Sázka na nejistotu

Nepochopil som prečo sa tento film ocitol medzi nominovanými na oscar 2016. Akademikov možno zaujala hlavná myšlienka domino efektu a prepuknutie krízy z roku 2008, ale spôsob akým to režisér podal si ku mne jednoducho nedokázal nájsť cestu. Prvých 20 minút je to čistý chaos, kamera lieta od jednej postavy k druhej, informácie sa sypú prúdom z každého a všetci majú plnú hubu kecov. Po čase sa to o čosi zlepší, ale ten celkový chlad z filmu a postáv, ku ktorým si divák za celú stopáž nenájde cestu, ten sa nedá oklamať. Bezradnosť režisér vyriešil svojsky a to priamou komunikáciou s divákom a toto fakt neznášam. Porovnanie s Vlkom z Wall street sa samo ponúka a je to obrovský rozdiel. Režisérovi neupieram snahu, ale celkovo ide o chladný film bez emócií, s množstvom nesympatických postáv a hlavne film, ktorý jednoduché veci podáva zbytočne zložito a komplikovane. Hviezdne mená Pitt, Gosling a Bale, filmu nijak zvlášť nepomohli, ale zapadli do davu. Pravdepodobne to bol zámer a to jediné vyšlo. Poučné, ale iba na jedno pozretie. 60%. (28.02.2016)

Peníze jsou vděčné téma a je zde lehká inspirace Vlkem z Wall Street citelná. Ovšem na rozdíl od něj se Sázka na nejistotu soustředí více na fakta a přesné vykreslení ekonomické situace, než na příběhy postav, kterým se nevěnuje vlastně vůbec. Vyprávění se tak odehrává spíše v zábavně-dokumentárním stylu, kdy není nouze ani o složité ekonomické pojmy, ale za to adekvátně protkané humorem. Rychlejší tempo filmu a trošku ujeté herectví hlavních postav je jedině plus. 8/10 (27.01.2016)

Sázka na nejistotu přináší snímek "based on true story", který je od začátku do konce natřískaný brilantně napsanými dialogy, které mě ani na chvíli nepřestaly vyvádět z úžasu nad tím, že něčemu takovému někdo dokáže rozumět, a hlavně, že herci si to všechno dokázali zapamatovat:) Plejáda hereckých osobností hvězdných jmen i těch ne tak Mega slavných odvádí výborné výkony, v čele se Stevem Carellem, jemuž postavička výbušného chlapíka sedla jako šitá na míru. Ryan Gosling v roli vypravěče, s černým přelivem, i Brad Pitt (už zase jí:) zastávají poněkud klidnější charaktery. A Patrick Bateman přestal poslouchat Huey Lewis and the News a Phila Collinse, Dorsiu vyměnil za "vůbec nějaké to jídlo" a dal se na drsný metál. Kancelář se mu otřásá v základech pod tíhou metalových nářezů od Metallicy a Mastodon, zatímco občas napíše na tabuli nějaký výpočet, na který během dní i nocí přišel. Nějaký spánek je tu na vedlejší koleji. Potěšila role Finna Wittrocka i jeho parťáka. Všichni ti kravaťáci se zápalem diskutují o AAA, BB a COD a já hltala každý dialog i scénu, aniž bych věděla, o čem se vlastně baví. A bylo mi to jedno. Člověk se i tak může přiučit, aniž by něčemu z toho porozuměl:) (22.05.2016)

Shortujeme o sto šest, swapujeme CDO na druhou, vytvoříme tranše sekuritizací a miliony jsou v kapse! Filmy s podobným tématem nedokázaly látku podat tak přístupně a záživně dohromady. ///Snímek je naplněn vtipnými hláškami, vzrušenými výkřiky a opepřenou hantýrkou amerických finančníků. Kapitolou samou pro sebe je vizáž aktérů, která je svou přehnaností skoro až podvratná. Pitt má ohavný účes s brýlemi á la „strýček pedo“, Gosling tmavou paruku a solárkový mejkap, Carell ošklivě odbarvené obočí a světlou kštici, jednooký Bale pak naducanou parukou ve stylu devadesátek. Světoví hezounci tak dobrovolně podstoupili zohyzdění. Vyprávění jako kdyby za hlavní postavu zvolilo swap úvěrového selhání (CDS), kterému sekunduje zajištěná dluhová obligace (CDO) a vyvrcholením běžných narativních vzorců, kdy se například dvojice dá dohromady nebo se vypátrá vrah, je nalezení viníka, kterým je zcela nehmatatelná syntetická CDO. Postavy tak slouží spíše jako vysvětlovači událostí, které se kolem nich v zatím abstraktním světě financí odehrávají. Vzájemně si vysvětlují složité operace (a tím i nám), což graduje, když se Goslingova postava otočí do kamery a začne oslovovat přímo diváky./// S dravým stylem filmu úzce souvisí právě kamera, která velice rychle snímá aktéry, a to hlavně v polodetailech. Styl kameramana Ackroyda je okamžitě rozpoznatelný a citlivému pozorovateli se může zvednout žaludek jako třeba u Letu číslo 93 nebo Kapitána Phillipse. Kamera během scén zaostřuje a pátrá, jako kdyby se nejednalo o předem secvičené scény. Dojem autenticity zvyšuje použití skutečných záběrů různých osobností, opuštěných domů a živořících lidí, kteří v důsledku krize přišli o dům, práci nebo obojí. Rychlý střih v kombinaci se zoomováním vyvolává dojem okamžitého a nepřipraveného zachycení události jako v dokumentech, čemuž nahrává i určitá míra improvizace, kterou McKay hercům dovolil.¨/// Jeden z nej filmů roku 2016. [Kino] (20.01.2019)

Studoval sem obchodku a s pojmem hypotéka se jaksi taktéž cítím býti velmi blízce obeznámen, přesto jsem nebyl schopen pobrat z filmu veškeré teoretické nuance rozsáhlé problematiky jménem ekonomika finančnictví. Po zhlédnutí si tak teď sice připadám blbej jak poleno, ale fascinuje mě, že i navzdory tomu si lze jinak těžce stravitelný snímek plně užít efektními dramatickými doušky. Tušil jsem, že se tenkrát stejně musel najít někdo, kdokoli, kdo na oné fenomenální eko krizi vydělal brutálně mastnej balík, a je zajímavý se konečně tímhle způsobem dozvědět, jak. (12.01.2016)