Ready Player One: Hra začíná

Já nevím, no, podle mě Spielberg jenom dokazuje, že patří do starého železa. Pro artikulovanější diagnózu odkazuji na komentář uživatele xxmartinxx, jako popkulturní úšklebek odcituji Vypsanou fiXu: "Dědo, dědo, dědo, dědo, pojď do lunaparku. A děda, děda, děda, děda rezignovaně mává holí projíždějícímu vlaku." (A ačkoliv nemám příliš ve zvyku vyjadřovat se pochybně o úsudku ostatních uživatelů, tak Douglasovo prohlášení, že je to "čistší a přehlednější" než Matrix, ve mně vzbuzuje touhu vhodit do komentátorské sekce holy hand grenade.) (23.10.2018)

Spielberg natočil film, který je hlavně spielbergovský, upozorňuje, že v otázce virtuální reality ještě neřekl poslední slovo, znovu představuje svoji vizi našeho světa blízké budoucnosti, pokouší se o sociální komentář, mile odkazuje na řadu filmových kultů a opět udivuje svou kreativitou a hravostí. Je mi jasné, že v knižní předloze toho musí být hodně, takže ukočírovat všechny ty stránky a všechna ta pomrknutí nebylo asi snadné. Ovšem možná spíš pro potřeby blockbusteru, který si má užít celá velká rodina od hlavy až k patě ulepená od Coca-Coly a popcornu. Někdy bych byl totiž ve vysvětlování důslednější a hlavně bych se vůbec nebál hrát na temnější notu. Ve výsledku je to na můj vkus moc uhlazené a popcornové. Tak či onak je obdivuhodné, že legenda na režijní stoličce prakticky nezpomalí, a že Janusz Kamiński odvádí za kamerou znovu precizní práci. Samozřejmě s velkou podporou designerů futuristického světa. Nakonec to tedy není takový mezník, jak bych si přál, příběhově bych volil pevnější švy, uvítal bych špinavější realitu, ale vesměs velká spokojenost. Mistr je zase v sedle!! (12.04.2018)

„TOHLE JE OASIS. KOMPLETNĚ VIRTUÁLNÍ VESMÍR. MÚŽETE TU DĚLAT COKOLIV, BÝT KÝMKOLIV, BEZ TOHO, ABYSTE NĚKAM ŠLI“ /// Ohromující sci-fi podívaná a neúprosná nostalgie, který budou rozumět všichni bez rozdílu věku. Stačí, aby někdy v životě usedli za Atari 2600, navštívila je Chucky nebo je strašilo OSVÍCENÍ. Mladí mají navrch v moderních technologiích, my starší zase máme „nakoukáno“, takže si víc vychutnáme onu nostalgii. Spielberg opět (po letech) servíruje filmovou radost. Usmíval jsem se, držel jsem hrdinům palce a na konci zamáčkl slzu. Jako bych se vrátil do mladistvejch let. Navíc musím ocenit, jak funkční příběh v tomhle digibordelu vznikl. Možná že to nejzábavnější je, jak je film narvanej popkulturními odkazy posledních 30ti let. Scény ve virtuálním světě účelově vykrádaj ikony a hlášky z uctívanejch filmů a počítačovejch her. Pokud je pochytíte, doceníte další vrstvu a budete nad těmi momenty vrnět blahem. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju filmy, který musím vidět víckrát. 2.) Furt doma běhám s helmou. 3.) DeLorean, Doom, Gandalf, Železný obr, Mechagodzilla, Duke Nukem, Freddy Krueger, Želvy Ninja, Duran Duran, Clark Kent, David Bowie, Buckaroo Banzai, King Kong, Osvícení...všechno znám... /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (05.04.2018)

Na READY PLAYER ONE mě zaujala spousta věcí, ačkoli tedy nejsem hráč počítačových her a kinematografické pocty shledávám inspirativnějšími v "jonesovkách" - leč nechám si je ještě projít hlavou (teď jsem se vrátil z kina... ano, konečně), takže jen pár hrubých poznámek. ___ Je to každopádně suverénně vyprávěné - přičemž jednoduchý příběh o mladých rebelech je toliko prostředek, materiál k ozvláštňujícímu uchopení. Velmi silným nástrojem je střídání dvou hlavních vertikálních subsvětů: reálně-fikčního a virtuálně-fikčního. Finále vystavěné na souběžném prolínání obou dvou je inscenačně i vypravěčsky čistší a přehlednější než v jiných filmech s tímto konceptem - NEKONEČNÝ PŘÍBĚH, MATRIX, POČÁTEK, ačkoli každý volil jinou taktiku, jak s ním naložit. Velmi účinné je v něm zejména zpomalení a zklidnění namísto sbíhavé eskalace napětí. ___ To by nemohlo fungovat, kdyby nás film velmi soustavně pomalu, leč v železném rytmu neseznamoval s postavami v jedné poloze (OASIS), v druhé poloze (realita) a v postupné syntéze těchto poloh, jež vede k bezmála novým postavám (plus je tam pěkný motiv vztahů mezi nimi, třeba pouze naznačený nerozvíjený milostný trojúhelník, vlastně dva...). Pravdou je, že na rozdíl od většiny diváků jsem si na READY PLAYER ONE užíval hlavně opojnou filmařinu, precizní vypravěčství a schopnost logicky přeuspořádávat dominantní hodnoty společně s hrdinou, aniž by to působilo jako teze, k níž se chce dospět... protože vyplývá z logiky jednání kladných postav. Více po čase na poznámkách. (11.04.2018)

Mně ten film proměnil v malý nadšený dítě, děkuji pane Spielbergu vůbec jsem netušil že tyhle pocity ještě můžu mít, to nadšení z každýho záberu, netrpělivé těšení se na další záběr. Ready Player ve mně vyvolal absolutní filmovou euforii, jakou už ani nepamatuji. Přitom to v poslední době vypadalo, že si se Stevenem vůbec nerozumíme, naštěstí čte moje komentáře a vzal si mé výtky k srdci a vznikla tahle jedinečná filmová nádhera. Hravý, zábavný, originální, dělaný s absolutní láskou k filmům, ke snům, k tomu když jsme byli děti a měli svoje světy a těch filmových odkázů, už se novináři nemusí Stevena ptát, který filmy má rád, kteří režiséři ho baví, mimochodem já nevěřím ani tomu, že záporák jménem Nolan je náhodný jméno a koukněte se na Spielberga jak vypadal za mlada a koukněte se na hlavního hrdinu tohoto filmu, ale možná se mně to jen zdá, nevím. Co vím však jistě, že tenhle film mně dal to nejvíc co od filmů můžu dostat, velikou radost. (28.03.2018)