Režie:
Robert EggersScénář:
Robert EggersKamera:
Jarin BlaschkeHudba:
Mark KorvenHrají:
Anya Taylor-Joy, Ralph Ineson, Kate Dickie, Harvey Scrimshaw, Ellie Grainger, Julian Richings, Cat SimmonsVOD (3)
Obsahy(1)
V polovině sedmnáctého století měli lidé blíž k přírodě, blíž k Bohu, blíž k iracionálním jevům, které dnes považujeme už jen za pohádky. Sedmičlenná rodina farmáře Williama (Ralph Ineson), která v té době žila v relativním bezpečí jedné z osad v Nové Anglii, se po vážném střetu se sousedy rozhodla kolonii opustit a vydala se dobývat americkou divočinu. Po krátkém putování se usadili v zemi nikoho, poblíž rozlehlého temného lesa, o němž by leckterá citlivá povaha řekla, že působí zlověstně. Neblahé tušení členů farmářovy rodiny umocňuje i řada obtížně vysvětlitelných událostí, které jejich nový život provázejí, zašlou úrodou počínaje a podivným chováním domácího zvířectva konče. Vrcholem série katastrof je pak zmizení farmářova nejmladšího syna přímo před očima nejstarší dcery Tomassin (Anya Taylor-Joy), která ho měla hlídat. V atmosféře všudypřítomné paranoie plynoucí z dalších podivných událostí dochází k postupnému rozkladu rodiny, Tomassin je jednomyslně označena za viníka všech neštěstí a obviněna z čarodějnictví, ačkoliv je to paradoxně právě ona, kdo si ještě zachovává alespoň zdání zdravého rozumu. A to, co se skrývá v temném lese a doposud bylo jen v roli pouhého pozorovatele, se rozhodne udeřit. (CinemArt)
(více)Videa (7)
Recenze (824)
Jako celek to úplně nefunguje. Jako spojení několika zajímavých úseku a částí to funguje o poznání lépe. Atmosféra ze které by měl divák strach několik dnů bohužel chybí, atmosferická je ale dostatečně. Do jisté míry se jedná o nedomyšlený film, což je bohužel jeho velká slabina. Atmosféra (i když diváka nevyděsí k posrání) je ale především v druhé polovině velice fajn, postavy jsou velice fajn podkreslené (Ralph Ineson konečně dostal pořádný prostor) a Anya Taylor-Joy je talentovaná květinka. Mohl jsem chtít víc, výsledný produkt je ale oukey. Ne perfektní, ne výborný ale oukey. ()
Unikát. Jakoby se kameraman přenesl strojem času o několik století zpět a točil pocity rodiny v izolaci uprostřed temných hvozdů. A těmhle dobovým pocitům je podřízeno vše – archaický jazyk, velká zbožnost, která v té době prostupovala každým jedincem, strach z neznámého, strach dokonce i z lesa vedle vás, kde dle tehdejších doměnek sídlilo zlo, zlí duchové a čarodějnice. Protože víra v Krista a strach z pekelných sil byla tehdy vším, je celý film prosáknut zbožnou mluvou, modlitbami a iracionálním chováním, což – jak se zdá ze zdejšího hodnocení – tupé verbalí osazenstvo, bez znalostí historických souvislostí a zpitomělé mainstreamem, samozřejmě nedocení. My ostatní dáváme palec nahoru, protože takovýchto dobových podobenství, kde autor čerpal z tehdejších písemných pramenů, přibližujích čarodějnické procesy a myšlení zbožných lidiček, je v dnešních kinech jako šafránu. Škoda jen příliš návodného závěru, kdyby měl autor koule na to to hnát přes obyčejnou „psychózu“ jedné vystrašené rodiny, tleskal bych ještě víc. A Anna Taylor-Joy? O té ještě hodně uslyšíme, to si pište! ()
Sakra tak když jsem zachytil první zmínku o tomhle filmu, tak jsem si říkal, že možná někdo natočil film o servírce z jedné nejmenované knajpy čtvrté cenové kategorie kterou s kámošem přezdíváme právě čarodějnice, ale skutek utek nic takovýho nás nečeká. Chcete to na rovinu? žádná čarodějnice tam není jenom sledujete bandu paranoidních a naprosto debilních náboženských fanatiků jejichž kecy a chování je prostě k nepřežití. Nevím co má tenhle film bejt, ale horor to rozhodně není, nebo teda jak se to vezme z jistýho hlediska je, protože je horor si něco takový pustit. A to jsem furt dokola někde četl, že čarodějnice tohle, čarodějnice tamto a hovno. No nic nechám podobný kousky zdejší odborný elitě k posouzení já už z takových žvástů vyrostl.5% ()
Divácky poněkud náročné sousto. Ne všem se bude zamlouvat ten silný náboženský tón, s kterým postavy zarputile pronášejí své repliky o víře k Bohu, o ďáblu a jeho pokušení; obzvlášť, když na něm stojí téměř celý snímek. Pokud však tohle překousnete (a že to nebude žádná prdel), bude vám odměnou jedno z nejděsivějších setkání s filmovou čarodějnicí. Ta díky tomu, že má více podob, se ve filmu sice ukáže jen v několika málo případech, ale její mocný pach je nasáklý úplně ve všem. Strach a nebezpečí už nevyvolávají jen lesy a zvěř, ale i členové vlastní rodiny. Nikdo není ušetřen propadu do šílenství a závěrečného, celkem bizarního masakru. Na gore zapomeňte - syrovou atmosféru tu tvoří hlavně kamera a hudba, jejíž ostré smyčcové riffy vám nedají chvíli klidu. Jo a pozor na kozly! Jsou přesně tím, čím se zdají být. (70%) ()
Čarodějnice je návratem k základům žánru, jehož filmová podoba vykrystalizovala ve 30. letech minulého století, tedy návratem k pečlivé práci s atmosférou. Můžeme sledovat postupné znejistění a ztrátu opor formujících duchovní a fyzický svět přistěhovalců do Nového světa v 17. století. Strádání vede až k rozpadu rodiny, již máme tendenci považovat za základní stavební kámen společnosti. V oné době byla nejdůležitější komunita. Mimo ni existovalo jen živoření a z dlouhodobého hlediska nulová šance na přežití v divočině. Klíčová pro snímek je už úvodní scéna vyobcování z lůna církve a komunity, tedy nejkrutější možný trest, tvrdší než trest smrti. To, co následuje, je logický pád do temnoty a zmaru. Tak, jako jsou šamanské kouzelnické rituály realitou kmenových přírodních kultur, jsou čarodějnice realitou pověrami a náboženstvím formovaných lidí raného novověku. Střet pobožnosti, jejíž hloubku si sekularizovaní Evropané zkažení vědou a moderními technologiemi neumí představit, se svobodomyslností a hedónismem vyznavačů hříchu, je právě tím, co činí snímek tak působivým. Čarodějnice není efektní a draze udělaný film, je ale precizně natočený se znalostí tématu a vědomím, čeho chce filmař docílit, v neposlední řadě se vyznačuje vytříbeným smyslem pro detail. Část popkornově laděných diváků se patrně bude cítit o některé kejkle ochuzená, pro mě je ale snímek ukázkovým příkladem, jak má vypadat horor a kdyby si Eggers v závěru odpustil příliš jednoznačný výklad událostí, mohlo to být za nejvyšší sazbu. Celkový dojem: 85 %. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (18)
- Mezi lety 1620-1640 odešlo z Anglie do Nové Anglie okolo 20000 puritánů, ke kterým patřila i Willova rodina. Puritáni se snažili o očištění anglikánské církve od katolických vlivů, a byli proto ve své vlasti pronásledováni za vlády Jakuba I.Stuarta a Karla I.Stuarta. (heavy66)
- Robertovi Eggersovi zabralo štúdium historických prameňov a dokumentov štyri roky. (Avathar)
- Film vypráví o událostech, které se staly 62 let před salemskými procesy. (LilyDeLarge)
Reklama