Dívka ve vlaku

Velice mě film překvapil, kdysi jsem v kině viděl trailer, ale jinak nic moc nečekal. Na film samotný mě upozornil až kámoš (on ví) a vidina další Gone Girl se začala rychle naplňovat. Tate Taylor ale bohužel není David Fincher, takže jeden konstatní ohromený zážtek se nedostavil, ovšem skoro by se dalo říct, že se Emily Blunt probrečí k nějaké té ceně a Rebeccu Ferguson jsem v té blond verzi vůbec nepoznal. příjemné překvapení na úrovni Mužů, kteří nenávidí ženy (té verze od Finchera) a velice (ne)příjemný zážitek..hlavně když se vybarví onen pachatel je opravdu nechutné pokoukání...8/10 (11.01.2017)

Stejně jako při čtení předlohy se nelze vyhnout srovnání se Zmizelou. Oba filmy mají noirově ponurou vizuální stylizaci (v případě Finchera jde o signaturu, v případě Taylora spíše o nápodobu), oba ukazují manželství jako životu nebezpečnou hru plnou manipulace, lží a přetvářky (ve Zmizelé s cynickým nadhledem a ironickým odstupem od postav, v Dívce ve vší vážnosti), v obou se střídá více vypravěčů (ve Zmizelé s větší promyšleností). Dívka ve vlaku výrazněji než lehce misogynní Zmizelá cílí na dospělé divačky, které prostřednictvím Rachelina příběhu nabádá, aby spoléhaly samy na sebe, ne na to, co jim říkají a co po nich chtějí druzí. Zvlášť muži. ___ Daní za důrazný pro-ženský apel je stejně jako v knize závěrečné převrácení rolí oběti a viníka, které značně degraduje působivost a zpochybňuje význam předloženého portrétu alkoholičky. Film, stojící více na silných hereckých výkonech než na hrátkách s vyprávěním, je totiž z velké části koncipován ne jako kriminální thriller, ale jako psychologická studie vnitřně nejisté ženy, která hledá ztracenou (sebe)důvěru. Závěr, doplněný oproti knize o nadbytečný epilog, tento pocit studu a viny, zesilovaný v průběhu celého filmu za přispění výborné Emily Blunt, náhle neguje. Podobně jako v mnohých Hitchcockových thrillerech o přenosu viny se ukazuje, že pachatelem byl někdo jiný, než film dosud naznačoval, čímž je v tomto případě ovšem vyřešena pouze kriminální rovina vyprávění, nikoliv ta psychologická, která vyznívá neuspokojivě. ___ Díky grafické návaznosti záběrů a přesně načasovaným střihům se Taylorovi daří navodit dojem plynulosti a propojenosti jednotlivých segmentů vyprávění, potažmo jednotlivých vypravěček. Flashbacky ukazující různě vzdálené epizody ze života Megan zvyšují napětí ohledně toho, k čemu ve skutečnosti došlo. Stejně jako Rachel s pamětí poznamenanou usrkáváním vodky přitom známe pouze fragmenty reality a celkový obrázek si musíme průběžně doplňovat a upravovat na základě nových informací. Stejně jako protagonistka zároveň na základě dostupného kontextu mylně vyvozujeme, koho v některých představách vidíme. Nespolehlivé vyprávění tak nepůsobí jako scenáristický kalkul k ošálení diváka, ale je organicky propojené s duševním stavem a kognitivními schopnostmi hlavní hrdinky. Ve výsledku jde o semknutý a soustředěný film, jehož většina nedostatků (nezvládnutý konec, absence nadhledu, místy melodramaticky křečovitá tragičnost) vyplývá z knižní předlohy, případně souvisí s diváckým očekáváním (ne thriller, ale drama). Jestli vnímáte partnerské vztahy jako cynickou komedii, při které někdy tuhne úsměv na tváři, vaší oblíbenou vztahovkou zřejmě zůstane Zmizelá. Jestli preferujete tragičtější polohu, možná vám lépe sedne Dívka ve vlaku. 80% (06.10.2016)

Moc mě to nevzalo. Řemeslně dobré, bezproblémově natočené i zahrané. A vlastně jsem se vůbec nenudila, ale chybělo mi něco navíc. Viník všeho mě napadl snad hned, jak se objevil na scéně, ale stále jsem si říkala, že tak jednoduché to určitě nebude a dál jsem tak čekala na nějakou wow pointu, ta ale nepřišla. Ne, že by ve filmu byla nouze o zvraty, ale žádný není takový, který by s divákem dokázal vyloženě zamávat. Pro mě šlo o film, který mi sice rychle utekl, ale nic nezanechal a za měsíc budu muset uvažovat, o čem to vlastně vůbec bylo a co zajímavého se tam stalo. (09.10.2016)

Byl jsem fakt napjatej, ale že bude vyústění všech těch událostí tak nepravděpodobné, jsem vážně nečekal. Pak už jsem příběh nebral jako vážné vyprávění o tří různých typech žen, které takové do té doby bylo. Svoje psychologické momenty film má, ale koncem vše padá jak domeček z karet. Chtělo ubrat na retrospektivních a vizuálních kudrlinkách a jít příměji k thrilleru. Dost atmosféry dodává Danny Elfman. Přesto tenhle film z hlavy nedostanu déle, než jsem si původně myslel. 70%. (13.10.2016)

Nevěděla jsem, že "divkou" se mohou označovat i rozvedené alkoholičky ve středním věku, ale nebuďme hnidopiši.:D Knihu jsem nečetla, tak třeba onu dívku kvůli filmu postaršili? ... Měla jsem chuť na kriminálku s překvapivým rozuzlením, takže mi tenhle film strašně sednul do nálady. Je pravda, že ve finále se o nic extra originálního nejedná, ale mě to chytlo. Film drží hlavně obsazení, které se podle mě vážně vyvedlo, ačkoliv bylo celkem těžké s hlavní "hrdinkou" sympatizovat, protože ruku na srdce, vožralí lidi mi lezou na nervy a neni na ně hezkej pohled, natož když si myslíte, že je to nějaká duševně chorá stalkerka, z níž se dokonce vyklube vrah a celá zápletka bude trapně předvídatelná. Nakonec to tak naštěstí úplně nebylo. (16.03.2021)