Meatheads (E10)

Tak tohle se příliš nepovedlo a to jednoduše pro to, že v pořadu chyběla ta nejpodstatnější část spojená s Meatheads - lidé, kteří se nevymlouvají na to, že jejich tělo je jen vedlejší produkt jejich sportovního snažení - lidé, kteří cvičí právě jen proto, aby se z nich stala nechutná hrouda masa. Doufal jsem, že tento díl Kmenů prozkoumá povrchní bláznovství a závislost steroidových monster a kreatinem vymetených hlav. Bohužel toho se díl ani nedotkl. 4/10 (21.06.2015)

"Aby ta postava byla pořád hezká... v uvozovkách." Dvojportrét osamělých lidí, kteří tráví dny zvedáním těžkých věcí a konzumací vysokoproteinových potravin. Svalnatá těla... a nic víc. V jediném výroku Kladivová naznačí, že cvičení pomáhá k přijetí vlastního těla. Stejně tak jen jednou Pavlů vypíchne slovo "kultura" ve výrazu "kulturistika". Trochu Hátleho podezřívám, že chtěl odvyprávět smutný příběh o lidech, kteří žijí, aby si dávali do těla, a jakékoli skutečnosti zpochybňující tento narativ vypustil nebo opomenul. Stejně tak nerozvádí přesahy k hlavnímu proudu, v němž posedlost tělem a jídlem v posledních letech nabývá mnoha různých (zrůdných) podob. Oba sociální herce vidíme v záběrech téměř výlučně osamocené a cvičící, z čehož jsem měl oproti jiným dílům Kmenů pocit, že režisér aktéry přizpůsobuje své výrazově minimalistické koncepci, spíše než aby se snažil napodobovat (a případně ironizovat) jejich vlastní způsob prezentace (což v tomto případdě možná ani nešlo, vzhledem k tomu, jak málo se meatheads objevují v médiích). Zrovna o meatheads bych se toho rád dozvěděl víc. Dokument mi ale pouze potvrdil, že Hátle má talent, ale k objektům svého zájmu přistupuje snad až příliš odměřeně, aby je dokázal lépe pochopit a přiblížit divákovi. (14.05.2015)

Kultura okolo jedinců, kteří mají rádi fitness, toho má mnohem víc co nabídnout. V tomto případě jde podle mého názoru především o hodně špatně zvolené dva hlavní protagonisty. Pak to celé působí na nesportovce a ostatní nenávštěvníky posiloven tak, že lidi, co posilují nebo jinak cvičí jsou v podstatě osamělí, smutní podivíni a tak to rozhodně vůbec není. Když už chtěl režisér tuto dvojici do dokumentu zařadit, měl se poohlédnout i po někom akčnějším, kdo by diváky mezi tento kmen lépe zasvětil. (14.05.2015)

Dva lidé, kteří posilují a dotáhli to daleko. Mistryně světa v trojboji a propagátorka moderních funkčních tréninků a klasický vzpěrač ze staré školy a mistr ČSSR jistě mají co říci. Hátle je k tomu však nedokáže popostrčit. Raději je tak vzdáleným pozorovatelem spadlých kotoučů a jedení bílků./// Kde jsou ti nagelovaní machové s popíkem v uších, kteří se narcistně pozorují v zrcadlech? Kde jsou ta vypulírovaná fitka s chlápky v těsných legínách? Kde jsou ty nešťastné tlusťošky nebo fanaticky cvičící vyžle? Kde je ta odvrácená strana v podobě týdny nevypraných a páchnoucích cvičebních úborů, ošklivých úrazů, scvrknutých varlat z nadužívání steroidů nebo smradlavých prdů v šatně způsobených obskurními suplementy? Kde je ten specifický slang, propracované cvičební plány, přísné jídelníčky a v emoční rovině rozbor motivace a přístupu jednotlivců? A hlavně: kde je Kamil? :( (21.05.2015)

Staré, otřepané, ale stále platné přísloví: Když dva dělají totéž, není to totéž. U Rainbow, Tetování i Skinheads byly zpomalené či dlouhé záběry dokreslením atmosféry dění, popřípadě zdůrazňovaly důležitý detail. Měly pro svou existenci důvod, který se neskrýval v jejich délce, ale v jejich náplni. Hátle možná namítne, že přeci Pavla Kladivová říká, že výživa dělá 80% úspěchu, nicméně tím asi myslí něco trochu jiného, než abychom sledovali koše plné vajíček a krabičky s kašičkama. Hátle má přesně opačný problém než měly první díly Kmenů. Umí si vybrat dobré lidi, ale neumí je dostat do filmu. Bohužel. (23.05.2015)