Turbo Kid

Nebýt občasné bezradnosti a vleklého úvodu, byla by to dokonalá retro-brakovka ve stylu "Far Cry 3: Blood Dragon", byť teda jen s rozdílem, že víc čerpá z žánrovek pro děti a mládež, byť je doplňuje o střídmě (a díky tomu taky efektně) užitý splatstick. Hodně zachraňuje hudba, která jede v linii Power Glove soundtracku ke zmíněné videohře a dodává razanci i formálně pokulhávajícím, byť nápaditostí překypujícím akčním sekvencím. Pro diváky, kterým srdéčko zaplesá a očka se zalesknou nostalgií při pohledu na BMX či Powerglove, je to velká jízda. Pro ostatní už výrazně méně; prostě podle schopnosti rozlišovat jednotlivé stylové odkazy na pilíře 80s popkultury. Právě na to totiž tvůrci sázejí především, takže jejich výtvor vlastně představuje jen úžasnou poctu určité éře a jejím produktům. Na rozdíl např. od géniů z Astron-6 z nich nedokáží vytvořit něco vyloženě osobitého. PS: Spíše než variace na italské či filipínské madmaxárny vyznívá "Turbo Kid" jako gore parafráze autentického 80s pastiše "Solarbabies". Plus k tomu tvůrci přidali prvky a estetiku Pyunových low/no-budget cyborgáren, BMX bijáků (od "E.T." po "BMX Bandits"), ale i kupu inspirací a citací z polozapomenutého skvostu "America 3000". (10.02.2015)

Jak už to tak často bývá, kouzlo kraťasu, ze kterýho nadsázka a nadšení přímo stříkalo, nedokázala tahle parta kámošů přenést do svýho prvního celovečeráku. Celkově se to prostě moc nepovedlo, exteriéry i interiéry byly vyloženě trapný a potěšila snad jen trocha tvůrčí hravosti co zůstala, bionička a zlověstnej úsměv béčkový legendy Ironsidea. (14.12.2020)

Tak tohle byla lahůdka. Šílená postapo/komiksová komedie ve stylu osmdesátkovejch filmů. Jednoduchej příběh o klukovi kterýmu se splní sen a stane svým oblíbeným superhrdinou a ještě se k tomu vlastně náhodou pomstí vrahovi svých rodičů. Šedivá postapokalyptická pustina je prosvícená pstelovými barvami (hlavně díky hlavnímu hrdinovi a jeho kamarádce Apple) a k tomu všemu hraje úchylná osmdesátková elektronická hudba, která asi bude leckomu vadit, ale já ji prostě miloval. A poučení z filmu zní: korporátní roboti sou svině 80% (07.03.2016)

Fajnové postapo, které jakoby vypadlo z italských filmů 80.let, ovšem s hudbou 90.let (což je logické, páč se to odehrává v roce1997) a rozkošným gore odkazuje na kopici filmů - Horal, Indiana Jones, Conan, Terminátor, Běžící muž, Velké nesnáze v Malé Číně, Blade Runner a další a další. Comicsy, blesky, kostým z Power Rangers a boj o vodu jako v řadě podobných futuristických filmů. Tohle je ovšem parodie, švanda a kečupová taškařice. Kdopak by si při navíjení střev nevzpomněl na Statečné srdce nebo Celu? A málokdo si jistě nevybaví, když létají kusy těl vzduchem, splatterové počiny P.Jacksona. Zkrátka je to ptákovina za dvě hvězdy, ale všechny ty odkazy, připomínky a mohutné vodotrysky rudé to nakonec vyhnaly na čtyři. (04.10.2015)

Tak tohle mi hodně sedlo, k dobré zábavě přispělo i to, že jsem nevěděl, co přesně od filmu čekat. Název vyvolával asociaci se spy kids a ze začátku jsem měl trošku obavy, aby to nebyla taková neškodná záležitost pro celou rodinu. Ty ale naštěstí rychle vzaly za své. A chvílemi jsem si i říkal, že když už ne krve, tak alespoň těch střev mohlo být o něco méně:-) (24.04.2017)