Horor v Dunwichi

Hippiesácká barvotiskověpsychedelická koncentrovaná nuda s otřesnou hudbou (úvodní titule jsou fakt úlet za všechny prachy) a totálně mimózním Stockwellem (nechť odpočívá v pokoji v náručí velkého Dagona) jako ostatně i s celým zbytkem obsazení. Takto by vypadal HPL, pokud by žil v 60tkách a byl na LSD. On ale nebyl tento př., tudíž o nějaké jeho typické atmosphéře či nedej Cthulhu skutečné adaptaci 1 z jeho nejlepších prací, nemůže býti řeči. Rád bych ho již dávno vyhodil (ten film myslím:) ale na onom inkriminovaném dvd jsou i jiné lepší věci, tudíž ho mám stále. Ironie. A co dál? No, nic. Leda tak, že je to vhodný start pro HPL nováčky, aby pak při čtení mistrovy tvorby, zažili pořádný kulturní šok. (23.11.2021)

Takhle to dopadne, když se na veskrze temnou předlohu vrhne banda zfetovanejch hipíků. Po slibném začátku začne kolem dvacáté minuty nabíhat trip v pastelových barvičkách. Blik. Růžová. Blik. Modroučká. Blik, blik. A frekvence s postupujícím dějem houstne. Já si nic nevzal, takže mi duhový stroboskop nedělá úplně dobře. Uf. Tohle zpracování se k HPL hodí asi jako k bejkovi vemeno. (09.12.2015)

Vcelku zdarilá adaptácia, ktorá sa na jednej strane pekne drží poviedky a na druhej strane si berie z Lovecrafta motív tu a tam a pretavuje to do atmosferického filmu. Nie je dokonalý. Farebné útoky "niečoho", halucinogénne scény... To mohlo byť urobené lepšie, inak. Ale na druhej strane atmosféra Dunwichu, more, pomalá gotická a Lovecraftovská atmosféra, ktorá vtiahne, krásny starý dom, more, útesy... To sa podarilo. Záver mohol byť lepší, ale zasa twist ešte pred titulkami to opäť vyvážil. Dobrý, aj keď nie dokonalý, atmosférický film. (08.01.2024)

Velmi volně převyprávěný a tradičně moderně pojatý Lovecraftův příběh stojí hlavně na třech věcech: 1) geniálně démonickém Deanu Stockwellovi, který si hlavní postavu Wilbura neskutečně užil a vtiskl ji přesně to, co potřebovala, celý film je tak vlastně o něm a vůbec to nevadí; 2) hodně dobře pojatém a ztvárněném neviditelném bestiálním monstru, docela nápadité a jak by řekl klasik – prosté, ale účinné a 3) sympatickém zjevu a vzhledu Sandry Dee. Film obecně není nijak zvlášť špatný, i na ty hrátky s barevnými filtry si člověk nakonec zvykne, za jeho největší negativum ale považuji fakt, že na rozdíl od mnoha jiných filmů (a lovecraftovských adaptací zvlášť) se u něj zpočátku výborná atmosféra čím dál více vytrácí a samotný závěr je takový nemastný neslaný (kromě Dee na obětním oltáři, samozřejmě). Za hodně povedené naopak považuji animované úvodní titulky a hlavní hudební motiv. (28.07.2012)

Hodně zajímavý a rozporuplný film. Dal by se shodit, že se v celém filmu nic hororového nestane, že není nic ukázáno a že je to vlastně nuda. Jenže v roce 70 asi líp Lovercrafta natočit nešlo. Režisér si pomohl uhrančivým Stockwellem, zajímavým hudebním motivem a barevnými psychedelickými filtry, značícími útok zla, čímž dodal filmu působivou atmosféru. A já se dobře bavil, protože ono netušené a nepojmenované zlo je zde zajímavější než nějaká hnusná příšera. (09.01.2014)