Turbo Kid

Návrat k osmdesátkovým postapo, který mi vůbec nesedl. Do určité míry se jedná o variaci na Šíleného Maxe, jen se tu místo ve vytuněných kárách prohánějí klaďáci i záporáci na kolech. To by mi ani nevadilo, ale co mi lezlo na nervy byla ta přepálená absurdita a barevnost, která se do postapokalyptického světa vůbec nehodila. A v tomto případě se mi nelíbilo ani zachovávání pravidel béčkového braku, ačkoliv na nich to bylo, kromě jiného, postavené. Chápu, že si film své fanoušky určitě najde, ale mě absolutně minul. 15% (07.09.2015)

Jak už to tak často bývá, kouzlo kraťasu, ze kterýho nadsázka a nadšení přímo stříkalo, nedokázala tahle parta kámošů přenést do svýho prvního celovečeráku. Celkově se to prostě moc nepovedlo, exteriéry i interiéry byly vyloženě trapný a potěšila snad jen trocha tvůrčí hravosti co zůstala, bionička a zlověstnej úsměv béčkový legendy Ironsidea. (14.12.2020)

Teenager Mad Max: Retro Turbo Road. Nízkorozpočtovej sci-fi akčňák,vzpomínka na starý ultralaciný postapo filmy,s přestřelenýma a technicky parádníma gore efektama,popkulturníma odkazama a romantickou poetikou filmů pro teenagery. K tomu parádní disco-melancholickej zvukovejnosič. Tenhle malej brakovej mix kupodivu dobře fungoval a já se dobře bavil. Postavy byly taky f poho,zejména ujetá barbie Apple,ktorá je tak divná, žeby som ju,rovnako ako lacike,aj ja najradšej ojebal (klidně i cez helmu), její bojovej mód v bloodpoolu a nadšený skandování "Zeus" mě pobavilo nejvíc,béčkař a věčnej padouch M.Ironside jako Zeus a maskovanej BMX killer. Kultovka se z toho nestane,ale pár nadšenců do disca a cyklistiky, jako jsem já,se srdíčkem vyhřezlým na pravým místě si to najde. Ostatní motorizovaný hejtři můžou jít explodovat k šípku. (09.09.2015)

Přesně takhle má vypadat nadšenecká pocta všem těm osmdesátkovým akčním sci-fi, který dneska vypadaj über uhozeně, ale stejně na ně nedáme dopustit. Turbo Kid si nic nezadá s Mad Maxem, jen je to všechno takový víc vyhajpovaný, jestli jel Max na nějakých tvrdých drogách, Turbo Kid si vystačí se starou dobrou extází B-) Do toho perfektní old school soundtrack, skvělej Aaron Jeffery jako bad-ass, co to tam kosí, i když mu právě uříznou hnátu, pohodovej Turbo Kid a samozřejmě Apple... kurde, ta Laurence Leboeuf je totálně k sežrání. A já už teď najisto vím, že Novozélanďané jsou spolu s Australany největší filmoví sympaťáci ever. A to jsem se ještě nezmínil o záporácích, mňamózním gore... (04.06.2016)

Nebýt občasné bezradnosti a vleklého úvodu, byla by to dokonalá retro-brakovka ve stylu "Far Cry 3: Blood Dragon", byť teda jen s rozdílem, že víc čerpá z žánrovek pro děti a mládež, byť je doplňuje o střídmě (a díky tomu taky efektně) užitý splatstick. Hodně zachraňuje hudba, která jede v linii Power Glove soundtracku ke zmíněné videohře a dodává razanci i formálně pokulhávajícím, byť nápaditostí překypujícím akčním sekvencím. Pro diváky, kterým srdéčko zaplesá a očka se zalesknou nostalgií při pohledu na BMX či Powerglove, je to velká jízda. Pro ostatní už výrazně méně; prostě podle schopnosti rozlišovat jednotlivé stylové odkazy na pilíře 80s popkultury. Právě na to totiž tvůrci sázejí především, takže jejich výtvor vlastně představuje jen úžasnou poctu určité éře a jejím produktům. Na rozdíl např. od géniů z Astron-6 z nich nedokáží vytvořit něco vyloženě osobitého. PS: Spíše než variace na italské či filipínské madmaxárny vyznívá "Turbo Kid" jako gore parafráze autentického 80s pastiše "Solarbabies". Plus k tomu tvůrci přidali prvky a estetiku Pyunových low/no-budget cyborgáren, BMX bijáků (od "E.T." po "BMX Bandits"), ale i kupu inspirací a citací z polozapomenutého skvostu "America 3000". (10.02.2015)