Spojenci

"My oba známe lidi, co spolu šukali a pak to posrali a jsou mrtví." Jenže tady prý nejde o šukání, ale o emoce a já zcela výjimečně s tímto ženským pohledem na svět souhlasím. Mě se to totiž líbilo, protože jsem poměrně dlouho neoplýval jistotou, zda jde o zkoušku, provokaci nebo zradu. A přestože se obvykle rád tvářím jako cynik, tak tentokrát jsem i já toužil slyšet klavírní verzi Marseillaisy, což tímto samozřejmě popírám. A taky popírám, že bych na konci přistihl slzu ve svém levém oku, protože jsem vůči filmovým emocím imunní a Marianne Beausejour rozhodně není můj typ. Tedy fyzicky, protože do jejího chování bylo velmi snadné se zamilovat. Mě prostě baví německá přesnost a tady jí rozhodně nebylo málo. (21.04.2017)

Kdyby nebylo plastikovýho Brada Pitta a některých vysloveně hollywoodských scén, kde se například pár bez skrupulí pomiluje uprostřed písečné bouře v Maroku a následně Marion Cotillard porodí během náletu na Londýn, tak bych z filmu byl vysloveně nadšený. Dlouho jsem se totiž nesetkal s lepší válečnou atmosférou, jako u tohoto filmu, čemuž se teda popravdě nelze ani moc divit. Robert Zemeckis je velký režisér a kvalitní atmosféry má vysloveně v malíčku. Závěr filmu je také vysloveně za jedničku s hvězdičkou, ale Angelina Jolie by se mnou podobné nadšení asi nesdílela... (09.03.2017)

Špionský filmy mám rád, druhou světovou taky, ale toto mi úplně nesedlo. Je to totiž postavené na lásce mezi hlavnímy postavami a já jsem jim to absolutně nevěřil. Brad Pitt vypadá jak vosková figurína a první půlku filmu odehraje se stejnym ksichtem. S Marion Cotillard to mezi nimi vůbec nejiskří a jen tak najednou jí v autě řekne, že se vezmou. Když tam pak žijou spokojenej rodinnej život, tak jsem jim to zase nevěřil. Chvíli jsem si myslel, že to dítě je snad taky špion nebo co. Uznávám, že je Pitt dobrej, když hází granáty na německý obrněnce, ale jeho nedostatek mimiky prostě tuhle roli zabil. Jinak zvraty fajn, má to i atmosféru, ale jako drama dvou postav zoufale nefunkční. (15.04.2017)

Spojenci sú filmom dvoch diametrálne odlišných úsekov. Prvá tretina je rozvážna a necháva diváka skôr nasávať retro atmosféru, napínavý a dramatický zvyšok zase vedie zápletku úplne iným smerom. No to, a ani zjavne úmyselná odťažitosť nakoniec vôbec neprekáža, nakoľko Zemeckis dokáže pravidelne prichádzať s majstrovsky zrežírovanými scénami a osudovým záverom zanechať patričnú silnú stopu. Aspoň u mňa určite a podobne príjemne staromódny film si dám rád kedykoľvek. (13.02.2017)

Je škoda, že se tyhle kostýmové výpravné velkofilmy z období druhé světové války pomalu (v západní kinematografii, v Rusku to samozřejmě neplatí) přestávají natáčet, neboť tohle neustále opakované variování historie, jak ji napsali vítězové, je místem, kde svět je příjemně černobílý, Němci jsou ti zlí a Spojenci ti správní hrdinové. Řečeno reklamním sloganem řetězce Globus Tady je svět ještě v pořádku. Tak to vidí i Robert Zemeckis a servíruje romantiku uprostřed Bitvy o Anglii, stejně jako variaci na slavnou Casablanku. (05.03.2017)