Dívka ve vlaku

Nejnapínavější na celém filmu, bylo, kdy u něj zase usnu. Podařilo se mi ho vidět až na čtvrtý pokus. Znechuceně konstatuji, že jsem se měla prospat a již nikdy se k této věci nevracet. Hopkání v čase mělo zastřít tvůrčí impotenci a stylizace do Seven zřejmě evokovat provokativně napínavou atmosféru. (26.08.2023)

Šmírující alkoholičku ve vlaku lze vnímat dvěma způsoby. Jako scénáristicky nepříliš opečované krimidrama skládačkového typu, v němž se flashbacky (některé záměrně matoucí) prolínají s pátráním přesvědčivé Emily, co má nos od rumu z konzumu. Brutálně vtlačený klíčový dílek skládačky (deus ex vlak) mě pak přesvědčil, že i přes sympatickou noirovou formu spolu Přátelé nebudeme. Druhý pohled je jakási feministická glosa o pokřivenosti vztahů a institutu manželství, kdy se ženy na sebe nejdříve dívají očima svých mužských protějšků, aby pak našly sílu, hrdost a sebevědomí vymanit se z misogynních osidel. Paula Hawkins se s muži mizery vyrovnává pomocí knihy, jiní si zase otevřou lahvinku Theroux 1971.. (10.10.2016)

Vzácný případ, kdy adaptace kopíruje náladovou i subjektivně pocitovou křivku předlohy i s jejími největšími klady a zápory. Tedy perfektně vystavěný ženský trojúhelník svazovaný každou scénou blíž k sobě, paranoidní atmosféru, kdy žádné vysvětlení záhady není příliš přitažené za vlasy - a ve finále bohužel pointu, která mě zklamala jako to nejjednodušší a také značně černobílé řešení. Přesto jsem díky Emily Blunt dost dlouho zvažoval i vyšší hodnocení, když z Rachel dře uvěřitelné emoce i v nejjemnějších nuancích. Zabránila mi v tom Haley Bennett, která je i přes nezpochybnitelné půvaby příliš chladná a onu vysněnou zbožštěnou Megan nemůže pro zbytečnou průhlednost nikdy naplno dohrát. (24.10.2019)

Určitě nijak neurážející lehce nadprůměrný řemeslo, ale pozor... Podle bestselleru?! No jo dneska už je všechno bestseller a kdoví třeba já jakož to maniak do vláčků jednou sepíšu své zážitky z cest jak jezdím vykalenej restaurákem, koukám přitom z okna a vidím něco co mě znepokojí a zapletu se bůh ví do čeho. Pak to pojmenuju třeba vocas ve vlaku a možná to bude taky bestseller... Každopádně celej film na mě působil dost komorně a televizně jako by na plátna kin zabloudil jen náhodou. Bohužel celá ta strašně zamotaná a spletitá první půlka se pak rozplyne do celkem předvídatelné pointy. Už když se dozvíte, že oběť čekala dítě a otcem byl někdo třetí, tak tušíte kdo to asi byl. No a po rozhovoru ve vlaku v druhý půlce už to víte na beton a kupodivu to tak i bylo. Se Zmizelou to srovnávat nebudu, protože Fincher je úplně jiná liga. Jednou se na tenhle film kouknout dá, ale jestli si ho ještě někdy pustím, když už všechno vím, tím si jistý nejsem.60% (17.10.2016)

"Facebook a opilý exmanželky nejdou moc dohromady." Rachel pije, aby zapomněla na to, že pije a všichni společně čekáme na to, až se její výstavní okno zaplní dějem. Pro mne to tedy bylo čekání nekonečné, poměrně nepříjemné a ve finále i naprosto zbytečné. A to nepíšu proto, že jsem se v jednu chvíli ztratil a nevěděl jsem, jestli je zrovna současnost, rok předtím nebo pozítří odpoledne. Ty časy se totiž měnily příliš často, drncání vlakem mě poněkud nudilo a opilá Rachel, dobrovolnická Anna ani znuděná Megan ve mně neprobudily, nezažehly ani nepostavily nic, co by stálo za nějakou tu hvězdu navíc. (27.05.2017)