Děti z Bullerbynu

Vlastně ani nevím, co jsem od filmu očekávala, asi Hallströmovsky dokonalý rodinný pohodový film. Proto jsem si ho taky "dala" v okamžiku toho největšího předvánočního chvatu na zklidnění. Možná to bylo neklidem v mé hlavě, ale vše mi přišlo zbytečně rozvláčné, děti ne zrovna šťastně vybrané a o dabingu ani nemluvě... Takže kouzlo knížky, (kterou má o 4 roky mladší sestra znala někdy v 6 letech celou nazpaměť a ohromovala tak všechny, jak plynule umí číst, neboť ještě ukazovala prstíkem řádek i slovo, které "údajně četla"), se poněkud rozplynulo... (24.12.2008)

Tento snímek se dá hodnotit pouze srdcem. Vzhledem k tomu, že všichni jsme četli původní knížku Astrid Lindgrenové, je hodnocení docela snadné. Hodnotit film klasickým způsobem, bylo by hodnocení mnohem horší, protože ve skutečnosti působí jen jako slepenec několika epizod. O nějakém příběhu, gradaci či vývoji postav se vůbec nedá hovořit. Jako útěk do dětství před současností je to však velmi ideální. (25.09.2008)

Knihu jsem nečetl, takže neposoudím, jakou měla poetiku a zda se jí povedlo přenést do filmu. Ten je víceméně o ničem, přičemž tím celou dobu svádí k dojmu, zda nejde o pouhé ilustrace právě ke knize. Děcka si hrají na piráty, děcka mají psíka od mrzutého ševce, děcka hledají poklad, děcka spí na seně, děcka jdou nakupovat. Problém je, že dospělý divák v průběhu zmíněných trampot místy jen těžko udrží pozornost. Svět Bullerbynských dětí je jinak ztvárněn překrásně. Malebné prostředí švédské farmy v nádherných kamerových záběrech, letní idylka a za všech okolností veselé děti. Dokážu si představit, že pro děti do cca deseti let věku by mohl mít tenhle film cenu - ukazuje takřka utopický ráj, kde jsou všichni šťastní, veselí, bezproblémoví a vždy smysluplně zabaveni. Balzám na duši v době, kdy stres vládne životu a zábava se rovná facebooku a nejmodernějšímu mobilnímu telefonu. Jen se bojím, že dnešní dítě bohužel stejně více ocení libovolného Chipmunka... (21.05.2011)

Těžko hodnotit. Knížku jsem dceři četl nesčetněkrát, protože ji v pravidelných intervalech vyžaduje. Fascinující je, že málokdy se identifikuje s nějakou postavou a tady s Lisou to funguje jak v knížce, tak v tomto filmu. A to Lisa nemá žádné princeznovské šaty, hračky, ba ani boty. Příběhy kamarádů z Bullerbynu prostě jsou tak obyčejné, že je velmi lehké si představit, že je prožíváte sami. Pohoda a barvy v tomto filmu to ještě stupňují, moc hezky se na to kouká. (06.01.2018)

Dnešní doba dává často dětským hrdinům dětských filmů zažívat všelijaká nepravděpodobná dobrodružství, např. hledat poklady nebo dokonce zachraňovat svět. Aby toho děti byly schopny, vybavuje je produkce odvahou dospěláků, myslí supergéniů a mnohokrát i nadpřirozenými schopnostmi. Též s oblibou staví dospělé role směšných kreatur. Astrid Lindgrenová představuje absolutní protipól tohoto přístupu a tak její dětští hrdinové jsou prostě děti a žijí život dětí. Je s podivem, že i s takovým "omezením" převyšuje její tvorba drtivou většinu fantastických příhod, většinou spíše dětinských než dětských. Hry, práce na poli, lovení raků či nakupování může směle se postavit bojovníkům s draky, špionům-špuntům i všelijaké jiné, podobné havěti. A zvítězí. Ovšem i kvalitní předloha se dá zprznit - děti i dospělí by mohli žvatlat, výskyt roztomilých zvířátek by mohl překročit míru s jakou se obvykle na farmách vyskytují a obraz by mohl hýřit přemírou barev. Toho všeho se Lasse Hallstrom vystříhal a tak děti z Bullerbynu mohou stát po boku předchozím adaptacím Lindgrenové od Olle Hellboma s hlavou vztyčenou. Slabé ****. (20.03.2009)