesených záběrech nefunguje ani z poloviny tak dobře, jako lhostejná forma mnohem přímočařejších, avšak paradoxně také mnohem intenzivnějších konkurentů (Megan is Missing, Willow Creek). 3/10 (10.07.2015)

Opravdu s velkými obavami jsem šel do tohoto filmu. Petr Jákl ml. docela dlouho dokázal skrývat před veřejností svou myšlenku něco podobného natočit (což mu samozřejmě připočítávám k dobru), ale ve chvíli kdy film přišel do kin, jsem na něj slyšel dost rozporuplné reakce a většina ohlasů byla hodně negativních. Nejsem příznivcem Found Footage a už vůbec se mi nelíbí Záhada Blair Witch, kterou v přirovnání mnoho mých známých vzpomínalo. Nepatřím však mezi ty, kteří film odsoudí jen z doslechu a tak jsem nakonec přece jenom našel odvahu si jej pustit. A jestli lituju? Tak napůl, protože se tu dá najít několik kladných prvků, ale zároveň i těch, které mi kazili požitek z filmu. Na to, že jde o „český“ horor mi vůbec nevadilo, že herecké obsazení tvořili samí cizinci, spíš naopak. Neokoukané tváře beru jako výborný nápad, však taky castingy probíhali v několika zemích a výsledný výběr nebyl vůbec zlý. Popravdě jsem rád, že zprávařka Ema Smetana roli nedostala. Alina Golovlyova byla dobrá volba. Rovněž se mi líbilo ponuré prostředí ukrajinských lesů, ale tím to asi končí. Bohužel ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl, že se pointa točí okolo Andreje Čikatila, mé očekávání mohutně vzrostlo (zvláště když jsem o něm napsal celkem dlouhý článek), ale tvůrci se kromě několika fotografií a autentického videa zmohli jen na okolí Yablochnoye a dále se rozhodli jít svou „vlastní“ duchařskou cestou. Milovníci podobné kombinace semnou nebudou souhlasit, ale v tu chvíli jsem měl chuť se na to ani nedodívat. Zhasínání světel, zmatené pobíhaní před kamerou, šustění a tu a tam děsivý výkřik – to už dneska asi málokoho vyděsí. Zvláště když se podobné kýče používají snad ve všech Found Footage, které jsem v poslední době viděl a některé z nich ono zmatené házení kamerou a hru se světly zvládly mnohem lépe. Navíc to chtělo mnohem více přitvrdit, protože kromě závěru, jsem se místy i dost nudil. Onen umělý kouř a „kočku“ si Jákl mohl skutečně odpustit. O rádoby lekacích scénách se nebudu bavit už vůbec. Je vážně velká škoda, že se to místy dost zvrtlo v dosti nevkusnou podívanou. (18.08.2015)

Nuže, oficiálně oznamuji, že Ghoul je první horor "české" produkce, u kterého jsem se fakt bál. Už jsem si myslel, že Found footage horor vymřel, hlavně co se týče "scénáře", ale jsem moc rád, že mě Petr Jákl přesvědčil o opaku. Milé překvapení. PS: Rozhodně se na toto vydejte do kina, dokud to jde. Atmosféra na plátně ve vyprodaném sále byla vskutku úžasná a impozantní. Doma u obrazovek televize atmosféra stoprocentně nebude taková jako na plátně. Ostatně tak je to s každým hororem. ___ (Cinestar, Hradec Králové) (09.03.2015)

Netřeba psát o tom, kterak Ghoul vyniká v rámci české hororové tvorby, neboť v tomto ohledu takřka nemá v čem vynikat. Jákl se projevil coby moderní světový tvůrce, který má nakoukáno, má přehled o tom, co diváky ve strašidelném žánru nejvíce přitahuje, a který především dokáže zrealizovat i všechny protřelé hororové motivy na takové úrovni, že výsledek zastiňuje velkou většinu dražších a ambicióznějších, ale velmi podobných pseudodokumentárních hororů. Svižná, scénáristicky nápaditá (výborné lekačky), skvěle ozvučená a slušně gradující evropská filmařina, chytře zvýrazňující už tak dusivou atmosféru pomocí mrazivého fenoménu Andreje Čikatila. Úvod se sice dosti táhne, kanibalismus je těžce nevyužit a k postavám si nelze vytvořit natolik silný vztah, aby závěrečná část vtáhla diváka i jinak než jen zásluhou povedené stylizace, ale v rámci mohutné blairwitchovské vlny patří Ghoul rozhodně k těm zajímavějším, řemeslně vyspělejším zástupcům.. 65% (07.04.2015)