Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvě ženy. Olga (Hanna Schygulla) je učitelkou na vysoké škole, sebevědomá feministka a literární vědkyně zabývající se ženami v literatuře preromantismu. Ruth (Angela Winkler) je žena v domácnosti, je labilní, někdy vzteklá, jindy apatická; měla být učitelka, ale necítila se dobře před studenty. Její bratr se zabil a její matka (Agnes Fink), lehce dementní, dožívá v domově důchodců. Olga a Ruth se seznámí a spřátelí. Jsou jedna druhou fascinovány. Když je Ruth zle, sní černobílé sny, někdy o své sebevraždě. Ruthin manžel Franz (Peter Striebeck) sice horlivě podporuje přátelství obou žen, ale brzy také začne žárlit. Žárlí vlastně i na to, že se Ruth postupně daří zbavovat se démonů a snad i vracet k tvorbě, k původnímu povolání a k sobě samotné. (garmon)

(více)

Recenze (2)

garmon 

všechny recenze uživatele

Trotta se v sedmdesátkách vzdávala uměleckosti pro angažovanost. Spirituálna pro etiku. A dobře dělala! Tady je tolik křehkých duší! Film je velmi puristický, je sice profi vypravený i vyvedený, ale to všechno je až na druhé, třetí koleji (i černobílé vsuvky), je to vlastně morální neklid svého druhu – v německé variantě, bez palčivé vnější nesvobody, bez křeče a šklebu Fassbindera a Schroetera, feministický bez extra militantního estrogenu. A technicky jde o dvojkoncert šelmy Schygullovité a Angely tmavovlasé – těžko říct, která je lepší. Angela je uvěřitelně bolavá, šílená, nalomená. Schygulla je hladká jak had, a přitom – jako vždy – tak naprosto přirozená, důvěrná a srdečná. A sekundují jim velmi zdatně mužští kreténi, zejména Peter Striebeck mě zvedal ze židle – znal jsem takové hovado… Zajímavě pojatý je taky vztah matka / dcera. Rodinná prokletí... ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama