Ve jménu Krista

Z počátku je Dementius mile polyteistický římský tribun a člověk má důvod těšit se na racionální demytizaci nejsmrtonosnější pohádky všech dob. A začíná to tak hezky! Naturalisticky hnusný a prašný starověký Blízký východ a roztomilé latinské potírání jeho okupantů. Tedy pardon, samozřejmě jsem chtěl říct „nade vši pochybnost oprávněných faraonských otroků, kterým přece při poslední pozemkové privatizaci odsouhlasil nárok na území úředním zápisem do sbírky bajek samotný předseda katastrální komise, velký Jehova“. A to má úplně stejnou váhu, jako by třeba mně Božena Němcová v pohádce Čert a píča přiklepla Václavák a já se ho na to konto vydal uzurpovat a násilně čistit od Pražáků a Arabů. Prostě země mezi řekou a Středozemním mořem je „právoplatně“ jejich. Řeku už podle názvu naštěstí fousatej strejc přiřknul nějakému negrovi, který hrával závodně Enbíej, a na co by byl Majklovi nějaký veletok, že? Tudíž nekonkvistadoří a na vodě je klid. Ale zpět k filmu. Západní břeh tedy mají naši milí latiníci pevně ve výpravných a příjemně brutálních rukou, dokud nepřitlučou k hranolům v tomto případě otylého Mexičana Chesuse Gonzálese. Docela škoda, že nebylo tehdejším koloritem třeba lámání v kole. Byla by to docela hlína, kdyby se dneska kudlanky ve své slaboduchosti regresně kolečkovaly. A v tuto chvíli vskutku dokonáno jest! Všechno jde rázem do prdele, do anotace ke snímku se nemilosrdně vkrade „otravná, nudná a pomatená fantasy“ a vy opět následující hodinu a půl znechuceně sledujete uspávací epizodu „Alibaba a dvanáct fanatiků“ z nekonečné a tisíckrát omleté telenovely „Jak jsem poznal vaší Bibli“. Seňor Gonzáles se furt někde zjevuje a apoštolové se za ním s plným pytlem vypatlaných demagogických keců táhnou jak smrad. Pohádkaření následně podléhá i dříve kůl tribun Dementius, posílá daleko neškodnější Jupitera s Marsem do Juny a začíná se přiblble blahoslaveně usmívat s vševědoucím výrazem profesionálního downa v očích. Takže si můžeme odškrtnout jen další zkurvené fantasy píárko, ospravedlňující dva tisíce let teroru První římskokatolické a.s., jejímuž zabíjení a kradení ve jménu synátora by symbolicky daleko více slušelo, kdyby tehdy před přitlučením mlel schizofrenní pičoviny raději o hranol vedle visící zloděj a vrah Dysmas. Avšak pohádky jsou pohádky a já jsem docela zvědav, kdo bude mít hustší bajkařský základ, až jednou čmoudi z Koránu vyinterpretují, že byl Mohamed na Řípu první. Aha, oni už to vlastně zjistili. Rozlučme se dnes tedy památnými slovy jednoho moudrého muže, tedy mě: „Bůh nás ochraňuj před náboženstvím!“ (17.05.2016)

Zvlastne, ako chronicke hovada tohto fora maju potrebu pozerat tomuto podobne filmy a potom sem spinia svoje vykaly. No ale k veci: rezija sa drzi v podstate Pisma; dany rimsky vojak, ktory "vydal o tom svedectvo: on vie ze jeho svedectvo je pravdive" (Jn 19,33), je tu volne/umelecky spracovany ako doprovod apostolov po Zmrtvychvstani. Celkom pekne spravene. Zarukou kvality su vzdychy choromyselnych chudakov z csfd, vzdy zas pritahovanych tymto zanrom akosi satansky perverzne. V pohode 4*. (26.09.2016)

Zaujímavý začiatok, no v z závere celkom nuda. Hlavne druha polka filmu podráža filmu nohy, pretože v prvej kde sa vyšetrovali záhady okolo Ježišovho tela, to bola celkom zábava, ktorú tak často nevidíme, no v druhej polke, kde sa chodí iba sem a tam, vás až malo čo upúta. Škoda, zaujímavý film, kde je Reynolds viac menej doma. Vypráva, kostýmy fajn, ale tam kde by sa malo tempo stupňovať, tam klesá. 65% - 3* (21.08.2016)

Ne že by mi nějak vadily filmy o Ježíších, jen je aktivně nevyhledávám, protože zpravidla obsahují velice ošklivé náboženské plkance. Přesto nijak nepopírám, že Harry Houdini a pan Ježíš Kristus jsou jediní dva lidé, kterým se kdy podařilo uniknout z hrobu a dodnes se o tom píše. V případě nejnovějšího opusu Kevina Reynoldse, autora famózního Rudého úsvitu, jsem doufal, že snad tento šikovný scénárista nabídne nějaké racionálnější vysvětlení mesiášova slavného eskamotérského kousku než je zmrkvívstání, třeba že byl ve skutečnosti zombie nebo zmatený mimozemský android. Bohužel, nestalo se. Hlavní hrdina Clavius se zprvu tváří jako člověk, jemuž je u prdele celý Jupiter, natož aby věřil na nějakého Hospodina. Bohužel postupem času též propadne náboženské panice, spolu se zbylými jedenácti apoštoly pobíhá za panem Ježíšem, pronáší podivné výroky o lásce a vrtí hýžděmi. V samém závěru se už už schyluje k události, o níž se evangelia příliš nezmiňují, kdy se učedníci soukají do elastických triček z posledního turné Celine Dion a utíkají do Berlína na Gay pride. (19.01.2017)

"Jed z Judey" (Edward Gibbon, historik z 18.st.). Jed, ktorý bol podľa mnohých skutočným dôvodom úpadku a konca Rímskej ríše. Tu sme v jeho prvopočiatkoch. Jeruzalem aj Caesarea Maritima vyzerajú k svetu, takisto Ježiš. Žiadny árijský modroočko. Detaily prepracované, rybárske lode autentické, dokonca aj technika ukrižovania. Podcenená je úloha sv. Pavla, pretože ten v skutočnosti spravil pre kresťanstvo viac ako Ježiš. Nebyť sv. Pavla, tak by sa na Krista už o pár týždňov zabudlo. Úplne iný pohľad na tisíckrát prevarené a recyklované udalosti. Príjemné prekvapenie. (02.12.2017)