Teória tigra
Theory of Tiger
Režie:
Radek BajgarHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Jiří Bartoška, Eliška Balzerová, Tatiana Dyková, Jiří Havelka, Jakub Kohák, Pavla Beretová, Iva Janžurová, Anna Čtvrtníčková, Lucia Siposová (více)Obsahy(1)
Veterinář Jan (Jiří Bartoška) už toho má dost. Poslední kapkou je smrt tchána, kterému taky došly síly a trpělivost. Babička (Iva Janžurová) totiž vždy rozhodovala o jeho životě, stáří, a nakonec i o tom, jak a kde bude pohřbený. Nerespektovala žádné jeho přání a touhu, v dobré víře, že ona sama vždy a lépe než on ví, co je pro něj dobré a správné. A tak se k jeho neštěstí o něj starala podle své představy o jeho štěstí. A Janovi začíná být jasné, že je na té samé cestě. Jeho žena Olga (Eliška Balzerová) se totiž řídí stejnou teorií malého dvorku a dlouhého biče a přesvědčením, že za štěstí svého muže je zodpovědná výhradně ona. Janovi dojde, že už takto dál nemůže, nechce, neumí. Když nic neudělá, skončí jako tchán. Jednoho dne jej napadne způsob, jak se osvobodit a získat zpět vládu nad svým životem. Tato revolta je ale hodně netradiční. Už jen tím, že prvotní inspirací mu byl jeden z jeho pacientů, papoušek s podezřením na Alzheimera. Jan se tak i díky němu vydává na cestu za naplněním toho, o čem se domnívá, že jsou jeho sny. A protože tato cesta nemůže být snadná, stává se její součástí také stádo koz a později i krav, psychiatrický ústav, plavba na voru a život na lodi. Janova cesta za svobodou ovlivní i životy jeho dětí a jejich partnerů. Dcera Olga (Táňa Vilhelmová) totiž převzala matčinu metodu, zatímco snacha Alena (Pavla Beretová) zatím dokázala tlaku rodové tradice odolat a volí vlastní cestu, liberálnější, modernější, lidštější. Důsledky jsou pro jejich protějšky (Jiří Havelka a Jakub Kohák), v obou případech odpovídající. (CinemArt)
(více)Videa (3)
Recenze (810)
Neuvěřitelně sexistický film, ze kterého nevychází dobře ani jedno pohlaví. Teorie tygra je morálním bahnem, které se snaží být Vratnými lahvemi, ale je namísto toho nechutným předdůchodcovským Kameňákem. O co hůř, na rozdíl od Kameňáku má ambici moralizovat a říkat životní pravdy. Ženy jsou otravné fúrie, které vidí jediný smysl bytí v absolutní kontrole nad životem svého partnera, muži jsou nepraktičtí, neosedlaní bohémové, kterým jejich ženy pouze ničí život. A samozřejmě, aby to bylo všechno v nejlepším pořádku, ženy kují pikle s ženami, muži s muži. Nechť je tento opus pozapomenut v propadlišti filmových dějin. 1/10 ()
Ten moment, kdy si uvědomíte, že chování Elišky Balzerové je vám důvěrně známé. Až nepříjemně příjemná komedie ze života, kde jsou samozřejmě události a chování postav velmi přetažené za vlasy, ale stejně se v nich sami poznáváme, a proto nás snímeček prostě baví. Tedy minimálně většinu. Vždy se najdou retoši, kteří nedovedou pochopit, že se jedná především o komedii, budou ve snímku hledat odpověď na všechny jejich partnerské otázky a budou nasraní, když se tato odpověď bude mírně rozcházet s jejich osobní teorií. Každá správná komedie začíná pohřbem. Děj se mi hrozně líbil. Pojednává o tom, kterak ženy ovlivňují a udávají směr našemu jinak bezvýznamnému životu. Když už ženy rozhodnou i o vašem místu posledního odpočinku, tak to byla pro Jiřího Bartošku poslední kapka a rozhodl se k radikálnímu řešení, kterému se samozřejmě dalo předejít už dříve pár minutovým rozhovorem. To by potom ale byli všichni diváci ochuzeni o jeden z velice mála kvalitních českých filmů, kterých v našich končinách žalostně ubývá. Sice jsem se nesmál tak, abych se musel za břicho popadat. Od momentu, kdy jsem byl uveden do děje, jsem se nenudil ani vteřinu. Vynikající záležitost s příjemným poselstvím, která má minimálně potenciál, přinutit vás být pečlivější při výběru partnerky, či se alespoň zamyslet nad tou stávající. ()
Konečně flm,který to dává ženskejm sežrat a ukazuje krutou realitu. Eliška s Tatianou si ty krutomasérky zahrály opravdu velkolepě a servírovaly tam nevídanou šikanu, mužského pokolení a víš ty co, já se bavil, protože nadhled, to je to, co je u filmu jako tento nejpodstatnější. Z herců jsem cítil obrovskou pohodu, kterou na mě dokonale přenesli, díky. Vidět bývalý spolužáky ze školy jak hrají stárnoucí manželský pár, no neber to. Mimochodem Jirko Bartoško hodně zdraví Ti přeji chlape, je skvělý tě zase vidět před kamerou a ještě lepší, že si nic neztratil ze svého charisma na který by si i teď ulovil víc ženskej než dnešní mládenci na svůj nejnovější iphone. Fakt mně ten film vyšil výbornou náladu, usmíval jsem se, smál jsem se a po dlouhý době si zase užíval každou minutu v kině, protože Teorie tygra alespoň na 101min. spolehlivě vytlačila všechny moje starosti z hlavy.A pokud jde o tzv. "xxxodborníky" co tradičně sejmuli další českou komedii, tak mám dojem, že se na filmy dívají s kolíčkem v prdeli. ()
Větší odpad na poli české romkom jsem už dlouho nezažila. Zaměnitelné s Vejdělkem, ale Bajgarovi se zřejmě se Zlatníkovou pracuje dobře a předhazováno je to divákovi téměř jako umění. Chtělo by to občas sundat růžové brýle a uvědomit si, že pouhým obsazením opršelého Bartošky do hlavní role nelze zakrýt všechny do očí bijící nedostatky. Potěšeny jsou klasicky jen divačky bez vkusu, které nepoznají rozdíl mezi celovečerákem a Ordinací. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (18)
- Eliška Balzerová (Olga Bergerová) o natáčení uvedla: „Nejobtížnější bylo pro maskéry udržet nás všechny alespoň na záběr nezborcené potem. Hledali jsme všude alespoň kousek stínu. Mnohdy to moc nešlo. Mile mě potěšila starost produkce o naše přežití. Nosila za námi stále lahve s vodou a všude, kde to jen šlo, nám slunečníky vytvářely alespoň trochu stínu. Pravda ale je, že i my herci jsme to vedro nesli statečně. Přežili jsme to.“ (SONY_)
- Papouškovi propůjčil svůj hlas dabér Bohdan Tůma. (TomasSlach)
- Rasa psa, která doprovází ve filmu Jana (Jiří Bartoška), je francouzský ovčák beauceron. Stejná rasa psa se vyskytuje např. ve francouzských filmech o Angelice jako policejní pes Sorbon nebo ve filmu Medvědi (1988). (modra.pani)
Související novinky
SOUNDTRACK Poděbrady 2017
Festival SOUNDTRACK Poděbrady přináší letos již po druhé jedinečnou podívanou ve spojení moderních technologií spolu s poslechem skvělé filmové hudby. Lázeňské město Poděbrady bude ve dnech 24. – 27.… (více)
Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)
Bajgar má smysl pro timing (byť má dvě pointy ve sto variacích), ale předně je to nejvíc misogynní film, co jsem snad viděl, který tlačí zcela uměle slabošské, v zásadních věcech pasivní a sobecké mužské postavy, jež pouze lžou a utíkají a znovu lžou, do kladné role a naopak ženy, které obětují své ambice a dělají vše pro to, aby vůbec existovalo v jejich domě něco jako "rodina", do role směšných fúrií. Ideál ženy je tu podán buď jako fotografka, která zcela bez kontextu a důvodu věnuje muži absolutní přízeň a obdivnou pozornost, nebo kámoška-manželka, která "mi do ničeho nemluví, a když si možná s někým jiným udělá dítě, tak jí do toho zas nebudu mluvit já". Je snadné smát se tomu, jak dcerka přebírá "móresy" matky a babičky v hodnocení mužů - ale méně vtipné je podívat se, jak se otec vůči své dceři chová, jak k ní mluví a jak se před ní předvádí, aby měla důvod tuhle optiku nepřijímat. Teorie tygra je šílená manipulace, kde filmový svět funguje vůči mužům absolutně alibisticky a vůči ženám agresivně a útočně, aniž by měl potřebu nechat muže dělat dobré a ženy v důsledku špatné věci. Protože muži jsou tak v právu, že mají nárok chybovat, a ženy tak špatné, že je jedno, že to myslí dobře. Manžel přesvědčí svojí ženu, že umírá, že na ni brzy zapomene kvůli neexistující nemoci, ale jako horší čin je prezentováno, když mu pak manželka po tom, co se bez omluvy vrátí, udělá místo kafe čaj (a on jí opět neřekne, že mu to vadí, jen s rozhořčením zjišťuje, že "se nepoučila", tak odchází). Tohle je opravdu svět, kde nárok na štěstí má jen muž, a to štěstí spočívá v tom, že mu žena uvaří jídlo, které mu chutná, nebude po něm vyžadovat, aby na to koupil správnou mouku, pak odvede dítě, aby nerušilo, a nechá svého pána odejít, kamkoliv bude chtít, aby měl klid. A sama bude pasivně šťastná, když toto bez výhrad přijme. A na štěstí má muž nárok automaticky -- nedejbože, aby své ženě musel říct, co mu vadí nebo proč není šťastný. Když mu žena nečte myšlenky, je třeba utéct a buď tím v ní ubít jakoukoliv osobnost a přijmout ji zpět (postava Vilhelmové, která se ve filmu zoufale snaží ze svého slabocha vyždímat alespoň nějakého otce pro svou rodinu, ale nakonec ji místo toho chytí pod krkem, opustí ji a ona ho chce z nějakého důvodu získat zpět s tím, že "se teda napravila" a už od něj nejspíš nikdy nic chtít nebude), nebo ji opustit. Postava Koháka, která měla toto snad alespoň trochu relativizovat, je (i kvůli tragickému Kohákově antiherectví - probůh, kde se tenhle nevtipný neherec vzal?) nedodělaná, polovičatá a nakonec uhne, aniž by z jediného momentu, kdy málem někdo Bartoškovi vysvětlil, že je sobecký hajzl, něco vyplynulo. Vlastně to vše ještě podtrhne svou představou ideálního soužití, kde nikdo na nikoho neklade žádné nároky ohledně ničeho. Musím říct, že z málokterého filmu jsem měl (bez ohledu na jeho filmařské kvality) tak silnou morální kocovinu a musím upřímně říct, že Bajgar napravil moje naivní přesvědčení, že postavení žen je už v naší společnosti natolik rovnocenné, že řešit přespříliš feminismus je trochu přežitek. Tohle člověku opravdu otevře oči. () (méně) (více)