Reklama

Reklama

Toto romantické drama, natočené na motivy slavného románu Gustava Flauberta, vypráví o ženě, která se snažila najít lásku a o třech mužích, kteří ji milovali. Film vás zavede do Francie 19. století. Rolníkova dcera Emma si bere za manžela venkovského lékaře, Charlese Bovaryho. Jenže se s ním velmi brzy začne nudit a tak se po romantice začne ohlížet jinde. Nejprve se spustí s velkostatkářem Léonem Dupuisem. A následují další. Později začne zběsile utrácet a témeř přivede svého manžela na mizinu. Aby se pan Bovary, jenž ji stále slepě zbožňuje, nedozvěděl o obrovském dluhu, obrátí se Emma s žádostí o pomoc na své bývalé milence... (Cinemax)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (60)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Přes všechny kvality, které tomu filmu nelze upřít, jsem se neubránil značnému zklamání. Jeho hlavním zdrojem je v první řadě obsazení titulní role, které považuji za fatální omyl - světlovlasá (!) Isabelle Huppert se pro roli Emmy Bovaryové typově vůbec nehodí, a Emma v jejím podání jeví téměř náběhy k duševní poruše (tou nulovou mimikou a nepřítomným pohledem minimálně nepůsobí jako psychicky zdravý člověk, což mi přijde jako dost nepříjemný odklon od předlohy; za stejně nevhodné považuji, že jí v českém dabingu namluvila Jitka Ježková - její mladistvý nevinný hlas se pro takovou postavu podle mě prostě nehodí). Za naprosto skandální selhání scénáře pak považuji vypuštění informace, že Emma vyrůstala v klášteře, kde jí zblbly hlavu romantické čtivo a zamilované písně - tento moment je naprosto kruciální k pochopení toho, proč se později Emma ve svém manželství cítí nešťastná a proč se z ní stává cizoložnice a žena tonoucí v dluzích, která nakonec i nachází smrt vlastní rukou. Přijde mi to zarážející o to víc, s jakou až fetišistickou důkladností se jinak Chabrol drží Flaubertova textu - filmová adaptace kopíruje předlohu téměř až otrocky, děj se od románu neodkloní téměř na jediný moment, postavy odříkávají dlouhé repliky doslovně převzaté z knihy, a nechybí dokonce ani - dosti otravný - voiceover, který v podstatě nad obrazem čte Flaubertova slova (osobně nemám voiceover rád a jeho použití podle mě takřka vždy kompenzuje režisérovu neschopnost vyprávět příběh obrazem nebo dialogy; btw. přišlo mi ale zajímavé, že se zde stejně jako ve starší verzi zcela vypustila informace, že Charles byl již jednou ženatý). Zaplněnost filmu tolika detaily z knihy je i důvodem, proč se jeho stopáž natáhla na více než 2,5 hodiny, což nakonec i ve výsledku působí už dosti úmorně. V porovnání s epičností tohoto filmu se starší hollywoodská verze z r. 1949 jeví téměř jako chudý příbuzný, jak moc byla osekaná o vše redundantní - ale možná proto se jí osobně cením víc, protože dokázala totéž sevřeněji odvyprávět na kratším prostoru a ještě tam stihla vložit navíc soudní proces se samotným Flaubertem. I Jennifer Jones mi přišla jako dokonalá Emma Bovaryová, na rozdíl od Isabelle Huppert (kterou budu mít asi už navždy spojenou s její rolí ve filmu Pianistka - možná i proto mi přišla její Emma částečně šílená, podobně jako Erika Kohut - titulní postava zmíněného Hanekeho snímku - a především kvůli zmíněnému faktu, že její dospělé chování není nijak dáno do souvislosti s četbou brakové romantické literatury v senzitivní fázi dospívání). Ostatní herci mi ale přišli typově obsazeni velmi dobře, film má úchvatné kostýmy a díky barevnému filmu si je člověk více užije než v původní černobílé klasice, kde jsem barevnost právě z tohoto důvodu velmi postrádal. Celkově se za sebe nemohu trochu ubránit údivu, proč se vlastně Chabrol - můj velký oblíbenec, který v 60. letech natočil spoustu skvělých filmů se svou manželkou v hlavní roli - rozhodl na stará kolena - v 61 letech - zfilmovat tuto klasickou látku francouzské literatury, od jejíhož prvního vydání v té době už uplynulo 134 let - filmových adaptací Paní Bovaryové už v té době existovalo několik, a tato mi nepřijde ničím objevná. Znalce románu může potěšit bezbřehou věrností předloze, ale kvůli tomu film současně i dosti nudí, protože se ubírá k svému předem očekávanému závěru důvěrně známými cestami, kdy člověk předem ví každé slovo, které postavy v následujícím záběru pronesou, což je vlastně strašně nezáživné. Kdybych měl možnost film vidět v původním francouzském znění s titulky, možná by na mě zapůsobil víc - takto bohužel jen dosti průměrný dojem. () (méně) (více)

Ducharme 

všechny recenze uživatele

Snad je to kvůli mé nenávisti k Mme Bovary jakožto knižní postavě, ale tenhle film se mi prostě nelíbil. Nělikokrát jsem se přistihla, že mám strašnou chuť představitelku hlavní role lisknout, aby se konečně probrala a začala se sebou něco dělat. Mr. Bovary je sice politování hodný tragéd, ale jeho poslední scéna u postele umírající Mme Bovary byla asi jediná, která mě ve filmu oravdu zaujala. ()

Reklama

Nick Tow 

všechny recenze uživatele

Ruku na srdce: väčšina knižiek tzv. "povinného čítania" s našou dušičkou príliš nezamávala. Možno preto, že sme ich ani nikdy neotvorili: v každej triede sa našlo zopár snaživcov, ktorých čitateľské denníky opisovala celá trieda, vrátane gramatických chýb. Aj ja som sa k Flaubertovi dostal až v dospelosti. A špeciálne k Madame Bovary až potom, čo som sa v autorových denníkoch dočítal, že keď sa počas písania tohto opusu rozhodol hlavnú hrdinku "otráviť", ešte v tú noc sám pocítil príznaky ťažkej nevoľnosti. Privolaný ošetrujúci lekár konštatoval zjavné symptómy otravy! Tomu sa hovorí autosugescia!!! Zvláštny, chvíľami až akýsi chorobný opar sa vznáša aj nad románom ako takým. A hoci sa Chabrol snažil popasovať s predlohou naozaj poctivo, flaubertovské kúzlo je preč, príbeh si neobratne musí pomáhať rozprávačovými barličkami a nebyť Isabelle Huppert, odtrpel by som si to asi tak, ako to opisovanie čitateľských denníkov v detstve, týždeň pred klasifikačnou poradou. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Na to, jak je Flaubertova kniha nezáživná, je tento film moc dobrý. Dnes už se pro diváka ve filmu tolik neděje, žádná větší akce, žádný jiskřivý děj. Ano, ambiciózní Emma se provdá za seriózního muže a celou dobu se příšerně nudí. Hledá si milence, hledá povyražení v utrácení peněz. Její hodný manžel všechno snáší. Nakonec musí nevyhnutně dojít k tragédii. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Pozerať na tú znudenú kravu kaledónsku bolo hotové utrpenie, chudák Flaubert, asi to nemal so ženami ľahké. Navyše Huppert vie takéto kravky zahrať veľmi presvedčivo. No na druhú stranu treba uznať, že priam brilantne dokázal vystihnúť jeden ženský charakter. Ale ani na pána Bovaryho sa nepozeralo ľahko. Ťažko povedať, či ju tak miloval, alebo bol len taký ťuťulo nasprostatý. Tá druhá možnosť je naozaj smutná. Nadpriemer. 75/100 ()

Galerie (18)

Zajímavosti (1)

  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Gustava Flauberta. (Terva)

Reklama

Reklama