Švindlíři

Já se celkem, až na pár částí jakoby vytržených z kontextu (hlavně ten konec), bavil. Nick Cage je prostě super a se Samem Rockwellem tvoří sympatickou dvojku. Cage mám hodně rád a jsem na jeho humor zvyklý a i ve Švindlířích jsem se celkem smál. Hlavně když se na scéně objevila Royova dcera Alison Lohman, těm dvou to spolu neskutečně sedlo. Ridleyho Scotta jsem ve filmu nepoznal vůbec. Snad kromě nezbedné kamery ve filmu sám ze sebe neotiskl nic a natočil rutinní práci. Což není na škodu, jen si od toho člověk nesmí moc slibovat a brát to jako film velkého Ridleyho Scotta...Nejlepší hláška (ať už znamená cokoliv) : ,,Pro někoho jsou peníze jako cizí film bez titulků''...70% (04.05.2014)

Taký oddychový feel-good film, ktorý ale trošku pokazí prekombinovaný záver. Ridley Scott na svojom konte takýto film ešte nemá a očividne si ho s chuťou strihol, akurát posledných 15 minút dá celému filmu iný tón. Neočakávane a zbytočne. V tomto prípade by menej bolo naozaj viac. Nicolas Cage je tradične výborný (nepatrím k jeho odporcom - a úprimne povedané ich nechápem), Sam Rockwell nanešťastie nemá veľa priestoru. Alison Lohman však naozaj prekvapuje, hrá presvedčivo a v jej 23. rokoch jej ľahko uveríte, že má 14 (koniec, koniec...). Napriek trošku nešťastnému koncu mal film dobrú atmosféru a bavil ma (pričom obľubujem Cagea), takže pod štyri nejdem. (31.07.2006)

S dětmi je kříž - bez výjimky ... a svět je plný švindlířů - odjakživa. Použitý humor je osvěžující, všudypřítomný ... a nedbalou elegancí obratně zakrývá svou přechodnou brutalitu. Nenápadně postává v pozadí i ve chvílích, které na první pohled nijak zvlášť vesele nevyhlížejí - a trpělivě vyčkává, až mu situace umožní triumfálně ovládnout scénu. Pointa je z těch, které vám můžou uvíznout v paměti natrvalo - i když přiznávám, že sama jsem si ji vychutnala až napodruhé. Z toho vyplývá, že některé snímky si prostě zaslouží další šanci. (17.06.2013)

Rozporuplná (a neuspokojivá) záležitost, která se neúspěšně tlačí do několika žánrů (ani komická, ani dramatická) a kterou nezachraňuje ani další podivínská, obsesemi a fobiemi napěchovaná, existence Nicolase Cage, který vám svým hraním jednou připomene Adaptaci, podruhé Tváří v tvář, potřetí Leaving Las Vegas, počtvrté Město andělů, popáté... Příjemným bonbónkem je cestu si razící Alison Lohman, okouzleně rozjívená puberťačka, co spadne z nebe a v taťkově náruči se několikrát příjemně zavrtí. Tipli byste jí dvacet čtyři? (11.09.2007)

Tenhle film je opět dokladem toho, že rutinér formátu R.S. může natočit cokoli a natočí to dobře, ba víc než dobře... A jasně, že tahle taškařice nepatří mezi vrcholy páně režisérovy tvorby. Ale proč taky? Je to jen taková lehce ujetá hořká komedie o tom, že i velký švindlíř je bezbranný vůči velkému švindlu, navíc, když sám si naběhne na ty věci >citové< ... :-) Cage je (zvláště v úvodu filmu) prostě skvělý, v roli >neurotického multifobika< Roye působí, jako by se pro tuhle postavu snad přímo narodil. Filmu po řemeslné stránce lze těžko něco vytknout, scénář je výborný a děj má spád, při němž se opravdu nenudíte. Navíc ten absurdní konec mi připadl velmi vydařený, protože i přes celý předchozí děj má svou logiku a navíc je opravdu naprosto nečekaný... Zábavné, napínavé a s originální pointou... Tři a půl hvězdičky za film, za nerváka Cage pak bez debat zaokrouhleno nahoru... Raz dva tři... :-))) - - - P.S. A buďme prosím všichni rádi, že tuhle ptákovinu natočil právě >nekomediální< Scott! Právě proto je tenhle film tak bizarní, až je vlastně skvělý... - - - P.S. (17.3.2012) Když tady tak s odstupem čtu některé ty bláboly v komentářích, žasnu. To tu někteří mudrlanti opravdu nepochopili pointu? Nebo holt musí mít všechno polopatičce? (17.05.2006)