Amy

Ray či Walk the Line sú skvelo zfilmované a zahrané biografické celovečeráky o dramatických životoch hudobných legiend. Ale dokument Amy má pri rovnako odvážnej stopáži naviac nenahraditeľnú *autenticitu*, ktorá mu dodáva hmatatelnejšiu hĺbku. Rovnako ako portrétom hudobnej hviezdy, je tiež charakterovou štúdiou skromného ale živelného človeka, ktorý si dokáže udržať povahovú tvár čeliac zvodným nástrahám slávy, ale neobstojí v skúške zachovania si chladnej hlavy v citoch k nesprávnemu, rovnako živelnému ale sebadeštruktívnemu partnerovi. A nechá si ním zničiť život. Nielen emotívne, ale aj k zamysleniu. (06.08.2015)

Jinak to ani dopadnout nemohlo. Všechno od začátku směřovalo nenávratně ke smutnému konci. Ošklivá, jebnutá, submisivní židovka s ojedinělým hlasem a talentem vyjádřit textem svoje životní nezdary, závislá na sebedestrukci. Od bulimie, přes chlast, drogy po špatný výběr partnera, který ji de facto stáhnul ke dnu. Do toho "milující" otec prahnoucí po prachách. To je pak těžký, když měla jít na rehab, ale daddy said no, no, no. Každopádně Blake Fielder-Civil a její žiďácký fotr můžou do konce života zpytovat svědomí. Výborný, autentický dokument, po kterym dostanete fakt hlad. (12.05.2018)

Výborný dokumentární počin, který mě hodně oslovil. (Kapadiův starší dokument Senna mě moc nebral, ale Amy mě dostala). V podstatě vše, co se lze o tomuto dokumentu dočíst, je pravda. Film ukazuje Amy z mnoha stránek, přináší unikátní záběry, nesnižuje se k bulvární senzacechtivosti a jeho zhlédnutí člověka rozesmutní. Strašná škoda, že už tady není - byla to krásná holka s neuvěřitelným hlasem i talentem, po níž zbyla dvě výborná alba a tento působivý filmový pomníček. Co se mi na dokumentu líbilo, byla skutečnost, že se nedere za každou cenu za jediným vysvětlením zpěvaččiny předčasné smrti - tak, jak je to zde podáno, se ukazuje, že to byla souhra celé řady nešťastných okolností, mezi nimiž stojí na předních místech její milostné karamboly, pronásledování ze strany paparazzi, tlak ze strany fanoušků i hudební branže a jakási vrozená autodestrukce, která ji nakonec přivedla do smutné společnosti Klubu 27. Cynik by zde mohl pronést, že už samotná existence označení pro tuhle partičku předčasně zesnulých hudebníků svědčí o tom, že Amy nebyla první (a jistě ani poslední), kterou podobný trudný osud postihl, a že předčasná tragická smrt je tím nejlepším způsobem, jak si zajistit posmrtnou slávu a katapultovat prodej svých desek do závratných výšin - jistě tomu tak je, ale stejně se nemohu ubránit povzdechnutí nad tím, že bych byl raději, kdyby tu s námi ještě Amy byla. Když jsem ji včera v totálně vyprodaném kině Aero viděl v tomto filmu na velkém plátně zpívat moji oblíbenou píseň "I Heard Love Is Blind" i další, bylo to jako zjevení. Dneska celý den sjíždím obě alba "Frank" i "Back to Black" a nemůžu se toho naposlouchat, jaké nápadité texty, jaký hlasový projev! Jinak nejpůsobivější moment z celého dokumentu je asi scéna s udílením cen Grammy, kdy naprosto konsternovaná Amy nevěřícně sleduje, jak vyhrává jednu nominaci za druhou. Kdyby byl celý dokument takto silný, bylo by to na 5* - takto za mě "jen" 4*. (15.07.2015)

Zapneš film a strhne se uragán videí i dost nekvalitních a prvních 10 minut jsi mimo než se pořádně zorientuješ. A takhle běží celý dokument, jen s rozdílem že časem jsou videa lepší a lepší. Docela jsem valil oči, když jsem zjistil, že to má neuvěřitelných 128 min, ale nějak záhadně jsem to přežil. Možná by si to zasloužilo o chlup lepší hodnocení, ale nejsem cílovka a ani fanoušek Amy. Jediný důvod, proč jsem tento snímek shlédnul je, že jsem to měl ve filmové výzvě. Takže tak a doporučení se zdržuji. (06.01.2017)

Pribeh jednej nadanej spevacky, ktora si nevedela rady zo zivotom a prepadla drogam. Plusom tohto dokumentu je, ze vdaka kameram, ktore Amy sprevadzali na kazdom kroku mame detailne zdokumentovanu jej cestu do zahuby. Ale napriek vplyvu viacerych nepriaznivych okolnosti si za svoj osud moze Amy v prvom rade sama. Takze nie je mi luto, ze dopadla ako dopadla a za srdiecko ma to prilis nechytilo. Ako fanusika jej hudby mi je luto len to, ze nestihla nahrat viac albumov. (24.11.2015)