Hindenburg a Hitler

Podivné cesty německé politiky 20. a 30. let minulého století přivedly do čela státu postupně maršála i svobodníka. Paul von Hindenburg /1847–1934/ byl prototypem pruského důstojníka. Armáda, vojenská služba a země, které sloužil, pro něj byly vším. Za 1. světové války se stal nejúspěšnějším a nejoblíbenějším německým generálem, doslova lidovým hrdinou. Z tohoto důvodu byl v neklidných poválečných letech požádán, aby se zapojil do politického života jako symbol německé národní jednoty. Byl přijatelný pro většinu tehdejší německé společnosti a dvakrát byl zvolen říšským prezidentem. Jeho politickým konkurentem v té době byl jiný voják. Bývalý svobodník a politický hochštapler Adolf Hitler /1889–1945/. Generál jím i jeho NSDAP opovrhoval, ale nakonec „českého frajtra", jak Hitlerovi nelichotivě přezdíval, jmenoval 30. ledna 1933 říšským kancléřem. Hindenburg i jeho političtí přátelé z pravice se domnívali, že Hitler bude epizodní figurkou, která ztlumí rozbouřenou politickou hladinu v zemi. Džin však vyletěl z láhve, aby se do ní už nikdy nevrátil... (Česká televize)