Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nani Moretti režíruje i hrá sám seba v ironickom pohľade na život. V troch kapitolách využíva skúsenosti z cestovania na skútri, križujúc s priateľom vzdialené ostrovy v snahe nájsť kľud na dokončenie svojho nového filmu... (matriosa)

Recenze (14)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Sebestředný intelektuální blábol. Režisér v roli sebe sama jezdí po městě, otravuje lidi, divákovi tluče do hlavy názory na vybrané filmy, snaží se být vtipný, párkrát to i zabírá, ale když poté násilně čte nemocnému pacientovi na lůžku filmové kritiky z novin nebo později si nechává od doktora před kamerou píchat spoustu špendlíků na záda, začal jsem pochybovat, že se v tomhle úletu dočkám rozumného sdělení. Nedočkal jsem se a netuším, co chtěl básník-režisér touto podivnou sebeprezentací říct. Gratulovat Morettimu dokážu v této souvislosti hlavně zpětně, když už v roce 2023 vím, nakolik ho v tomhle stylu s pasováním se do role sebe sama před kamerou a vlastní režisérské reflexe v hraném filmu čekala přeci jenom s(S)větlá budoucnost. Ne, vážně, letošní Morettiho novinka, ač má s Deníčkem více společných bodů, mě před dvěma týdny v kině nesmírně bavila a Moretti v ní dospěl za těch 30 let do stádia úžasně vtipného nadhledu nejen nad sebou samým, který mu však v právě komentovaném filmu ještě chybí. Tady jsem se pobavil asi u dvou, tří scén (zatímco jiné byly skutečně WTF bez onoho nadhledu) a ač v poslední ze tří kapitol to vypadá na nadějnou humornou povídku, Moretti se zmůže na jeden dokola opakovaný nápad na zápletku. ALE! jako cestopisná přehlídka méně navštěvovaných koutů Itálie ve vybraných scénách je to nádhera: závěrečná pětiminutovka z první kapitoly s jízdou motorkáře po zapadlých italských ulicích je spolu s hudebním doprovodem úchvatná, stejně jako sopeční a přímořské exteriéry. Být ten film primárně v tomto poetickém duchu, byl bych spokojen. [50%] ()

boshke 

všechny recenze uživatele

Moretti si mne získal. Teprve druhý film (po Máme papeže!) a už má místo mezi mými oblíbenými režiséry. A těším se na další... Miluju prostě jeho smysl pro humor - město ovládané dětmi, Američané na Stromboli,... Celý film má krásnou a strašně poetickou atmosféru. Snad jen Moretti dokáže udělat ze svědění téma na třetinu filmu. I Nanni samotný se mi nesmírně líbil, připomínal mi totiž mne samotného. Pozastavuje se nad věcmi, které většinu lidí vůbec nezajímají. Po všem pátrá, vše ho zajímá, všemu chce přijít na kloub... Po dalších filmech možná budu přepisovat, ale podle mně je to vážně génius... 100% ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

V prvej tretine sa pozrieme spoločne s Morettim na vtipnom skútri do miest Ríma, kam by ste ako turista nezašli, pretože ide o nejaké bezvýznamné obytné štvrte a tak podobne. V ďalšej sa vyberieme na okolité ostrovy, častokrát ešte bez napojenia na elektrický prúd a navštívime aj Stromboli a jeho sopku, čo určite ocenia tí, čo videli rovnomenný neorealistický film. V tej tretej Moretti neustále opakuje dokolečka ten istý vtip, ale keďže ide o zhruba polhodinku a nemohúcnosť lekárov sa prejavuje režisérovou zanietenosťou dodržiavať ich pokyny, tak sa vtip nestihne stať otravným. Celkovo taký príjemný výlet do Talianska, pri ktorom väčšina divákom iba pokrčí ramenami, pre milovníkov Talianska a znalcov ostatných Morettiho diel môže ísť o celkom zásadný kúsok. 70% ()

štíple 

všechny recenze uživatele

Na Febiofestu 2012 jsem viděla film podruhé. Poprvé to bylo před pár lety na kurzu italštiny. Italsky bez titulků. Takže jsem nemohla samozřejmě zachytit všechny nuance Morettiho vtipu. Ale už tehdy mě film nadchl. Dnes lidé ze sálu odcházeli, vedle mě seděla moje dcera, nemocná a unavená, a nechápala mé nadšení.Škoda. ()

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

"Nikdy nepozeráš televíziu?" "Televíziu nepozerám 30 rokov."     Svojrázne dielo (všetky tie žánre radšej ani vymenúvať nebudem) pozostávajúce z troch kapitol, ktoré sa dostalo medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Dlho som nevedel, čo si mám o ňom myslieť. V prvej kapitole Nanni Moretti jazdí po meste na svojej Vespe, oslovuje neznámych ľudí a tak trochu zo seba robí debilka ("You just have to be calm, he's little bit off."). Alebo lepšie povedané, hrá sa na Woodyho Allena. Potom zase kriticky komentuje niektoré známe filmové diela, pričom sa tvári tak múdro, akoby jeho názor bol ten jediný správny. Pripadalo mi to ako taká narcistická snaha o art. Postupne ma ale film vtiahol svojou veľmi zaujímavou road-movie atmosférou podporenou výborne zvolenou hudbou. A veľmi dobrú druhú kapitolu ("O televíznom maniakovi" alebo "Hľadanie toho správneho ostrova pre tvorbu") a ešte lepšiu tretiu kapitolu ("Ako sa zbaviť svrbenia") som si už vyslovene užil.     "Z tohto príbehu som sa naučil jednu alebo skôr dve veci: po prvé, že lekári vedia rozprávať, ale nevedia počúvať..." ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama