Papírové hlavy

Nevtíravý dokument bez komentáře, který nechává hovořit jen dobové záběry a pozdější výpovědi obětí bolševického režimu. Původně bych hodnotil jen 4*, ale plnou palbou hodnotím fakt, že celovečerních bijáků o tom, čeho je bolševik schopen, není nikdy dost (z těch nejmenších nespravedlností se připomíná například to, jak někdo dostal nařezáno jen za to, že čekal na Václaváku na tramvaj). Geniálně zvolená hudba (zvláště Mozartovo Requiem se skvěle hodí k záběrům zmlácených dětí). (24.09.2012)

No, hodnotiť Papierové hlavy nebudem, pretože hodnotenie dokumentárnych filmov spoločne s hranými nepovažujem za správne. Vyjadriť sa však musím, pretože ide o mimoriadne závažný dokument s vysokou vypovedacou schopnosťou. Nielen pre pamätníkov, ale najmä pre tých, ktorým už zobrazované udalosti nič nehovoria, pretože nepoznanie tejto, nie príliš vzdialenej histórie, môže ľahko viesť k jej repríze. To je asi najdôležitejší odkaz Hanákovho filmu generácii, ktorá otcom vyčíta nečinnosť neuvedomujúc si ich vlastnú aktuálnu pasivitu voči totalitným pokračovateľom. (27.12.2010)

Perfektní dokument. Je to dobový výlet strojem času do období komunismu. Není to však jen tuctový a nudný dokument. Dobové budovatelské záběry na šťastné dělníky plnící plán na 280% střídají záběry na soudy se sedláky, bití chartistů atd... Vždy je to v ostrém kontrapunktu. V jednom obraze nadšený budovatel chválí úrodu obilí a do kamery říká, že mlátí ve dne i v noci, střihem pak sledujeme bývalého politického vězně který také mluví o mlácení ve dne a v noci... Tak je to celý film a o to více si člověk uvědomuje sílu propagandy bez které by se komunismus neobešel. Naštěstí po 96 min. se strojem času opět vrátíme do svobodné doby, s úlevou a uvědomíme si krásu života ve svobodě. (29.04.2011)

Střípky událostí československé historie mezi lety 1945 a 1989, nahrané scénky i dobové záznamy, výpovědi účastníků a miliony myšlenek - nahlas vyslovených i těch skrytých. Ano, režisér musí mít opravdu veliký talent, aby tohle všechno skloubil, udržel si určitou stálou linii vyprávění a zároveň vystihl tolik rozlišných okamžiků, emocí, zážitků. Ovšem Dušan Hanák je očividně hodně zkušený a nadaný dokumentarista, protože nic z toho snímek opravdu nepostrádá. (24.02.2012)

Hanák poskytuje na poli celovečerného filmu pohľad na čs históriu od roku 1945, takže pozor, nie je to iba obžaloba čisto komunistického režimu, dotýka sa aj sudetských Nemcov. Vyťahuje dôležité okamžiky histórie, dokumentuje archívnymi zábermi a výpoveďami svedkov, sem tam sa objaví prirovnanie a metafora. Stále som však mal pocit, že skoky sú príliš veľké, že bolo toho natočené omnoho viac (napríklad chýbajú reštitúcie proti cirkvi) a ako cca 10 dielny seriál pre televíziu by boli Papierové hlavy niečím absolútne výnimočným. Na to ale asi neboli v tej dobe prostriedky. Hanák neskáče v čase, všetko je prísne časovo chronologické, čo je asi dobre, film tak plní funkciu ako umeleckého dokumentu, tak svojou prehľadnosťou aj informačno-výchovného. (20.03.2016)