Válka světů - příští století

Tenhle film není primárně o dopadu totalitního režimu na člověka, ačkoli i tohle téma zde je. Jeho stěžejním tématem je totiž oblbování lidi skrze média, tady televizi - což je téma těžce pravdivé a hodně nadčasové, jelikož lidi sežerou každou blbost, hlavně když s ní přijde "důvěryhodný" zdroj. Tenhle film to dost dobře rozebírá a já s ním musím souhlasit, protože tak to skutečně bylo, je a bude. Tohle téma je navíc zasazeno do totalitního režimu a o to větší depkou tenhle film je. Jenže ta depka není samoúčelná, nýbrž ten film je chytrý a hodně vět z něj by se dalo vytesat do kamene. Škoda jen, že Szulkin pořádně nerozebral ten svět, ve kterém se Válka světů - příští století odehrává, některé otázky ohledně něj mi zůstaly nezodpovězeny a kvůli tomu musím s hodnocením zůstat u 4*, i když bych rád dal víc. Každopádně se mi to líbilo víc, než (filmové zpracování, podotýkám, aby se na mě někdo nevrhl) 1984 a taky mě to o dost víc mě to zasáhlo. Jen škoda, že ten film není moc známý. Silné 4* Po čase měním na slabých 5*. Čím víc nad tím filmem přemýšlím, tím víc mi připadá inteligentnější, nadčasovější a aktuálnější. Kam se na tohle hrabe přeceňované 1984... Slabých 5* (10.07.2020)

Abyste něco dokázali pochopit, musíte to zažít. Nestačí říct, že totální nadvláda nad člověkem je špatná. Co ta totální nadvláda je, bez vlastní zkušenosti tak úplně nepochopíte. Tenhle film se samozřejmě může porovnávat s jinými díly na tohle téma, uživatel _-0-_ zmiňuje Brazil, se kterým Válku světů pojí do značné míry forma. Mně ovšem popisem způsobu myšlení manipulujících i manipulovaných (takového doublethinku) nejvíc připomíná Bílou paní, která je sice navrch mnohem veselejší, při domyšlení věcí je však stejně závažná (okamžité přijetí lži, o které všichni vědí i nevědí, že lží je). Válka světů nepopisuje konkrétní formu totalitního režimu, ale zabývá se především způsoby ovlivňování myšlení. Právě to jí dává obecnou platnost a nadčasovost. (03.10.2005)

Naprosto dokonalé podobenství nejen primárně o totalitě, ale také a především o lidech apatických a pohodlných, kteří se snaží přizpůsobit za každého režimu, aby po změně mohli co nejhlasitěji volat, jak stateční byli v boji proti minulému zlu. Ten film je v tomhle hodně nadčasový, protože mnohé se děje i dnes. Když jsem viděl ve filmu ty "dobrovolné" fronty na odběr krve, vybavila se mi podobná fronta na pražského Palackého náměstí na testování koronaviru. Taky tam všichni stáli dobrovolně. Nebo když televize hlásá, že to "děláte pro svoje dobro / blaho, a svých bližních", hnedle jsem si vybavil, jak jsou roušky na xichtě pro ochranu lidí kolem mne, i mne samotného. A televize dává estrády typu Zlatá maska a Tvoje tvář má známý hlas podobné těm estrádám v tomto filmu, bo lidem je třeba chléb a hry. Pravda. v jednom se to liší, protože i totalita ve filmu ví, že je potřeba lidem nechat přístup k chlastu, a ne jej zakazovat. Nebo ta hláška "nechejte si určit krevní skupinu a nechejte se označit" - no neděje se to dnes taky? Szulkin byl vizionář. A to vyzývání k tomu, aby lidé udávali, kdo nešel na "dobrovolný" odběr krve - jako bych slyšel dnešní udavače těch, kdo nenosí roušky, kdo nesouhlasí s oficiální doktrínou (nejen koronavirovou, ale i světovou, ekonomickou, politickou, migrantskou apod.). Anebo ta paralela, jak se rodí hrdinové a jak se vyrábějí údajni kolaboranti - bláznivý dědek s podomácku sestrojenou bombou sice nic nedokázal, ale bude mít pomník, televizní hlasatel, kterého proti jeho vůli donutili říkat bláboly, o všechno přišel a nakonec se skutečně vzepřel a dokonce jednoho ufouna zabil, je nakonec zrádce. Škoda, že tenhle film vidělo tak málo lidí, pouštěl bych jej povinně na ČT v několika reprízách. Pobavily mne píchačky v bordelu a věty jako "Ty jsi nezávislý, a já na tebe mám dohlížet." či "Nařídí vám chodit po čtyřech, a vy to uděláte, abyste si koupili lepší televizor." (22.10.2020)

"Válka Světů: Nové století" je moderní reinterpretace původní války světů věnovaná Orsonovi Wellsovi a H. G. Wellsovi. A taky je to dost inspirované komunistickým režimem, televizními přenosy a 1984. V téhle adaptaci nejsou hlavními viníky mimozemšťané - ty jsou téměř jen naivní děti. Hlavním zlem je lidská civilizace, která jim upřímně leze do zadku. A jakmile mimozemšťani odletí, tak si najdou jiný důvod, jak plebs pod nimi ovládat. Je to o přizdisráčství a to je to důležité. Hlavní hrdina Iron Idem začne proti mimozemšťanům jednat až když ví, že už lidstvo opouští. Jinak je prostě loutkou systému, která se tváří jako upřímný televizní pravdomluvec a sloupkař. A nakonec doplatí prostě na to, že byl lidem na očích. Je to depka, to jo. A nepouštějte to anti-vaxxerům, ty by z toho asi vyvodili nějaké divné závěry. (08.11.2021)

Podobenství o manipulaci ze strany médií vzniklé v sovětském bloku v době stále tuhého režimu? Sci-fi už samo o sobě. Při rozhovoru mi Szulkin pověděl, že měl výborný recept jak oklamat cenzuru - natáčet falešné scény a ty předkládat a z těch nepředložených pak sestříhat celý film, který díky klubové distribuci již nebyl dostatečně prověřován. Zde se mu povedlo mrazivě vystihnout nemožnost úniku ze spárů agresivně působících sdělovacích prostředků, jakési zacyklené hyperreality, jak se o ní v této době na Západě teoreticky diskutovalo. Tím pádem film stále působí velmi aktuálně, i když původně mířil na specifický lokální problém médií v socialistickém světě. Szulkin zde sice tolik nepodmaňuje vizuální okázalostí a scenickou originalitou, ale look podobný spíše našem normalizačním filmům jen přidává na depresivnosti. I tak se však objevují ironicky geniální momenty, jimiž oplývají hlavně jeho dva následovné filmy - zde je to hlavně velmi silní a absurdní scéna rozcvičky v ubytovně nepohodlných podložená emotivním zpěvem Tiché noci. Ačkoliv je téma uchopeno spíše okrajově a příliš nepracuje s důsledky, nečekaný a velmi originální konec dává zajímavé podněty k dalšímu přemýšlení nad tématem. (30.09.2012)