Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

Film, který má k Rowlingové blíž než všechny Potterovské adaptace dohromady. Spisovatelka (a nyní scénáristka) měla konečně možnost vyprávět tak, jak je zvyklá – do pozadí ustupuje dramatická zápletka o záchraně světa a dvě hodiny sledujeme prozkoumávání všemožných zákoutí fikčního světa. A to mi vlastně vyhovuje. Vždycky jsem měl radši její exkurze ke studentské detektivce a středoškolskému dramatu v důkladně zmapované kouzelnické společnosti, než celý ten (trochu otravný) příběh „chlapce, který přežil“. V každé knize si Rowlingová dávala záležet na tom, aby do posledního detailu popsala fungování různých systémů (kouzelnický a mudlovský svět), institucí (Ministerstvo kouzel, Bradavice, koleje), zájmových skupin (Smrtijedi, Fénixův řád, Brumbálova armáda), specifických lokací (Prasinky, Zapovězený les) a především velkého množství vztahů mezi hrdiny. Druhá Fantastická zvířata pracují podobně. Ano, dají se shrnout jako film, v němž „má Grindewald sraz“ a „Mlok sto třicet minut pátrá a nic nenajde“, ale byla by to škoda! Naopak navrhuji obrátit pozornost k objevování nových součástí fikčního světa (kouzelnická Francie, Cirkus Arcanus, Francouzské Ministerstvo kouzel), prozkoumávání nových vztahů (Mlok – Theseus – Leta, Grindewald – Brumbál, Credence – Nagini – Grindewald), ale i prohlubování vztahů dříve ustavených (Jacob – Queenie, Mlok – Tina). Nehledě na to, že všechny postavy jsou vystaveny působení dvou odlišných systémů, které zastupují Grindewald s Brumbálem a postupně se drolí do osobních podzápletek. Důležitou roli pak hrají samotná fantastická zvířata – Niffler, Kelpie, Matagot a Zouwu přináší vždy fascinující a odlišné typy atrakcí. // Grindelwaldovy zločiny jsou spíše o testování alternativních způsobů vyprávění v hollywoodském filmu, které sice můžeme chápat jako selhání, ale mnohem větší odměna přichází ve chvíli, kdy přistoupíme na jejich pravidla. Svět se nepřizpůsobuje vyprávění, ale vyprávění světu. // Nehledě na nádherně nedoslovné a nestigmatizující vyobrazení Aspergerova syndromu u hlavní postavy. (05.01.2019)

Z toho nedění v první části jsem byl zmatený jak chameleon mezi lentilkama, ale naštěstí jsem si alespoň užíval vizuálního mistrovství mistra Philippe Rousselota. Ovšem od chvíle kdy Grindelwald v Paříží máchne hůlkou se začnou dít velkolepé věci, film dostane tempo a originální kouzla podpoří dynamické vyprávění příběhu, svižný akční scény. Díky tomu všemu, zádla v mé divácké dušičce spokojenost a musím říct, že sestava Eddie Redmayne, Johnny Depp a Jude Law se mě více než zamlouvá a hlavně kvůli nim se těším na další díl. (15.11.2018)

Čekal jsem veleprůměrnou kouzelnickou výplňovku a světě div, ono se nakonec zadařilo. Fantastická zvířata 2 pochopitelně trpí syndromem jednoho z mnoha dílů velké ságy - podobně jako šestý Harry Potter, třetí Kapitán Amerika nebo sedmé Star Wars zkrátka nejsou pro někoho, kdo zabloudil do kina a chce soběstačný blockbuster. Pokud je však berete jako další návrat do známého světa, jenž vyřeší hrstku velkých otázek, aby mohl nastolit pár ještě zásadnějších, je to překvapivě osudová podívaná, která je "rowlingovská" až do morku kostí. Co přesně to znamená? Že je to na jednu stranu absolutní fan-service, na druhou ale film přetéká kouzelnickou hravostí a zůstává přesně v té outsidersko-hravé zóně, která tak šlapala u prvního dílu. Řemeslně to je od začátku do konce nádhera, směřování k potterovské sáze funguje, o zábavu se zvířaty není nouze... v jádru je prostě všechno na svém místě. Jen tu holt některé postavy vyfasovaly krátkou sirku (Creedance, Théseus...) a celý prostředek je tak zamotaný a utahaný, že to leckdo nerozdýchá. Pak ale nastoupí finále a... krucinál, už aby tu byla trojka, čtyřka a pětka! (7/10) (14.11.2018)

Nějak se nám přemnožily filmy se záporáky, kteří jsou vlastně v jádru hodní kluci a myslí to se světem dobře. Jen si poněkud neumějí vybrat vhodnou dobu na přednesení nové ideje, jako to kdysi dovedl například Dolfík. Velký problém mám v soudobých filmech s nesmyslnou hrou na děsně cool postavy, aby se tvůrci zavděčili dětem se zprzněným vkusem, který jim przní ti šulini na youtube. Takže mám trošku strach, že už člověk za chvíli nezavadí o kvalitní fantasy, neboť budou vždy okořeněné o přidanou hodnotu retardace klíčových postav. Někdo by měl píčusům tvůrcům vysvětlit, že existují filmy, kam se to prostě nehodí. Harry Potter se ještě této deformaci dobou vyhl. Zvířata ovšem schytala plnou dávku, a proto naprosto zbytečně strádají a nejsou tak dobrá, jak by být mohla. Moje tři hvězdičky jsou zapříčiněné spíše nostalgickými vzpomínkami na krásná místa s kouzelnou atmosférou, která mě v dětství naprosto očarovala. Bohužel se na tato místa vrací postavy, které nemají divákům co nabídnout, a tak diváci sledují jak po sobě 2 hodiny postavy štěkají kouzla a mávají klacíky. O milionu vedlejších postav a komplikovanosti rodinných vztahů, kolem kterých se točí hlavní dějový zvrat a které by nerozmotal ani ten plešatý buzerant na Barrandově v tom svém pořadu pro důchodce a nezaměstnané, asi není třeba vůbec hovořit. Děti jsou bez šance s v takovém zmatku zorientovat. Nedává mi to moc smysl. Na jedné straně jsou scénky se zvířátky vhodné pro nejmenší diváctvo a na straně druhé je komplikovaný děj s milionem postav, na který je třeba minimálně vysokoškolský titul ze sociologie. Pro koho má být tento film vlastně určen? (03.03.2019)

Buď J.K. Rowlingová vyčerpala svůj autorský um, nebo prostě není dobrá filmová scenáristka. Tak příšernou nesouvislou příběhovou změť jsem dlouho neviděl. Přitom jednotlivé nápady jsou zajímavé a mají potenciál, ale nějak se to všechno dost divně kupí na diváka. Je toho hodně a jednotlivé náměty se nevyvíjí nijak zvlášť zábavně, naopak je tu hromada klišé jak z té nejhorší béčkové produkce. To vše se odehrává v kulisách magického světa, kde je občas nějaké to prostředí fakt působivé... na druhou stranu zvířátka vypadají maximálně počítačově. Je zarážející, jak se tenhle rodinný film snaží být hrozně dospělý - je zde zabíjení dětí, provrtávání krku hůlkou, psychické týrání... Pokud by to měla být nějaká temnější verze Harryho Pottera, tak jsem jedině pro, jenže zbytek filmu tomu neodpovídá. Jsou tu různé brutalitky, ale příběh je pohádkově prostý a naivní. Na nějakou realističnost se tu kašle. Například u filmů Harryho Pottera se pro větší akčnost z hůlek víc "střílelo" (bez klasického vykřikování kouzel), ale zde už hůlky v některých scénách (aby byly cool a drsné) slouží jako pistole, někdy i jako meč či dýka. To spíš považuji za lenost než nějakou větší invenci, protože to prostě do toho světa nesedí - v budoucnosti takhle hůlky nepoužívají. Proč? Proč nemají kouzelničtí policajti jiné magické zbraně? Něco takového může projít filmové pohádce, ale pokud si tu hrají na tu dospělost, tak se vším všude. Tohle je jenom dospělost na oko a je to otravné. Především jsou ale Fantastická zvířata 2 zvláštní směsicí dějů, z nichž většina nestojí na nic, takže je to zatraceně únavná nuda. (3/10) (22.07.2020)