Sherlock: Přízračná nevěsta

K mému zděšení a zároveň hlubokému smutku se stal z novodobého "Sherlocka" jeden z nejnabubřelejších seriálů současnosti. A nejhorší je, že jsem k tomu (vylepováním plakátů I believe in Sherlock Holmes) taky přispěla... I když jsem byla ze třetí série značně rozladěná (tj. znechucená a nas*aná), stejně jsem se na "The Abominable Bride" těšila. Ne proto, že bych zbožňovala Moffatovy speciály, ale proto, že jsem nepřestávala doufat v závan čerstvého vzduchu, který by mi pomohl zapomenout na předchozí sérii (2*). No, doufat můžu, že? Po úvodní scéně, která se mi ani trochu nelíbila (sakra, nic mě nenapadá, tak prostě přetočíme seznamovací scénu, bude jim to připadat cool...), následovalo až nečekaně příjemné překvapení. Vím, že je Viktoriánská doba pro napínavé duchařské příběhy jako dělaná, ale stejně jsem byla nadšená; z nepříjemné zápletky, z hutné atmosféry i z líbivé vizuální stránky. A pak se Sherlock *spoiler* probudil *spoiler*. Ke zbytku nemám, co bych dodala, snad jen, že nebýt "Moriartiho" (a zvědavosti, co z toho nakonec vypadne), tak bych to nejspíš ani nedokoukala. Snesu hodně, ale díl, který se z 95% odehrává v Sherlockově *spoiler* zfetovaném mozku *spoiler*, to už je vážně moc. A to obhajování vraždících sufražetek mělo znamenat co, proboha?!? Kdyby to brali jako 4x00, tak bych to možná ještě vzala, ale vydávat to za speciál, když je to prachobyčejná (a zároveň naprosto zbytečná) spojnice mezi třetí a čtvrtou řadou, ze které jen čiší tak něco rychle spatláme, ať maj radost a neotravujou?!? Ne, nezlobte se na mě, vím, že většina z vás při jménech "Moffat" a "Gatiss" omdlévá, a že byste pěli ódy i na mimozemšťany, kdyby je zakomponovali do scénáře, ale já už tohle prostě nedávám... "SHERLOCK" IS DEAD. 2,5*. (26.02.2016)

Hodinu jsem chrochtal blahem. Cumberbatchův Sherlock se ve svém původním prostředí cítí jako ryba ve vodě a kolikrát jsem se musel ptát, jestli by celý seriál nebyl lepší, kdyby se odehrával ve viktoriánské Anglii. I když............ . Každopádně tu bylo všechno, co A.C. Doyle servíruje ve svých holmesovských románech. Proč v tom Moffat s Gattisem nepokračovali do konce a rezignovali na samostatné retro, to je otázka, každopádně to udělat měli. Po hodině přišel první skok, díky kterému film ztratil své dosavadní kouzlo a už ho nezískal zpět. Následný zmatek sice nakonec dával jakýs taký smysl, ale celkový dojem mi úplně pokazil. 60% (03.01.2016)

Já to tušila, že je v tom zasazení do minulosti nějaký háček! Moffat s Gatissem ale překonali moje očekávaní a jsou děsně meta. Neuvěřitelně jsem si užívala malé detaily a náznaky k vyřešení případu i dějovým twistům - skoro jako když si povídáte s někým hodně chytrým a oba z toho jste nadšení. Po pomalejší třetí sérii tu znovu máme hodně dějový díl, který nabídl fanouškům nějaký ten fan service (konečně zasazení do původního prostředí!), ale zároveň svým způsobem posouvá děj celého seriálu. K dokonalosti chyběla jen přítomnost Irene Adler, tak snad někdy příště... PS: Mimochodem musím pochválit krásné viktoriánské lokace! (02.01.2016)

Atmoška je fajn a případ pro nečtenáře opět nepředvídatelný. Ale. Už několik epizod jsem se sám sebe zpětně ptal, kdy asi mě to nablýskané, vypulírované a do očí bijící anglické pozlátko začne po boku pánů Cumberbatche a Freemana nudit. A stalo se. Nevim přesně co, něco mi tam ale holt chybělo. Anebo naopak přebejvalo? Co amíci maj a angláni ne a naopak? Víte to někdo? Nebo to možná prostě jenom úplně nevodsejpalo a Davies trpí vzácným bruckheimerovským CSI syndromem. (03.01.2016)

Sherlock opět překonal a posunul své hranice... čeho vlastně? Fantazie? Fantastična? Fantasmagorie? Bizarnosti? Překombinovanosti? Jak kdo chce. Já osobně jsem šťastný, že se Holmes & Watson opět vrátili (aspoň po většinu času) k řešení tradičního detektivního případu, k čemuž jsem se modlil po skončení třetí řady, a to navíc případu neobyčejně vzrušujícího, metafyzicky tajemného, jehož rozuzlení je ovšem ironicky úsměvné, 'dívčí válka', hmmm... Každopádně: Časový posun mi udělal velkou radost a návrat do mého oblíbeného 19.století jsem si skvěle užil, i přes časté jemnohumorné pomrkávání na diváka. No a poněkud groteskní konec mi nijak zvlášť nevadil, je to holt BBC Sherlock 3.tisíciletí, ne Doyleův. (14.01.2017)