Reklama

Reklama

Hříčky přírody

(TV film)
  • Velká Británie Born Different
Velká Británie, 2003, 51 min

Obsahy(1)

Jak se stane, že se narodí dvouhlavý had nebo želva? Před 100 lety zavírali lidé taková zvířata do obludárií. Dnes jsou předmětem vědeckého zkoumání a získané poznatky slouží ke křížení a šlechtění... Nástrojem vývoje je postupná genetická změna, ale čas od času stvoří příroda mutaci, která daného živočicha výrazně změní. Pro lidstvo je nemožné tak šokující změny ignorovat. Muž jménem Fred například žije z toho, že světu ukazuje unikátní tvory, kteří by mohli být nazýváni hříčkami přírody. Dnes jsou to zajímavá zvířata, ale dříve byla považována za zrůdy. Před 100 lety lidé navštěvovali obludária, aby viděli zdeformovaná zvířata. Fred ale svoje zvířata miluje, zvlášť svoje Zlaté holky, jak pojmenoval svého albínského dvouhlavého hada. Tento mazlíček ho stál 22 000 dolarů. Takováto deformace se vyskytuje i u mnoha jiných druhů. Zdrojem mazlíčků může být například i želví farma, na jedné takové se ročně narodí až 800 000 želv, takže se čas od času objeví dvouhlavý jedinec. Ale o taková zvířata se nezajímají jen Fred a jemu podobní chovatelé, středem zájmu jsou i pro vědce. Vědci například zjistili, že jedno sele mělo dvě tváře díky svým genům, ne kvůli špatnému rozdělení oplodněného vajíčka. Někdy jsou genetické mutace na škodu, jindy zvířatům poskytují výhodu. Pokud jde o prospěšnou mutaci, dědí se a je nazývána evolucí.
Ne všechny deformace však vznikají přirozeně, některé jsou výsledkem působení vnějších vlivů. Příkladem toho je výskyt zmutovaných žab prakticky po celém území USA. Je třeba poznamenat, že to, co ovlivňuje žáby dnes, bude brzy ovlivňovat i nás, takže vědci zjišťují, co mutace u žab způsobilo. V tomto případě jde pravděpodobně o náhodný důsledek používání pesticidů. Lidé ale mají na svědomí i záměrné mutace, je to šlechtění psů či například podpora chování koček bez srsti – na světě jich kdysi bylo jen pár kusů, ale díky cílenému páření se z nich stalo nové plemeno. Novým plemenem je i zakrslá kočka. K účelovému křížení ale dochází i mezi různými druhy, například na Tchaj-wanu kříží geny ryb a medúz a díky světélkujícímu zbarvení od medúz mohou vědci studovat vývoj rybích embryí. Světélkující ryby si samozřejmě mohou lidé i zakoupit, ale ne všichni vědci s tím souhlasí, protože toto křížení může jednoho dne stvořit i monstrum, a proto by taková zvířata měla být pod dohledem vědců, a ne na prodej jako mazlíčci. (TV Prima)

(více)

Reklama

Reklama